Kostel svatého Jakuba Staršího (Bílá Třemešná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel sv. Jakuba Většího
v Bílé Třemešné
Místo
Stát Česko
Obec Bílá Třemešná
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát trutnovský
Farnost Dvůr Králové nad Labem
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 14. století, přestavěn 16801682
Specifikace
Odkazy
Kód památky 35115/6-5050 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel svatého Jakuba v Bílé Třemešné je původně gotická stavba, poprvé se připomíná roku 1384. Po husitských válkách zpustl, v letech 1680–82 byl barokně přestavěn. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jde o jednolodní kostel s půlkruhovým uzavřeným presbytářem, se sakristií na severní straně a s věží v západním průčelí. Presbytář a sakristie jsou sklenuty valeně s výsečemi, loď plochostropá s dřevěnou kruchtou na dvou sloupech. Na západní straně půlkruhový portál, nad ním kamenná deska se znakem Sádovských ze Sloupna a s letopočtem 1691.

Zařízení kostela[editovat | editovat zdroj]

Oltář svatého Jana Nepomuckého rokokový z 2. poloviny 18. století. Kazatelna pochází z konce 17. století, kamenná křtitelnice z 1. poloviny 18. století s reliéfními hlavičkami andílků a s kartuší (s nečitelným nápisem). Ostatní zařízení v lodi kostela je novodobé. V sakristii Madona z 18. století. Zvenku na jižní straně lodi je umístěn kamenný figurální náhrobník z roku 1578.

Současné využití[editovat | editovat zdroj]

V kostele se konají bohoslužby každou neděli v 9:30.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-11-15]. Katalogové číslo 146868 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Římskokatolická farnost Dvůr Králové n. L. (2013)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977