Kostel svatého Jiří (Hradešín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jiří
Kostel sv. Jiří – přehlídka stavebních slohů
Kostel sv. Jiří – přehlídka stavebních slohů
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecHradešín
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézepražská
Vikariátjílovský
FarnostŘímskokatolická farnost Úvaly
Architektonický popis
Stavební slohod románského po baroko
Výstavbaod 12. stol.
Další informace
Kód památky32096/2-726 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří v Hradešíně na Kolínsku pochází pravděpodobně již ze 12. století. V dnešní době je tak unikátní směsí několika stavebních slohů a jednou z nejvýznamnějších památek středověké architektury na území středních Čech.[1] Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Nachází se v nadmořské výšce 399 m n. m. a věž jeho zvonice je tak zdaleka viditelná ze širého okolí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Půdorys kostela,
stav v roce 1907
Dobová pohlednice z roku 1920.

Základem dnešního kostela se stala jednoduchá románská rotunda umístěná zřejmě uvnitř opevněného panského dvorce. Jde o předpokládané údaje, neboť písemné dokumenty z nejstaršího období vývoje kostela chybějí. První písemná zmínka pochází až z roku 1367.[1]

Patrně na objednávku patricijské rodiny Olbramoviců byl kostel dle výsledků dendrochronologického výzkumu krovu presbytáře po roce 1360 goticky přestavěn – k románské rotundě byla přistavěna nová čtvercová loď a kněžiště. Z této doby se zachoval zlomek vitráže žehnající ruky v křížové svatozáři z okna kněžiště, který je od roku 1906 uložen v Národním muzeu v Praze.

Po roce 1421 se kostel stal asi na dvě stě let utrakvistickým.[1] V roce 1462 získal místní panství Čeněk z Klinštejna. Tento šlechtic se snažil kostel zabezpečit proti loupeživým nájezdům, a obklopila jej tak pozdně gotická hradební zeď se střílnami.

Další podobu kostela ovlivnili členové rodu Smiřických, do jejichž majetku panství přešlo v roce 1532. V roce 1557 tak například byla k jižní části lodi přistavěna předsíň s renesančním portálem, která se zachovala dodnes.

Po bitvě na Bílé Hoře byl zřejmě v roce 1624 na nátlak zakladatele knížecího rodu Lichtenštejnů Karla I. z Hradešína vypovězen poslední protestantský kněz. „Pro kritický nedostatek katolických duchovních“ byl kostel nicméně přifařen k Uhříněvsi, později ke Slušticím a nakonec k Tuklatům. Tamější faráři zde pak vykonávali duchovní správu po více než 100 let.[1] Za třicetileté války kostel zřejmě poškodily vojenské nájezdy.

V roce 1734 obnovila hradešínskou farnost kněžna Marie Terezie Savojská. Téhož roku byl v blízkosti kostela vystavěn komplex barokních budov fary. Tento sloh ovlivnil i podobu kostela – k presbytáři byla záhy dostavěna barokní sakristie, v jeho těsné blízkosti vyrostla zvonice a výklenková kaple svatého Jiří v ohradní zdi hřbitova.

Poslední významnější úpravy kostel čekaly ve 2. pol. 19. st. Získal historizující mobiliář, k lodi byl připojen přístavek se schodištěm na kruchtu, roku 1897 byla necitlivě opravena středověká hřbitovní zeď – za své přitom vzala gotická vstupní brána a zbořena byla i barokní kaple sv. Jiří.

Dne 21. srpna 1905 byla hradešínská farnost na žádost obyvatel při příležitosti milénia založení obce povýšena pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště na děkanství, což bylo slavnostně vyhlášeno 8. září 1905[3]. O pět let později byla ke zdi obklopující areál z kostela v Přišimasech přenesena renesanční kazatelna z roku 1575.

1907[editovat | editovat zdroj]

V roce 1907 patřily pod děkanství obce: Hradešín, Škvorec, Doubek, Doubravčice, Horka, Masojedy, Přišimasy a Skřivany. Bylo zde celkem 3 032 katolíků, 66 příslušníků ostatních křesťanských církví, 21 občanů židovského vyznání a 16 osob bez vyznání[3].

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužba se v kostele koná každou 4. a 5. neděli v měsíci v 11.30.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d RIŠLINK, Vladimír. Kostel sv. Jiří [online]. Oficiální stránky obce Hradešín, 2013-11-8. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-06-14]. Identifikátor záznamu 143651 : Kostel sv. Jiří s kaplí a farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Stupno, fara, s. 18-20. 
  4. Rozpis bohoslužeb na stránkách farnosti Úvaly

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 24, politický okres českobrodský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Radešín (Hradešín) - Děkanský kostel sv. Jiří, s. 136-142. 
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Hradešín (Radešín), děkanství, s. 18-20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]