Kostel svatého Martina (Zámrsk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Martina v Zámrsku
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Pardubický
Okres Ústí nad Orlicí
Obec Zámrsk
Souřadnice
Kostel svatého Martina (Zámrsk) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát Orlickoústecký
Farnost Zámrsk
Užívání farní kostel
Architektonický popis
Typ stavby rokoko
Výstavba 1781-82
Odkazy
Kód památky 34648/6-4138 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina je jednolodní farní kostel v Zámrsku v okrese Ústí nad Orlicí, římskokatolické farnosti Zámrsk, královéhradecké diecéze. Kostel je kulturní památkou Česka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1350v listině Arnošta z Pardubic, kdy je uváděn jako farní kostel.[2][3]

V letech 1781-1782 byl postaven v místě původního gotického kostela za Jiřího Jeníka Zásadského z Gemsendorfu, který v té době vlastnil zámrské panství, nový kostel. Stavba je často připsována Františku Kermerovi.[4] V roce 1846 byla střecha pokryta šindelem. Až do roku 1986 měl kostel sanktusník. V 70. letech 20. století došlo k opravám interiéru kostela a zavedení elektřiny.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba na půdorysu obdélníku se zaoblenými rohy, je zakončena protáhlým půlkruhovým kněžištěm. Po stranách kněžiště je sakristie (na severu) a Boží hrob (na jihu). Střecha je valbová krytá bobrovkami. Stěny jsou hladce omítané členěné pilastry s římsovými hlavicemi. Po obou stranách lodi jsou prolomena dvě okna (sever a jih) v plastických šambránách. Západní průčelí je členěno pilastry a ukončeno nízkou atikou a na ní volutovým štítem s pilastry, které vybíhají nad štít a jsou ukončeny volutami. Mezi pilastry je nika s mušlovou konchou. Po stranách štítu na atice jsou umístěny rokokové vázy.[5][6]

Vstupní portál má po stranách pískovcové pilastry ukončenými volutami (obdoba štítu). Na pískovcovém ostění vchodu jsou vytesány rokaje s rozvinutou páskou s nápisem a datací 1782. Vchodové dveře jsou vyřezávané s rokokovými motivy.[3] Nad vchodem je okno a nad ním vytesané znaky rodu Gemsdorfů.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Kněžiště má délku 9,60 m a šířku 4,85 m, je plochostropé se štukovým zrcadlem. Po stranách jsou přistavěny sakristie a Boží hrob, nad nimi jsou oratoře se segmentovými stropy otevřené do kněžiště půlkruhovými oblouky, které mají štukové orámování s klenákem. Sakristie je plochostropá, Boží hrob má valenou klenbu. Vítězný oblouk má půlkruhové zakončení. Loď kostela je 13 m dlouhá a 9,45 m široká, dělená pilastry. Strop je zaklenutý plackami oddělenými pasy. Dva sloupy s ionizující hlavicí a dvě nástěnné konzoly nesou zděnou kruchtu, která má třikrát vydutou poprsnici zdobenou štukovou výzdobou (rokaje), na střední poprsnici jsou znaky Gemsdorfů. Přístup na kruchtu a oratoř na epištolní straně je vřetenovým schodištěm.[7][3]

Jedno manuálové varhany se sedmi rejstříky byly vyrobeny v roce 1907 varhanářem Josefem Kobrlem z Lomnice nad Popelkou.[8] Ty nahradily varhany, které byly uváděny v inventáři již v roce 1768.[2]

Rokokový hlavní oltář svatého Martina z roku 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle. Boční oltář svatého Františka de Paula je pořízen na zakázku hraběnky Terezie z Bubna a Litic. Oltář vyřezal v roce 1760 František Špička, malbu provedl Leopold Felix. Druhý boční oltář Neposkvrněného početí Panny Marie byl evidován už v inventáři v roce 1768. Kazatelna je opět dílo Josefa Pacáka z roku 1753.

Pískovcová křtitelnice ve tvaru kalichu pochází z původního kostela, je vysoká 96 cm. V kostele se rovněž dochovaly náhrobky z roku 1531 a 1590 majitelů Lukavských z Lukavice Jana a jeho vnuka Václava.

Blízké okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

  • zvonice - postavena ve stejné době jako kostel.
  • Fara pochází z poloviny 19. století.
  • socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-12]. Identifikátor záznamu 146380 : kostel sv. Martina biskupa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Zámrsk - Farnost římskokatolické církve. www.zamrsk.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  3. a b c Zámrsk - Kostel sv. Martina Biskupa. depositum.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Soupis památek, ročník 16. Politický okres vysokomýtský (1902) na stranách 240-242.. Dostupné online. 
  4. Stavby Františka Kermera. prozradit.tk [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-06. 
  5. a b kostel sv. Martina, Zámrsk. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  6. VLČKOVÁ. Evidenční list: kostel sv, Martina biskupa. S. 3,5, 7, 8,9. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  7. Evidenční list: kostel sv. Martina biskupa, s. 1 a 3. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  8. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]