Kostel svatého Jakuba Staršího (Přepeře)
| Kostel svatého Jakuba Staršího v Přepeřích | |
|---|---|
 Kostel sv. Jakuba Staršího v Přepeřích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Semily |
| Obec | Přepeře |
| Souřadnice | 50°34′56,45″ s. š., 15°6′47,17″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | Přepeře |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Přepeře |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní gotika |
| Výstavba | 16. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 37579/6-2743 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jakuba Staršího v Přepeřích je pozdně gotická sakrální stavba.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
_2012-09-30_13-07-27.jpg)
_2012-09-30_13-06-36.jpg)
Nejstarší nalezené prvky dokazují existenci kostela již v letech 1340-1350.[4] Kostel byl rozšířen pozdně gotickou přestavbou mezi roky 1545-1557.[2][4] O přestavbě roku 1545 svědčí deska s aliančním znakem Adama z Vartenberka a Sybily, rozené Šlikové, s datem – deska je dnes zazděná nad vchodem do sakristie. O dokončení přestavby roku 1557 svědčí deska uvnitř lodi na jižní stěně u svazku žeber vedle vchodového portálu. V letech 1871-1873[5] byl pak kostel přestavěn do dnešní podoby – loď byla zvětšena a byla přistavěna věž.[4]
V letech 2003-2010 prošel kostel celkovou generální rekonstrukcí, na níž se podílela celá škála různých firem s různými profesemi. V první etapě byla obnovena střecha kostela, fasáda lodě a restaurovány dveře, vnější schody, vitráže a mříže. Ve druhé etapě došlo k restaurování oltářů, které byly dlouholetým zatékáním v destrukčním stavu, kostelních lavic, kazatelny, varhan a k celkové výmalbě kostela. Architektem rekonstrukce a jejím dodavatelem byl Břetislav Kafka se společností Ateliéry pro práce chrámové. Pražský arcibiskup Dominik Duka za tento architektonický počin udělil cenu Opera Historica, kterou v roce 2019 převzal z rukou litoměřického biskupa Jana Baxanta jak liberecký arciděkan Radek Jurnečka tak i architekt a dodavatel Břetislav Kafka.[4]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel tvoří síňové dvoulodí, které vzbuzuje dojem nedostavěné trojlodní haly. Má obdélný, polygonálně uzavřený presbytář s obdélnou sakristí po severním boku. Na sakristii se nachází tesaný alianční znak Valdštejnů s letopočtem 1545. V západním průčelí kostela je hranolová věž. Kostel má severní předsíň. Kolem kostela jsou opěráky. Presbytáři jsou hrotitá okna s původními kružbami.[2]
Dvoulodí je rozděleno čtyřmi válcovými pilíři na širší jižní loď a severní užší loď. Obě lodě jsou sklenuty žebrovými kříži, které vybíhají bez podpěr. Na desce pod cípy žeber mezi okny jižní lodi je letopočet 1551. Kruchta je novogotická a spočívá na čtyřech sloupech. Triumfální oblouk je hrotitý. Presbytář má v klenbě jedno pole žebrové křížové klenby. Závěr je sklenut parsčitým žebrovím. Výběh žebra je proložen reliéfními deskami, které jsou polychromované a představují portréty. Do sakristie vede sedlový profilovaný portál. Sakristie a depozitář, a rovněž oratoř nad ním, je otevřená obloukem do presbytáře. Tyto prostory jsou sklenuty valeně.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení kostela je ze 16.-19. století. Hlavní oltář je barokní, portálový a sloupkový s akantovými křídly. Pochází z počátku 18. století. Jsou na něm obrazy sv. Jakuba a sv. Kateřiny od L. F. Bernarda z roku 1872 a nové sochy, oproti vzniku oltáře, nacházející se na portálech s perspektivními špaletami. Boční oltáře jsou dva. Jedná se o barokní, sloupové, portálové, dvoupatrové oltáře, obtočené rozvilinami. Pocházejí z konce 17. století. Na levém oltáři je obraz sv. Barbory z roku 1879, který je rovněž dílem L. F. Bernarda. Na pravém oltáři je socha sv. Kryštofa. Renesanční kazatelna, která byla raně barokně upravená nese reliéfy emblémů čtyř evangelistů a sochu Dobrého pastýře. Křtitelnice je raně barokní z konce 17. století. Jsou na ní tesané andílčí hlavy a rozviliny. V kostele je také rozvilinový rám z období kolem roku 1700 s obrazem Čtrnácti sv. pomocníků. Dřevěný pozdně gotický krucifix pochází z počátku 16. století. Dveře severní předsíně jsou barokní. Mají řezané rozvilinové výplně z období kolem roku 1700.[2]
Ve věži je zachován jediný zvon sv. Barbora zřejmě ulitý roku 1566 (na zvonu datace M D VXVI, správně snad M D LXVI) s českými nápisy vyvedenými kapitálou od mistra Petra z Mladé Boleslavi. Zachovaný je i sanktusový zvon s nerozluštěným nápisem gotickou minuskulou, který J. V. Šimák pokládal za nejstarší zvon v celém Pojizeří a datoval ho do 14. století.[6]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Na cestě k Příšovicím se nachází barokní socha sv. Agáty z 18. století. Socha má novou hlavu. Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní z roku 1733. Na jejím soklu jsou reliéfy sv. Josefa, sv. Jiří, sv. Jana Křtitele a Madony. Na rozcestí silnice Liberec – Turnov se nachází empírový pyrám datovaný do roku 1813.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 160.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Přepeře (Semily), s. 171–172.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 149501 : Kostel sv. Jakuba Většího, Přepeře. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d JANOTA, Oldřich; IVANOV, Petr; GALETA, Jan; GUSTOVÁ, Klára; DVOŘÁK, Václav. Pocta české památkové péči, 1989–2019, 30 let ochrany českého architektonického dědictví. 1. vyd. Praha: Czech Architecture Week s.r.o. ve spolupráci s FOIBOS BOOKS s.r.o., 2020. 134 s. ISBN 978-80-88258-23-0. Kapitola Kostel sv. Jakuba Staršího v Přepeřích, Cena Opera historica arcibiskupa pražského, s. 102–103.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 181.
- ↑ Římskokatolická farnost Přepeře, 2020 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, Politický okres turnovský. Praha: Archaeologická kommisse“ při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. 264 s. Dostupné online. S. 84–99.
