Kostel svatého Prokopa (Žižkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Prokopa
v Praze na Žižkově

Kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
kraj hlavní město Praha
městská část Praha 3
Obec Vinohrady
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev česká římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát IV. pražský
Farnost sv. Prokopa Praha-Žižkov
Datum posvěcení 27. září 1903
Světitel kardinál František Schönborn, Lev Skrbenský z Hříště
Status farní kostel
Architektonický popis
Architekti Josef Mocker a František Mikš
Stavební sloh novogotika
Výstavba 18981903
Specifikace
Kapacita až 2000 osob
Délka přes 51 m
Šířka 17 m
Výška klenba 16 m, věž 73 m
Odkazy
Adresa Sladkovského náměstí,
13000 Praha 3-Žižkov
Kód památky 40234/1-1321 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel svatého ProkopaPraze 3-Žižkově je římskokatolický farní kostel. Nachází se na na Sladkovského náměstí a je jednou z architektonických dominant celého Žižkova, zejména pak jeho štíhlá, 73 metrů vysoká věž. U kostela se nachází farnost u sv. Prokopa Praha-Žižkov.

Stavba kostela[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen tohoto kostela byl položen 30. října 1898 na místě kaple svatého Jana Nepomuckého viniční usedlosti Reismonka u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. a posvěcen kardinálem Františkem Schönbornem.[1] Z tohoto důvodu se mu v prvních letech existence také říkalo „Jubilejní“ kostel. Plány na stavbu trojlodního sloupového chrámu vypracovali architekti Josef Mocker a František Mikš.

Stavba kostela trvala celých 5 let, až mohl konečně 27. září 1903 arcibiskup a pražský arcibiskup, kardinál Lev Skrbenský z Hříště posvětit nový novogotický chrám za přítomnosti místodržitele Království českého hraběte Ferdinanda Karla Coudenhove s chotí. Prvním farářem byl jmenován Mons. Eduard Šittler.

Vnější podoba[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Prokopa ze Žižkovské věže
Pohled na kostel od Seifertovy ulice
Kostel sv. Prokopa, Žižkov (projekt arch. Josefa Mockera)

Chrám je dlouhý přes 51 metrů, pojme až dva tisíce osob. Výška křížové klenby dosahuje 16 metrů, věž je vysoká 73 metrů. Jeho šířka činí 17 metrů.

Do kostela lze vstoupit jedním ze dvou schodišť o 21, resp. 24 stupních, která se nalézají na jeho severní a západní straně. Nad severním (hlavním) vchodem je vzácný tympanon, jenž obsahuje reliéf Madony s Dítětem, kterému zdejší patron Svatý Prokop podává model kostela. Nad druhým, západním (bočním) vchodem je zase socha sv. Vojtěcha, který zve návštěvníky do chrámu. Obě díla pocházejí z dílny Josefa Pekárka, žáka Myslbekova.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Ze zařízení interiéru je nejproslulejší obraz Karla Škréty Svatý Václav, obránce Prahy proti Švédům z roku 1649, pocházející z Emauzského kláštera.

Hlavní oltář je novogotický, projektovaný rovněž architektem Františkem Mikšem. Má čtyři křídla na způsob archy, uprostřed níž je socha sv. Prokopa v řeholním rouchu, obklopeného sv. Cyrilem a sv. Metodějem od sochaře Štěpána Zálešáka. Osm deskových obrazů, věnovaných významnými českými šlechtickými rody, představuje výjevy ze života sv. Prokopa, patrona chrámu. Obrazy maloval K. L. Klusáček. Vršek oltáře zdobí skupina Ukřižování Páně. Barokní benátský lustr daroval kostelu kníže Auersperg.

Na bočním oltáři upoutá soška Madony s Ježíškem, snad originál z 1. poloviny 15. století, která byla zachráněna za třicetileté války v domě U Tří žaludů na Novém Městě, kde byla uschovávaná až do roku 1742. Boční oltáře Panny Marie (vpravo) s deskovými výjevy z jejího života a oltář Božského Srdce Páně (vlevo) s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise zhotovil také Štěpán Zálešák.

Opuková kazatelna se žulovými schody je zhotovena podle návrhu architekta Mikše, varhany na prostranné kruchtě zhotovila žižkovská firma Emanuela Petra.

Vitráže v oknech byly zhotovené podle plánu malíře K. L. Klusáčka. Poslední okno v jižní lodi bylo zdařile doplněno teprve v roce 1992 podle původního návrhu Cyrila Boudy. Výjev zobrazuje setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem v lesích u Sázavy.

V letech 19921997 byl kostel důkladně restaurován a rekonstruován.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronika Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 4. 11. 1898, s. 624. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]