Kostel svatého Mikuláše (Louny)
| Kostel svatého Mikuláše v Lounech | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| okres | Louny |
| Obec | Louny |
| Souřadnice | 50°21′26,16″ s. š., 13°47′42,94″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | děkanství Louny |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 1517–1538 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | opuka + pískovcové nárožníky + břidlicová střecha |
| Další informace | |
| Kód památky | 42692/5-997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický farní kostel v Lounech. Jedná se o jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Národní kulturní památkou pak byl vyhlášen roku 1995.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je kostel v Lounech uvedený v rukopisné formulářové sbírce pražského biskupa Tobiáše z Bechyně, která vznikla v rozmezí let 1279–1290, tedy v době biskupova výkonu funkce. Kostel – bez uvedení patrocinia – je zde uváděn jako farní. Biskup v nedatované listině ustanovil nejmenovaného kněze zástupcem stávajícího faráře Bohuše.[3]
V minulosti se objevily nejasnosti ohledně zasvěcení původního kostela. Starší literatura se opírala o záznam lounského kronikáře Jana Mojžíše († 1804), podle kterého byl kostel původně zasvěcený památce Povýšení svatého Kříže.[4] Tento názor přejala i literatura novější včetně reprezentativní monografie, vydané v roce 2005.[5] Autoři této knihy se opírali zejména o analýzu Jaroslava Vaniše, publikovanou v několika textech, nejpodrobněji ve studii ve Sborníku okresního archivu v Lounech.[6] V roce 2009 vydal historik Oblastního muzea v Lounech Jaroslav Havrlant studii, v níž se jednoznačně postavil za názor, že zasvěcení svatému Mikuláši nesl lounský kostel od samého počátku. Poukázal na nekritické převzetí zpráv dávných kronikářů i na nezpochybnitelný fakt, že už v letech 1383 a 1387 se v lounských městských knihách uvádí patrocinium svatého Mikuláše.[7]
Dne 25. března 1517 postihla Louny katastrofa. Tulák, který byl chycen a upálen, založil na několika místech ve městě požár, kterému padly za oběť měšťanské domy, hospodářské budovy na obou předměstích, radnice, masné krámy, most, lázeň a kostel, z kterého zbyla jen část věže, v níž byl uložen městský archiv.[8]
Podle městských účetních knih navštívili v květnu 1519 dva lounští konšelé královského stavitele Benedikta Rejta se žádostí o projekt nového kostela. V roce 1520 do Loun přijel parléř Pavel z Pardubic. Ten v Lounech pobíral pravidelný týdenní plat až do května 1523, kdy se začaly bořit obvodové zdi původního kostela, kolem kterého vznikal kostel nový. Pro klíčové období 1527–1538, kdy se objekt dostavoval, se městské účty nedochovaly. Proto jsou autentické prameny k Rejtově pobytu v Lounech jen dva. V roce 1524 uhradila obec jedné místní měšťance za Rejtovo ubytování. Kolem roku 1600 si pak lounský kronikář Pavel Mikšovic zapsal, že ve Svatém Mikuláši je "pochován Mistr Benedikt, kameník znamenitej, kterýž také palác na Hradě pražským stavěl".[9] Není známo, jaké byly další osudy Rejtova náhrobku. Je možné, že byl odstraněn během rekatolizace interiéru kostela ve druhé polovině 17. století.
Na základě absence Rejtovy přítomnosti v Lounech do roku 1524 vyslovil ve své podrobné studii o stavbě kostela lounský archivář Bořivoj Lůžek názor, že projekt byl dílem Pavla z Pardubic.[10] Lůžkův názor převzala i část uměnovědné literatury, objevil se např. v reprezentativních Dějinách českého výtvarného umění.[11] Naproti tomu Václav Mencl zůstal u atribuce kostela Rejtovi.[12] V roce 1985 vystoupil nesouhlasně s Lůžkovým názorem jeho nástupce ve funkci Bohumír Roedl.[13] Poslední kvalifikovaný názor vyslovil v roce 2009 historik architektury Pavel Kalina ve své monografii o Rejtovi. Podle jeho mínění je autorem projektu Rejt, parléřové Filip z Wimpfen a po něm Pavel z Pardubic pouze realizovali jeho plány.[14]
Slavnost k ukončení stavby kostela se konala 12. července 1538. V roce 1540 byla dokončena kruchta s lavicemi a pulpity pro obě literátská bratrstva, latinské i české, zasklívala se zbývající okna a postavila se kazatelna. Tím byl kostel hotov.[15]
Literátská bratrstva doprovázela v kostele bohoslužebné úkony. Starší z obou bylo to latinské. V rejstříku k neznámé lounské kronice se zmiňuje už k roku 1424, působilo tudíž už v původním kostele.[16]
Čeští literáti se v písemných pramenech prvně vyskytují později – v roce 1541. Kromě jazyka spočíval rozdíl mezi nimi v tom, že latinské doprovázely při zpěvu hudební nástroje, zatímco čeští zpívali a cappella. Českým literátům postavilo město z vlastních prostředků samostatnou kruchtu umístěnou v interiéru nad hlavním vchodem do kostela. Díky bratrstvům mají Louny dvě mimořádné památky vysoké hudební a umělecké hodnoty – iluminované graduály. Dvousvazkový latinský graduál pochází z roku 1530 a vznikl v dílně Pavla Mělnického. Z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory pochází český graduál z iluminacemi Fabiána Puléře.[17]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Interiéru kostela dominují tři mohutné dřevěné oltáře. Ty vyřezal v letech 1701–1706 sochař Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem. Autorem konstrukce byl Marek Nonnenmacher, oltářní obrazy namaloval Jan Jiří Schummer. Koncem 80. let je restauroval Vladislav Mirvald.[18] V letech 1885–1892 byl kostel opraven podle projektu Josefa Mockera.[19] V roce dokončil opravy kostela Kamil Hilbert.[20] U hlavního oltáře se v té době uvažovalo o jeho barevném nátěru, nakonec ale zůstal v původní podobě. Hlavní oltář Narození Páně uprostřed je ve stylu konzervativnějšího baroka, dva postranní patří mezi vůbec první akantové oltáře. Všechny tři jsou prací truhláře Marka Nonnenmachera. Řezba je vyvedena do impozantních detailů, obsahuje mnoho světců a biblických postav, andělů a barokního dekoru.
Dvě z vysokých gotických vitráží s náboženskými motivy byly darovány místními občany z počátku 20. století, ostatní vitráže mají decentní, nefigurativní výplň.
Věž
[editovat | editovat zdroj]Věž chrámu je 60 m vysoká, stavebním materiálem je pískovec. Počet schodů ve schodišťové vížce a uvnitř věže je dohromady asi 180. Ve věži je klenotnice (nepřístupná), kde bývaly umístěny významné městské listiny. Nad touto místností je veřejnosti přístupná část věže, kde visí pět zvonů. Na úrovni ochozu je byt hlásného, kde je možné si prohlédnout část starého kašírovaného betlému.
Duchovní správcové
[editovat | editovat zdroj]Duchovními správci byli například:
- 1807–1859 Antonín Pankrác (1782–1859, oblíbená osobnost náboženského i společenského života města, čestné měšťanství v Lounech – titul slavnostně udělen 25. dubna 1841)[21]
- 1978–1990 Milan Bezděk
- od 1992 Werner Horák
Navštěvnost
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 5 357 |
| 2016 | 5 071 |
| 2017 | 4 559 |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Pohled na Louny z ochozu věže
Jeden ze zvonů uvnitř věže
Lounský děkan a první čestný občan města Antonín Pankrác v pozadí s kostelem svatého Mikuláše
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-12]. Identifikátor záznamu 154899 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
- ↑ NP,86. monumnet.npu.cz [online]. [cit. 2016-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-22.
- ↑ NOVÁK, Jan Bedřich (ed.). Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně (1279–1296). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1903. 248 s. Dostupné online. S. 107–108.
- ↑ WUNŠ, Rudolf. Dějiny svob. král. města Loun od počátku až do dob nejnovějších. Praha: nákladem vlastním, 1868. 164 s. S. 10.
- ↑ ROEDL, Bohumír (ed.). Louny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. Kapitola Mareš, Jan: Od šlechtického sídla k městu lucemburských králů, s. 49, 59, 61. (Dále jen Roedl 2005).
- ↑ VANIŠ, Jaroslav. K otázce patrocinia děkanského kostela v Lounech. Sborník Okresního archivu v Lounech. 1985, roč. 1, s. 37–42. ISSN 1210-3675.
- ↑ HAVRLANT, Jaroslav. Otázka původního zasvěcení kostela sv. Mikuláše v Lounech. In: Sborník ke 120. výročí založení Oblastního muzea v Lounech. Louny: Digon, 2009. ISBN 978-80-87019-14-6. S. 28–48.
- ↑ Roedl 2005, s. 105.
- ↑ Roedl 2005, s. 332.
- ↑ LŮŽEK, Bořivoj. Stavitelé chrámu sv. Mikuláše v Lounech. Louny: Společenské a kulturní středisko města Loun, 1968. 35 s. S. 22. (Dále jen Lůžek 1968).
- ↑ CHADRABA, Rudolf (ed.). Dějiny českého výtvarného umění I/2. Praha: Academia, 1984. 683 s. S. 139.
- ↑ HOMOLKA, Jaromír a kol. Pozdně gotické umění v Čechách. Praha: Odeon, 1985. 530 s. Kapitola Mencl, Václav: Architektura, s. 139.
- ↑ ROEDL, Bohumír. Benedikt Rejt a Louny – mýty a skutečnosti. Zprávy klubu přátel Pardubicka. 1985, roč. 20, s. 125–127.
- ↑ KALINA, Pavel. Benedikt Ried a počátky záalpské renesance. Praha: Academia, 2009. 300 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1744-4.
- ↑ Lůžek 1968, s. 22.
- ↑ ROEDL, Bohumír; KOTYZA, Oldřich. Rejstřík k neznámé kronice v kontextu lounského raně novověkého dějepisectví. Porta Bohemica. 2009, roč. 5, s. 135–149. ISSN 1213-6557.
- ↑ Roedl 2005, s. 127–128.
- ↑ Roedl 2005, s. 378.
- ↑ MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu lounském. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. 94 s. S. 21.
- ↑ Roedl 2005, s. 349.
- ↑ Město Louny. www.mulouny.cz [online]. [cit. 2012-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-12.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MAVR, Jan. Tři století epigrafiky v kostele sv. Mikáláše v Lounech (16. – 18. století). Louny: Oblastní muzeum v Lounech, 2023. 164 s. ISBN 978-80-905891-9-3, ISBN 978-80-7561-430-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše v Lounech na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Mikuláše, Louny (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Louny, kostel sv. Mikuláše
- Chrám svatého Mikuláše podrobně
- Historie chrámu sv. Mikuláše a farnosti Louny Archivováno 9. 3. 2007 na Wayback Machine.
