Kostel svatého Petra a Pavla (Slapy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Petra a Pavla ve Slapech
Kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech
Kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Odkazy
Kód památky 21620/2-2299 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Petra a Pavla se nachází v obci Slapy v okrese Praha-západ a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel je umístěn nad hranu terénního zlomu a umocňuje tím své působení. Jádrem kostela je velká na půdorysu protaženého osmiúhelníku, na jehož delší ose je navlečena vstupní předsíň s věžovou zvonicí a na východní straně protáhlý polygonální závěr se sakristií. V ose kostela se nachází márnice na půdorysu pravidelného osmiúhelníku a koncepčně odpovídá stavbě kostela. Hlavní loď je zaklenuta kupolí s lucernou.

Zevně má kostel jednotný architektonický detail. Jako charakteristické prvky se zde jeví rustikované lizény na všech nárožích, plochá kordovaná římsa věže, ušlechtile tvarované zhruba trojdílné kládí a obdélná, nahoře segmentem ukončená okna s výškovými formáty. Kládí se skládá ze širokého a plochého vlysu a z výrazněji vystupující okapní římsy. Okenní šambrány vytvářejí u všech čtyř koutů motiv jakýchsi uší. Osmiboká lucerna nad kupolí lodě je členěna podobně, ale zjednodušeněji. Architekt zvolil pro vnější plášť stavby odlišný rytmus okenních otvorů – pomalejší (větší rozestupy) u lodi a rychlejší (menší rozestupy) u věže, u presbytáře střídavý. Stavba tímto dostala na dynamice.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Členění interiéru je prosté – zevním lizénám odpovídá vnitřní kládí, mající nezvyklý „vlys“. Tento vlys je proti pravidlům až nad římsou. Vertikály pilastrů se nad kládím mění v ploché klenební pasy směřující k lucerně. Stěny člení slepé arkády. Pata lucerny je utvářena velmi výrazně – skládá se z osmi segmentových prvků a zdobí je graficky vodorovná šrafura.

Pokud uvažujeme o dataci kostela 1693, šlo by o velmi inovativní architektonické pojetí. Tyto dynamické prvky se koncem 17. století nacházely zejména v díle Kryštofa Dienzenhofera (kostel v Úterý a na Skalce u Mníšku). Zcela unikátním prvkem se v tomto kontextu jeví slapská polokulovitá střecha s lucernou nad kupolí. Logičtěji by do konce 17. století zapadl tvar lodi slapského kostela na půdorysu protáhlého osmiúhelníku. Tyto formy mají v Českých zemích své významné precedenty – kaple sv. Vojtěcha u Svatovítské katedrály (1575–76) a kostel sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera (1603–12). Pro dataci konce 17. století se více hodí márnice, která je na půdorysu pravidelného oktogonu, který tehdy v půdorysech dominoval.

Stavebně historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Původní datace kostela ve Slapech byla připisována k roku 1137, kdy měl v této obci postavit šlechtic Mladota baziliku sv. Gotharda. Tato informace se objevila v údajích sepsaných Kanovníkem vyšehradským a poté bylo toto datování přebíráno do dalších spisů. Například v Topografickém spisu „Smíchovsko a Zbraslavsko“ (1899) a také ve třetím svazku Posvátných míst národa českého (1909) od Antonína Podlahy. Podle F. Hansle, autora Smíchovska a Zbraslavska, stála bazilika sv. Gotharda ve Slapech až do roku 1693, kdy místo ní zbudovali v obci zbraslavští cisterciáci nový kostel sv. Petra a Pavla.

Tato interpretace byla badateli napřed potvrzena (ztotožnil se s ní Zdeněk Wirth), ale zejména Anežka Merhautová se zasloužila o reinterpretaci, protože ve Slapech při svých výzkumech nenašla žádné románské prvky. Kostel sv. Petra a Pavla byl tedy označen za novostavbu, jejíž stavba započala někdy mezi lety 1644 a 1693. Datace se ještě několikrát v závislosti na výzkumech změnila. Dodnes nemůže jistě říci, kdy tato stavba vznikla a zda se na její stavbě podíleli i zbraslavští cisterciáci. Jako prapočátek kostela se označuje stavba středověkého, pravděpodobně gotického původu. Nemůžeme ani odpovědět na otázku, zda dnešní kostel odpovídá původnímu umístění dřívějšího svatostánku a jeho pozůstatky byly včleněny do zdiva barokního kostela.

Barokních forem kostela si poprvé všiml spis Smíchovsko a Zbraslavsko (1899) a datoval stavbu rokem 1693. Datum však bylo uvedeno bez pramenu a zdroje již nelze vypátrat. Datum 1693 však přebral Podlahův svazek Posvátných míst (1909), který stavbu charakterizoval již jako barokní a všímal si zejména její cihelné kupole. Půdorys stavby i s přilehlou márnicí (původně pravděpodobně kostnicí) přinesl třetí svazek Uměleckých památek Čech (1980). Popis kostela se ale nezmiňuje o charakteristickém barokním prvku kostela – konkávně prohnutých stěn jeho osmiboké věže. Tento svazek však přinesl cenný údaj – znak s datem 1716, který byl namalován na klenbu lodi a odkryt byl až roku 1912 při rekonstrukci kostela. Podle iniciál TBAAR jde o znak zbraslavského opata Tomáše Budecia (nar. kolem 1669 – zemřel 1738), který byl ve funkci od roku 1716. Tímto objevem je tedy zpochybněn dřívější údaj o stavbě kostela roku 1693, pokud se tedy stavba nevlekla v celém mezidobí 1693 – 1716.

Slapy a Santini[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech můžeme dát do slohové kontinuity dvou pražských staveb – křížovnického kostela sv. Františka (1679–88, Matthey) a karmelitánského kostela sv. Josefa na Malé Straně (1687–92). Motiv konkávně stlačených stěn osmiboké věže, který se v Českých zemích objevil prokazatelně až po roce 1700, nám ale dataci posouvá. Architekt, který tento motiv do české architektury jako první přinesl, byl Jan Blažej Santini Aichl (1677–1723). V Santiniho díle se tento motiv objevuje již u kaple Jména Panny Marie v Mladoticích (1708–10) či u kněžiště kostela sv. Prokopa v Chotouni (1708–10).

Podle Santiniho vlastních záznamů víme, že v roce 1705 stavěl pro zbraslavský klášter a také k jeho zásahu ve Slapech odkazuje stylový rozbor stavby a užití jeho charakteristických motivů. U věže je to například mansardová střecha či soustava říms a rustikovaných lizén na vnějším plášti. Tyto motivy v téže době najdeme u Santiniho jiných staveb, u kterých je jisté autorství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-17]. Identifikátor záznamu 132519 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998.
  • Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971.
  • Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3. P-Š, Praha 1980.
  • Rostislav Švácha, Kostel ve Slapech a dílo Jana Santiniho, Umění XXXV., 1987.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]