Kostel svatého Martina (Bernartice)
| Kostel svatého Martina | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Martina | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| kraj | Jihočeský |
| okres | Písek |
| Obec | Bernartice |
| Souřadnice | 49°22′9,67″ s. š., 14°22′51,82″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | Písek |
| Farnost | Bernartice u Milevska |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 12. století |
| Další informace | |
| Adresa | Bernartice, Česko |
| Ulice | Zámecká a Náměstí svobody |
| Kód památky | 35415/3-2453 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je trojlodní gotický a částečně barokní a románský kostel nacházející se v městysi Bernartice.[1] Vystavěný byl ve 12. století.[1][2] Je významnou architektonickou a historickou památkou.[1] Od roku 1958 patří mezi kulturní památky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel pochází z poloviny 12. století.[1][2] Na stavbě kostela se pravděpodobně podílela stavební huť, která stavěla milevský klášter.[3] Kostel tvořil jádro osídlení Bernartic a centrum města.[1] Původně románská stavba prošla ve 14. století rozsáhlou gotickou přestavbou, z této doby pochází presbytář a většina sakristie.[1] Při gotické přestavbě byla též zvýšena střecha kostela a upravena loď.[2] Další přestavba (barokní) proběhla roku 1717, kdy byla znovu přestavěna loď a dostavěna sakristie a věž.[1][2] Kostel je v současnosti farní a přísluší k němu filiální kostel sv. Rozálie.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel se nachází v historickém centru Bernartic, před nímž se zformovalo náměstí, dříve pravděpodobně čtvercové.[1] Kolem kostela býval hřbitov, později však zanikl.[1] Kostel svatého Martina je trojlodní stavba s obdélnou lodí.[1] Z románského kostela se zachovala jen západní věž a zdivo lodi.[2] Zdivo je žulové a hrubě opracované, spárované maltou.[2] Presbytář je vystavěn ve tvaru pětibokého osmiúhelníku, na východě s ním sousedí barokní sakristie a na severu presbytáře je původní sakristie, dnes severní kaple.[1] Podél hlavní lodě se nacházejí dvě lichoběžníkové boční lodě (jižní a severní) a podélné boční kaple.[1] Na západním průčelí kostela stojí románská hranolová věž, která byla později barokně dostavěna.[1] Interiér kostela je výsledkem barokní přestavby z roku 1717 a ze stejné doby pochází většina zařízení. Barokní oltář s obrazem svatého Martina obsahuje rokokové prvky.[5] Na východě v prvním patře věže se nachází zazděný půlkruhově sklenutý průchod na zaniklou západní tribunu.[2]
Věž byla k západní straně kostela přistavěna dodatečně a její západní zeď spočívá na zdivu západního štítu lodi. Postavena je z hrubě opracovaných žulových kvádrů. Pozdější stavbu věže dokládá štěrbinové okénko, které směřuje z prostoru bývalé kruchty do interiéru prvního patra věže. Během stavby věže byly odlámány střešní latě, jejichž množství umožňuje předpokládat, že na střechu byla použita pálená krytina.[6] Dendrochronologickým datováním zbývajících částí latí bylo zjištěno, že jedle, z nichž byly latě vyrobeny, byly pokáceny v době vegetačního klidu[7] na přelomu let 1222–1223, a tvořily součást střechy nejstarší stavební fáze kostela.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Kostel sv. Martina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách od poloviny XIII. století. I. vyd. České Budějovice: Růže České Budějovice, 1977. 312 s. S. 163.
- ↑ a b KYNCL, Tomáš; VARHANÍK, Jiří. K datování první etapy výstavby románského kostela sv. Martina v Bernarticích, okr. Písek. Archaeologica historica. Masarykova univerzita, 2010, roč. 35, čís. 1–2, s. 372. Dále jen Kyncl, Varhaník (2010). Dostupné online. ISSN 0231-5823.
- ↑ Farnosti [online]. Milevský klášter bratří premonstrátů, 2018 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bernartice, s. 62.
- ↑ Kyncl, Varhaník (2010), s. 369.
- ↑ Kyncl, Varhaník (2010), s. 371.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PODLAHA, Antonín; EDUARD, Šittler. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek V. Politický okres milevský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. 146 s. Dostupné online. Kapitola Bernartice. Chrám sv. Martina, s. 55–56.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Martina na Wikimedia Commons
