Kostel svatého Martina (Polná na Šumavě)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Martina
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeský Krumlov
ObecPolná na Šumavě
Souřadnice
Kostel svatého Martina (Polná na Šumavě) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
Vikariátčeskokrumlovský
FarnostPolná na Šumavě
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Martin z Tours
Další informace
AdresaPolná na Šumavě, ČeskoČesko Česko
Kód památky25899/3-1376 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina se hřbitovem byl vystavěn na vyvýšeném místě na jižním okraji vesnice Polná na Šumavě. Vesnice vznikla na křižovatce cest Černé v Pošumaví, Horní Plané, Chvalšin, Kájova a z Hořic na Šumavě. Jádro vesnice se nalézá na pravém břehu potoka Polečnice, ale významná zástavba se rozvinula i na protějším břehu. Jelikož se kostel nachází v jižní části vesnice, byl hlavní vstup situován na severní straně kostela, tedy směrem k převažující obytné zástavbě.[1]

Stavební fáze[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel sv. Martina s čtvercovým klenutým kněžištěm bez sakristie byl zbudován v první třetině 14. století a v interiéru vyzdoben nástěnnými malbami. První písemná zmínka o kostele pochází až z roku 1417. Při pozdně gotické úpravě byla rozšířena okna v kněžišti a v lodi. Koncem 80. let 15. století byla k severní straně presbytáře připojena sakristie – kaple s kostnicí v suterénu, což dokládá letopočet 1488, který je vytesaný do kamenné desky vedle svatostánku.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní kostel s čtvercovým kněžištěm, uzavřeným jedním polem křížové klenby. K severní stěně presbytáře je přiložena sakristie s polygonálním závěrem a klenutou kostnicí v suterénu. Na západní straně kostela stojí v ose hranolová věž a ze severu lodi je připojena předsíň a schodiště na kruchtu. Lomená okna na jižní straně lodi a kněžiště již postrádají kružby. Interiér sakristie uzavřela čtyřcípá hvězdová klenba s křížem diagonálně vedených žeber, ve východní polovině byla užita část hvězdové klenby.[3][4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mareš, Sedláček, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu krumlovském, Praha 1918
  2. Roman Lavička, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013
  3. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980
  4. James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]