Kostel svatého Jana Křtitele (Manětín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně
Místo
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Specifikace
Odkazy
Kód památky 37001/4-1393 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně je barokní stavba na náměstí v Manětíně. Vznikl v letech 1712–1717 v rámci přestavby města po požáru s finanční podporou rodu Lažanských z Bukové, kteří k jeho výzdobě přizvali přední umělce (Petr Brandl). Areál kostela s farou, sochařskou výzdobou a krytou chodbou od zámku je na seznamu nemovitých památek zapsán jako národní kulturní památka od roku 1958.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako majetek řádu johanitů se Manětín včetně kostela připomíná již v roce 1182 v papežské listině. Další zprávy jsou jen strohé, je ale pravděpodobné, že johanité zde vybudovali opevněný areál konventu s kostelem. Existence komendy je písemně doložena v roce 1325, johanité zde působili až do roku 1483, kdy Manětín do dědičného vlastnictví získali Švamberkové. Gotickou výstavbu kostela dokládá dochované zdivo v presbytáři, opevnění johanitské komendy se dochovalo v hospodářském dvoře zámku.

Kostel a zámek pohledem od radnice

V roce 1712 postihl Manětín velký požár, při němž vyhořela polovina města včetně kostela. Zámek zůstal částečně obyvatelný, takže tehdejší majitelé Václav Josef Lažanský s manželkou Marií Gabrielou, rozenou Černínovou, se při obnově města soustředili především na výstavbě nového kostela. Vznikl v letech 1712–1717 pravděpodobně podle projektu císařského stavitele Thomase Haffeneckera, stavbu vedl tyrolský polír Jan Jiří Hess. Nově postavený kostel byl vysvěcen na svátek sv. Jana Křtitele v roce 1717 pražským světícím biskupem Danielem Josefem Mayerem.

Manětínská fara byla v roce 1729 povýšena na děkanství a tím vzrostl význam kostela, pod nějž od té doby spadalo několik okolních vesnic. Za vlády Josefa II. byl zrušen hřbitov, dodnes se z něj zachovala ohradní zeď. Kostel byl opravován v letech 1787 a 1875, další úpravy proběhly v 70. letech 20. století, obnova fasád proběhla v letech 2013–2014. Ve 20. století byl v historii kostela významnou osobností děkan František Wonka, který v Manětíně působil v letech 1925–1967. Jako učitel a regionální historik proslul svou badatelskou činností k tématu manětínského baroka.


Architektura a interiér[editovat | editovat zdroj]

Chodba ze zámku do kostela

Kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní barokní stavba s trojbokým presbytářem, v němž je dochováno zdivo z blíže nedatované gotické přestavby. K severní straně lodi kostela přiléhá hranolová věž završená cibulovou bání, na jihu je kaple (panská oratoř) propojená krytou chodbou ze zámku překlenující uličku na západní straně náměstí.

Barokní výzdoba interiérů kostela je dílem předních umělců, nejvýznamnější je obraz Křest Kristův na hlavním oltáři od Petra Brandla. Brandl v Manětíně pobýval v letech 1715–1716 a pro manětínský kostel namaloval i další obrazy. Výjevy ze života světců na bočních oltářích jsou dílem manětínského děkana J. F. Händla, autorem sochařské výzdoby byl místní sochař Štěpán Borovec, varhany z roku 1716 postavil uznávaný loketský varhanář Jan Leopold Burkhardt.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998 ISBN 80-85983-12-5 s. 750-756

MATUŠKOVÁ, Martina: Manětín. Průvodce městem a zámkem; Manětín, 2015 ISBN 978-80-260-8424-2

MATUŠKOVÁ, Martina: Město Manětín a jeho části; Manětín, 2012 ISBN 978-80-260-2881-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]