Kostel svatého Václava (Vysoká)
| Kostel svatého Václava ve Vysoké | |
|---|---|
 Průčelí kostela sv. Václava ve Vysoké | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mělník |
| Obec | Vysoká |
| Souřadnice | 50°24′44,09″ s. š., 14°32′16,05″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Vysoká u Mělníka |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Výstavba | 1752–1753 |
| Specifikace | |
| Výška | 16,8 metrů |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 24382/2-1433 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Václava ve Vysoké je pozdně barokní sakrální stavba[2] nacházející se v centru obce u křižovatek tří místních silnic vedoucí do Střednice, obce Kokořín a do Kokořínského údolí. Kostel je vzhledem k výšce své věže těžko přehlédnutelný a je viditelný již zdaleka. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na stejném místě, kde stojí dnešní kostel, stával farní kostel, který je na základě písemného údaje, datován již před rok 1357.[4] Tento kostel byl menší a dřevěný. V roce 1639 byl vydrancován za třicetileté války Švédy. Dnešní kostel v pozdně barokním slohu pochází z let 1752–1753, jeho podobu navrhl arch. Anselmo Lurago.[2]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s lodí o dvou klenebních polích, s obdélným segmentově ukončeným presbytářem a s obdélnou sakristií a oratoří po stranách. Západní průčelí ke konvexně vypnuté. Má střední rizalit. Průčelí je ukončeno trojúhelným štítem a hranolovou věží s cibulovou bání. V rizalitu je obdélný portál a polokruhem ukončené okno se zdobnou suprafenestrou. V bočních osách jsou niky se stříškovou římsou.[4] Výška lodi je 16,8 m, což z ní činí nejvyšší chrámovou stavbu v bývalém mělnickém okrese.
Boční fasády lodi jsou členěny čabrakovými pilastry a obdélnými okny s odsazeným polokruhovým záklenkem.[2]
Loď kostela je sklenuta plackou, stejně tak i presbytář, jehož závěr je sklenut konchou. Stěny člení pilastry. Kruchta je konvexně vypnutá, podklenutá lunetovou klenbou. Obdélné portály do sakristie a oratoře mají zdobné suprafenestry se stříškovou římsou.[4]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář z červeného mramoru se sochou sv. Václava pochází z kostela sv. Michala ze Starého Města pražského,[4] zrušeného Josefem II. v průběhu církevních reforem. Dřevěná kazatelna, bohatě řezbářsky zdobená, pochází z druhé poloviny 18. století.[2] Nacházejí se na ní reliéfy s biblickou tematikou: sv. Jan Křtitel káže na poušti a Dvanáctiletý Ježíš v chrámě. Na stříšce kazatelny je socha anděla s deskami Desatera Božích přikázání Starého zákona. Kamenná křtitelnice s dřevěným vyřezávaným víkem je ze 2. polovoiny 18. století. Zpovědnice je barokní.[4]
Zvony[editovat | editovat zdroj]
Ve věži byly původně umístěny tři zvony, z nichž nejstarší odlil roku 1537 mistr Tomášek z Litoměřic. Ten je jediný, který ve zvonici zůstal. Má úctyhodné rozměry: je vysoký 87 cm a široký 110 cm. Zvon je zdoben nápisy. Barokní zvon z roku 1663 zachycený ještě Podlahovým soupisem památek se zřejmě stal obětí válečných rekvizicí. V zadní části kostelní lodi je sanktusník s malým zvonkem.
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Kolem kostela se dříve rozprostíral hřbitovní areál, z něhož se zachovala barokní hřbitovní kaple Pána Ježíše s márnicí, která má konkávně vyžlabená nároží a mansardovou střechu,[2] která má ve střeše vikýř se segmentovou římsou a oválným oknem.[4] Je zdobená pilastry a lizénovými rámci. Byla postavena současně s kostelem, také podle návrhu A. Luraga. Kostel doplňuje fara postavená údajně z roku 1725.[2] Fara je barokní, patrová, členěná vertikálními pásy rustiky, lizénovými rámci a obdélnými okny.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 214–215.
- ↑ a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 290.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 135444 : Kostel sv. Václava, Vysoká. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vysoká /Mělník/, s. 294–295.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Václava, Vysoká (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Václava ve Vysoké na webu Hrady.cz
