Kostel svatého Jakuba Staršího (Jílovice)
| Kostel svatého Jakuba Staršího | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | České Budějovice |
| Obec | Jílovice |
| Souřadnice | 48°53′28,71″ s. š., 14°43′29,06″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | České Budějovice – venkov |
| Farnost | Jílovice |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Další informace | |
| Adresa | Jílovice, Česko |
| Kód památky | 42110/3-176 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího v Jílovicích je filiální kostel ve farnosti Jílovice v Jihočeském kraji. Stojí na mírném návrší v centru vesnice. Ve své původní podobě to byl raně gotický jednolodní kostel, který si na své náklady vystavěla obec v polovině 14. století. Kostel jako filiální patřil k borovanskému kostelu Navštívení Panny Marie do roku 1481, v roce 1650 byl přidělen k suchdolské faře, od roku 1786 měl vlastní duchovní správu a od 3. května 1958 je památkově chráněn.[1][2][3][4][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní kostel má trojboký presbytář zakončený nepravidelným šestihranem, který sklenula gotická křížová klenba o jednom poli s šestilistou růží v terčovém svorníku.[4][1] Žebra klenby sahají až k zemi, půlkruhová okna jsou bez kružeb a prutů.[3][1] Presbytář s lodí spojuje oblouk s ornamentálními malbami.[3]
Loď s obdélníkovým půdorysem a rákosovým stropem byla roku 1891 prodloužena o 8 metrů směrem na západ, [4][3] vchod na severní straně je gotický.[1] Valbová střecha kostela je pokryta pálenou taškou bobrovkou.[3]
Z původního kostela zůstal zachován jižní portál (vchod) z přelomu 13. a 14. století, k němuž byla přizděna předsíň s dřevěnými dvoukřídlými dveřmi a trojúhelníkovým štítem a sedlovou střechou. Ve štítu je vyražen letopočet: ANNO DOMINI 1695 a nad ním stojí v nice soška Panny Marie.[3] V roce 1695 byl kostel opraven a byla k němu na severní straně přistavěna hranolová věž s cibulovou bání a lucernou,[1][3] v jejímž přízemí se nachází sakristie.[4][3]
Další přístavba dala vzniknout obdélníkové kapli svatého Jana Nepomuckého na severní stěně v roce 1710 podle návrhu schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera,[4][2][6][chybí lepší zdroj][1] vedle níž se nachází schodišťový přístavek.[3] U kostela se nachází nově opravená barokní fara z roku 1786.[6]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Vnitřek kostela je zařízen ve stylu barokním a pseudobarokním s kazatelnou z roku 1720[2][6] a pseudobarokním portálovým oltářem se sochami svatých biskupů a žulovou křtitelnicí.[4][3]
Ze zrušeného kostela sv. Barbory sem přenesli roku 1786 oltář Neposkvrněného početí Panny Marie a obraz svaté Barbory. Dominantou hlavního oltáře z poloviny 18. století je obraz svatého Jakuba, který namaloval František Čermák roku 1858 spolu s obrazem sv. Jana Nepomuckého v kapli. Autorem obrazů na bočních oltářích svaté Anny a Panny Marie je Eduard Schaller, jenž je vytvořil v roce 1844.[1][2]
V inventáři se nacházel stříbrný gotický kalich z konce 16. století měděná monstrance z doby renesance, soška svaté Barbory vysoká 70 cm a černá hedvábná bursa se stříbrným vyšíváním.[1]
Kostelní věž se chlubila třemi zvony: na největším byl zobrazen svatý Jakub (průměr 83 cm), na prostředním Ježíš na kříži (průměr 70 cm) a na nejmenším byl obraz Panny Marie s Ježíškem a byl ulit roku 1883 firmou A. Perner & syn v Českých Budějovicích (57 cm průměr). Od stejné firmy byl ulit i zvon umíráček s noční můrou, hadem a vážkami.[1]
Události[editovat | editovat zdroj]
V létě se každoročně koná u kostela u příležitosti svátku svatého Jakuba apoštola (25. červenec) třídenní pouť s koncertem, muzikou a pouťovými atrakcemi.[6][7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek X. Politický okres třeboňský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. Dostupné online. Kapitola Jílovice.
- ↑ a b c d Kostel sv. Jakuba [online]. Obec Jílovice [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Kostel sv. Jakuba [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ŠPIROCH, Jaroslav. Kostel sv. Jakuba Staršího, Jílovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Kostely [online]. Farnost Borovany, 2017-04-05 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kostel sv. Jakuba [online]. Destinace Třeboňsko [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ ZUZIAKOVÁ, Jana. Jílovičtí slavili pouť s ohňostrojem. Českobudějovický deník. 2019-07-29. Dostupné online [cit. 2023-02-26].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba na Wikimedia Commons
