Přeskočit na obsah

Kostel svatého Klimenta (Litomyšl)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Klimenta
Předpokládané původní umístění kostela
Předpokládané původní umístění kostela
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
ZasvěceníKlement I.
Zánik15. století
Architektonický popis
Výstavba13. století
Další informace
AdresaLitomyšl, ČeskoČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Klimenta je zaniklá stavba, jež se měla nacházet na dnešním Zámeckém návrší, někde mezi dnešním piaristickým kostelem a muzeem. Kostel sloužil do 15. století jako farní pro místní laiky a přilehlé osídlení, dnešní Litomyšl.

Legenda o založení

[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy měl kostel sv. Klimenta založit Metoděj během své cesty do Čech poblíž hradiště Litomyšl na Trstenické stezce.[1] Tento údaj je však v rozporu, buď se zde nacházel Metoděj společně s bratrem Cyrilem před rokem 869, a nebo zde byl po tomto roce pouze Metoděj, avšak bez ostatků svatého Klimenta.[2][3] Podle Zdeňka Nejedlého není pochyb, že tudy vedla cesta věrozvěstů a založení kostela považuje za pravděpodobné.[1] František Lašek navrhuje, že rotundu sv. Klimenta (zřejmě předpokládá, že šlo podle dobové praxe o rotundu) mohl založit některý kněz vyslaný Metodějem, kupříkladu Pavel Kaich.[4] Hradiště Litomyšl zmíněné Kosmasem k roku 983 je spojováno s hradištěm Hrutov u Benátek, přičemž název osídlení se měl později přenést na mladší osadu pod návrším.[5] Alžběta Birnbaumová nemá pochyb, že součástí hradiště byl kostel sv. Klimenta, a že tato legenda má tradici již v raném středověku, kterou posléze rozšířil biskup Jan ze Středy.[6] Zmínky o kostele jsou v různých listinách, samotnou legendu zachycuje nejstarší direktář litomyšlský či německá listina z roku 1416 s matoucími přídavky.[6][7][8] Podle direktáře se 23. listopadu v litomyšlských kostelích zpívala mše.[9] Birnbaumová odpírá názor Nejedlého, že kostel sv. Klimenta pochází až z doby Jana ze Středy (biskupem litomyšlským v letech 1353–1364), jelikož zprávy o kostele a legenda jsou starší. Nevylučuje, že mohlo dojít k přenesení patrocinia z hradiště do nové osady pod návrším.[6] Legenda o založení kostela je zachycena také ve Fragmenta Monseana, která praví, že je to první kostel v české zemi, posvěcený od sv. Cyrila a Metoděje, jde však o falzum Antonína Bočka z 19. století.[1] Jako upomínka Metodějovy návštěvy Litomyšle byla roku 1878 postavena v rohu zámeckého parku kaple se sochou sv. Metoděje od sochaře Františka Metyše.[4]

Součástí kláštera

[editovat | editovat zdroj]

Souvislost kostela s velkomoravskou misií uváděli i následující autoři, až Petr Charvát klade kostel do kontextu premonstrátského kláštera, jenž se měl nacházet na dnešním Zámeckém návrší.[5] Charvát vycházel z deníků stavby piaristického kostela v letech 17141719, během jehož stavby bylo narušeno pohřebiště, které podle popisu nálezů mohlo být mladohradištní.[10] Z toho usoudil, že kostel postavili piaristé jako farní svatyni laiků, jelikož premonstrátská bazilika Panny Marie neměla právo křtu a pohřbu. Karel Severin podpořil tuto hypotézu pomocí analogických situací u jiných klášterů a vylučuje, že by byl kostel z 10. století, kdy osídlení dnešní Litomyšle mimo knížecí hradiště v Benátkách ještě neexistovalo.[10] Předpokládá, že kostel byl prvně dřevěný a až posléze vystaven v kameni, ne však dříve než byla dokončena bazilika či celý klášter. Kamenná stavba tak mohla vzniknout nejdříve v první polovině 13. století.[10][5] Podle nepřímých dokladů existuje hypotéza, že klášter, který se nacházel na dnešním zámeckém návrší, byl z počátku osídlen benediktíny. Jejich klášter nacházející se v neosídlené pustině, na okraji pomezního hvozdu a poblíž osídlení u knížecího hradiště a významné komunikace, mohl založit kníže Břetislav II. kolem poloviny 11. století nebo pravděpodobně roku 1098.[10][3] Klášterní budovy včetně kostela sv. Klimenta byly benediktíny postaveny ze dřeva a do 40. let 12. století měli benediktíni postavenu většinu baziliky v kameni. Po jejich vypuzení stavbu baziliky dokončila premonstrátská kanonie uvedená do kláštera v druhé polovině 12. století a která rovněž vybudovala zděné stavby kláštera.[10] Pravděpodobně po dokončení klášterního komplexu přebudovala premonstrátská huť kostel sv. Klimenta, tehdy již farní kostel pro osadu laiků a nové sídliště v údolí.[10]

Kostel obklopený hřbitovem se podle listiny ze srpna 1398 nacházel na prostranství u cesty vedoucí ohrazeným komplexem skrze bránu (tzv. scholastikovu) do města.[pozn. 1] Tato lokalita je nyní v prostranství před muzeem a částečně pod kostelem s přilehlou kolejí.[5] Listina rovněž využívá sloup kostela v boční kapli či sakristii jako orientační bod, od kterého je třeba vyměřit kapitulní majetek. Mělo by jít o pomyslnou linii jihovýchodním směrem k augustiniánskému klášteru, kde se nacházel hradní příkop.[5] Umístění kostela potvrzují četné nálezy hrobů ze 17. a 18. století a z posledních archeologických průzkumů.[5] Cesta vedoucí kolem kostela probíhala podobně jako dnešní Jiráskova ulice, na druhé straně cesty stály budovy školy (původně lázně) a kostel stál u vnější hradby komplexu, což naznačuje listina z 16. října 1347, jelikož budovy kapituly nejspíše obepínala čtverhranná vnitřní hradba.[5]

Kostel byl nejspíše poničen husitskými válkami či během těchto válek opuštěn,[11][4] kvůli čemuž se roku 1428 farnost z kostela přenesla ke kostelu Povýšení svatého Kříže.[10][12] Roku 1441 je zmíněn farář Jan od sv. Klimenta a zcela poslední zmínka o kostele je roku 1448, následně kostel asi zanikl.[10][7][13] Zbytky kostela měly být rozebrány na stavbu Nového města (Horní město).[4]

Poznámky pod čarou

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c NEJEDLÝ, Zdeněk. Litomyšl: Tisíc let života českého národa. Praha: SNPL, 1954. 224 s. S. 10. 
  2. NEJEDLÝ, Zdeněk. Dějiny města Litomyšle a okolí. Svazek Díl I.. Litomyšl: [s.n.], 1903. 372 s. Dostupné online. S. 13. 
  3. a b VACEK, Miloš. Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli. Praha, 2010. 81 s. Diplomová práce. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. s. 10, 11. Dostupné online.
  4. a b c d LAŠEK, František. Litomyšl v dějinách a výtvarném umění. Litomyšl: J. R. Veselík, 1945. 126 s. Dostupné online. S. 19, 24, 30, 32, 36, 108. 
  5. a b c d e f g VEČEŘE, Vojtěch. Klášter, nebo hrad? Rezidence litomyšlských biskupů v letech 1344–1421, její hypotetická rekonstrukce a klasifikace. Castellologica bohemica. Roč. 2017, čís. 17, s. 135–153. Dostupné online. 
  6. a b c BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Kostely sv. Klimenta v Čechách a na Moravě. Olomouc: Ligra, 1948. 23 s. Dostupné online. 
  7. a b Z Venkova. Lumír. 24.3.1853, roč. III, čís. 12, s. 286. Dostupné online. ISSN 1212-0243. 
  8. JIREČEK, Hermenegild. Kaple a kostely sv. Klimenta. In: VYKYDAL, Josef. Sborník Velehradský. Brno: J. Vykydal, 1880. Dostupné online. S. 210.
  9. JIREČEK, Hermenegild. Župa Litomyšlská, Vratislavská a Chrudimská do r. 1200 – Hrad Litomyšl. Památky archaeologické a místopisné organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. Roč. 2, čís. 1, s. 27. Dostupné online. ISSN 1801-5786. 
  10. a b c d e f g h SEVERIN, Karel. Bazilika panny Marie a její význam v dějinách Litomyšle. Archeologia historica. Roč. 2006, čís. 30, s. 291–301. Dostupné online. 
  11. kolektiv autorů. Litomyšl - revitalizace zámeckého návrší - zajímavosti z archeologického výzkumu. [s.l.]: Labrys Dostupné online. Poster. 
  12. VLČEK, P.; SOMMER, P.; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. S. 346–347. 
  13. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Svazek Díl I.. Praha: Tiskem a nákladem knihtiskárny František Šimáček, 1882. Dostupné online. S. 12. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KAPUSTA, Jan; KAPUSTOVÁ, Eva. Legendy o nejstarší Litomyšli. Příběh slavníkovského hradu, kostela sv. Klimenta, Hrutova a Trstenické stezky. [s.l.]: Arbor Vitae, 2016. 80 s. ISBN 978-80-7467-117-3.