Kostel svatého Jakuba Staršího (Louchov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jakuba Většího
v Louchově
Pohled od jihozápadu (stav v roce 2010)
Pohled od jihozápadu (stav v roce 2010)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Domašín
Lokalita Louchov
Souřadnice
Kostel svatého Jakuba Většího v Louchově
Kostel svatého
Jakuba Většího
v Louchově
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost Klášterec nad Ohří
Status filiální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Louchov)
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh přechodný, gotický, barokní
Výstavba 2. polovina 13. století
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál lomové zdivo
Odkazy
Kód památky 33762/5-493 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího je nejstarším dochovaným kostelem v Krušných horách.[1] Jedná se o římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubu VětšímuLouchověokrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[2] Kostel stojí v areálu hřbitova u rozcestí v jižní části vsi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel vznikl ve druhé polovině 13. století,[3] a to pravděpodobně koncem jeho šedesátých let, kdy král Přemysl Otakar II. daroval louchovský dvůr společně se vsí Vernéřov saskému cisterciáckému klášteru v Grünhainu.[4] Jiné zdroje kladou vznik kostela méně přesně do druhé poloviny třináctého století.[5] Vznik ve druhé polovině třináctého století je doložen stavebně historickým průzkumem.[6] Kostel se nacházel u významné obchodní cesty, která zde vedla patrně až do poloviny čtrnáctého století. V majetku kláštera zůstal Louchov až do první poloviny šestnáctého století, kdy klášter zanikl. Samotný kostel i s vesnicí byl dán řádem do zástavy pánům z Šumburka již v první polovině 14. století.[4] Šumburkové poté prodali Louchov společně s polovinou města Přísečnice roku 1446 Hasištejnským z Lobkovic a roku 1490 se při dělení rodového majetku dostal do držení Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.[7] V kostele se nachází hrob (kenotaf) zakladatele rodu Lobkoviců Mikuláše I. Chudého z Lobkovic a i Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Oba byli pohřbeni původně v kostele svatého Mikuláše v Přísečnici, který se nacházel jen pět kilometrů od tohoto místa a který je již zbourán a místo potopeno na dně vodní nádrže Přísečnice. Oba kostely byly velmi obdobné a nacházely se v majetku obou významných Lobkoviců.[1]

První písemná zmínka o farním kostelu v Louchově je až z roku 1352, kdy je kostel již uváděn jako velmi chudý a osvobozený od papežského desátku. Od šestnáctého století se v Krušných horách šířil protestantismus, a zdejší farnost proto roku 1623 zanikla. Nová katolická lokálie zde byla zřízena při církevní reformách Josefa II. v roce 1794 a farnost obnovena až roku 1853. Samotný kostel prošel pozdně gotickou přestavbou, kdy patrně vznikla i mohutná zeď a tak společně i se zachovalými prvky aktivní obrany lze kostel řadit mezi tzv. opevněné kostely. V období baroka byl kostel upraven a byla prodloužena loď. V roce 1720 byly barokně upraveny interiéry.[8] Po letech zanedbávání údržby je ve špatném stavu: v roce 2011 se zřítila střecha, omítky jsou poškozené a ve zdivu se objevují praskliny.[9]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní stavba na obdélném půdorysu. Na východě ji uzavírá mírně lichoběžníkový presbytář, ke kterému je ze severu připojena valeně zaklenutá sakristie. Vnitřní rozměry lodi s trámovým stropem jsou 12,3 × 6,3 m. V její západní části a u severní zdi jsou zbytky dvou dřevěných kůrů. Presbytář s valenou klenbou je ve východní zdi prolomen gotickým lomeným oknem. Kostel je přístupný portálem v jižní zdi s troskami předsíně. Zařízení kostela se nedochovalo.[8] K vybavení kostela patřila dřevořezba svatého hrobu od Ernsta Hollitzera.[10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-15]. Identifikátor záznamu 145425 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Kostel sv. Jakuba [online]. Národní památkový ústav, rev. 2013-11-17 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  4. a b ENDERLEIN, Lothar. Kloster Grünhain im Westerzgebirge. Schwarzenberg: Glückauf-Verlag, 1934. 224 s. 
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Louchov, s. 313. 
  6. PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Louchov, s. 9–13. 
  7. GAVENDA, Lukáš. Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku. Praha, 2008 [cit. 2017-11-21]. 89 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 28. Dostupné online.
  8. a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Louchov, s. 33–37. 
  9. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  10. DĚD, Stanislav. Křížová cesta života Ernsta Hollitzera II.. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 25. ISSN 0231-5076. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADÁMEK, Miroslav. Gotika na hřebenech Krušných hor. Památky, příroda, život. 1990, roč. 22, čís. 1, s. 22. 
  • PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Louchov, s. 13–15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]