Kostel svatého Jakuba Většího (Otruby)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Lidicích u Otrub | |
|---|---|
,_okres_Kladno,_St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD_kraj_13.JPG) Pohled na kostel přes hřbitovní zeď | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Okres | Kladno |
| Obec | Slaný |
| Lokalita | Lidice, Otruby |
| Souřadnice | 50°14′54,19″ s. š., 14°4′32,14″ v. d. |
  Kostel sv. Jakuba v Lidicích | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | kladenský |
| Farnost | Slaný |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Achille Wolf |
| Stavební sloh | novogotika |
| Další informace | |
| Kód památky | 16083/2-4072 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího je novogotický filiální kostel v Lidicích u Otrub, místní části města Slaný. Je prohlášen kulturní památkou České republiky.[1]
Lokace[editovat | editovat zdroj]
Kostel se nachází jihozápadně od obce Otruby v lokalitě zvané Lidice či Lidický dvůr. Rozkládá se uprostřed hřbitova na návrší.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První písemná zmínka o zdejším kostele, resp. zdejší plebánii pochází z roku 1352, kdy je zmiňován v registru papežských desátků se zasvěcením svatému Václavovi. Za husitských válek byla ves i s kostelem zničeny. Ves zanikla, ale kostel i dvůr byl obnoven. Kostel byl nově zasvěcen svatému Ondřejovi, toto patrocinium existovalo asi do roku 1835 a poté bylo přeneseno na Jakuba Většího.[2] V 16. století bylo jeho majitelem město Slaný, po pobělohorském období patřil k panství Smečno.[3] Původně gotický kostel byl upraven v roce 1780 do barokní podoby. V roce 1880 byla kostelu podle návrhu architekta Achilla Wolfa vrácena gotická podoba a rozšířen hřbitov[4]. Okna byla upravena "na způsob gotický"[4], střecha nad presbytářem byla doplněna sanktusníkem, byla přistavěna sakristie a prolomena zeď na novou kazatelnu[4]. V severozápadním rohu hřbitova se nacházela dřevěná zvonice s kamennou podezdívkou, která však zanikla roku 1843[4]. Nacházely se v ní tři barokní zvony. Ty byly převezeny do panské sýpky ve Slaném[5] a během první světové války zrekvírovány.[3] V posledních letech probíhá postupná obnova kostela.[6]
,_okres_Kladno,_St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD_kraj_05.JPG)
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Původně gotický kostel prošel v 18. století barokní úpravou a koncem 19. století byl opět regotizován. Jedná se o jednoduchý jednolodní kostel polygonálně zakončeným kněžištěm. K severní straně kostela přiléhá obdélníková sakristie. Kostel má sanktusníkovou věžičku.
V interiéru se nachází hlavní oltář z 18. století se sochami sv. Petra, sv. Pavla a Nejsvětější Trojice. Oltářní obraz sv. Jakuba pochází z roku 1880 a jeho autorem je František Sequens. Kazatelna podle návrhu hraběcího architekta Achilla Volfa vznikla v rámci novogotických úprav.[4][7] Do ní byl tehdy přenesen oltářní obraz Čtrnácti sv. pomocníků, který byl původně součástí hlavního oltáře[4]. V lidickém kostelíku byl instalován po r. 1785, kdy byla zrušena kaple se stejným patrociniem (čtrnácti pomocníkú) poblíž Slaného[8].
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Oltářní obraz Čtrnácti sv. pomocníků je dnes součástí expozice slánského muzea[8].
O rekonstrukci kostela usiluje spolek Wotrubia.[9] V kostele se pořádají koncerty, jichž výtěžek je určen na záchranu památky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-24]. Identifikátor záznamu 16083/2-4072 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KRUPIČKA, Václav. Historie Lidického dvora. Slaný: vlastním nákladem, 1941. S. 5.
- ↑ a b Město Slaný, jeho kraj a památnosti: Monografie města i okresu, vydaná k oslavě prvého desítiletí republiky Československé. Příprava vydání Jindřich Hulinský. Slaný: Místní osvětový sbor za účasti filiálky spolku Typografia, 1928. 183 s. S. 158.
- ↑ a b c d e f Liber memorabilium (II.), založena 1835, Farnost u kostela sv. Gotharda Slaný
- ↑ VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres Slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online. S. 121.
- ↑ VYKOUK, Jaroslav. Lidický dvůr v několika posledních letech ožívá. Kladenský deník. 12. 12. 2001, roč. 6, čís. 289, s. 19.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 2. Praha: Academia, 1978. S. 566.
- ↑ a b PŘIBYL, Vladimír. Bývalá kaple Čtrnácti svatých pomocníků na lounském předměstí. Slánská radnice. Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného. Únor 2009, roč. XII, čís. 2, s. 15. Dostupné online.
- ↑ BARTONÍČEK, Pavel. Vstupní dveře do kostela Sv. Jakuba Většího v Lidicích u Otrub jsou konečně opravené. Slánská radnice. Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného. Říjen 2012, roč. XV, čís. 10, s. 16. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres Slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online. S. 120–122.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Díl VII. Vikariát Slanský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1913. Dostupné online. S. 178–180.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 2. Praha: Academia, 1978. S. 566.
