Kostel svatého Havla (Poříčí nad Sázavou)
| Kostel sv. Havla | |
|---|---|
 Kostel sv. Havla od východu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Poříčí nad Sázavou |
| Souřadnice | 49°50′25,01″ s. š., 14°40′49,75″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | Vikariát Benešov |
| Farnost | Poříčí nad Sázavou |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský, barokní (barokní gotika) |
| Typ stavby | bazilika |
| Výstavba | asi přelom 12. a 13. stol. |
| Specifikace | |
| Délka | 27,8 m |
| Šířka | 10 m[1] |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Čerčanská, Poříčí nad Sázavou |
| Oficiální web | http://www.farnostporici.cz/ |
| Kód památky | 45859/2-161 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Havla v Poříčí nad Sázavou je farním kostelem římskokatolické farnosti Poříčí nad Sázavou. Byl postaven asi na konci 12. nebo na začátku 13. století, dnešní podobu získal v podstatě mezi lety 1745–1750. Z té doby pochází i dřevěná barokně-gotická výbava interiéru, která je dílem Lazara Widemanna. Později byla ještě upravována věž.[2]
Kostel patří mezi vzácné české románské stavby[1] a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Doba ani okolnosti vzniku tohoto románského kostela nejsou kvůli nedostatku písemných pramenů známy,[1] soudí se však, že byl postaven někdy ke konci 12. či na počátku 13. století. Už z této doby pochází dnešní hmota kostela složená z obdélné lodi, půlkruhové východní apsidy, krypty pod kněžištěm a dvou věží (severní věž je dnes zachována pouze do výše lodi). Kostel měl také románskou tribunu, která byla později nahrazena barokní kruchtou.[2]
Roku 1620 kostel vyhořel, načež byl opraven, nově omítnut (v maltě rýsované kvádry) a jižní věž získala cibulovitou báň.[1] Roku 1677 byl kostel barokizován, ale větších úprav se mu dostalo až v letech 1745–1750 pod patronací Františka Václava hraběte z Vrtby a jeho manželky Marie Anny hraběnky z Klenové. Tehdy byl zazděn původní jižní vchod do kostela a nahrazen současným západním, zároveň byly přistavěny dva obdélníkové přístavky do koutů mezi vnější stěny lodě a západní zdi věží. Tato přestavba zásadně ovlivnila i současnou podobu vnitřku kostela. Původní románská tribuna byla nahrazena kruchtou, byl probourán nový vchod do krypty, a kolem něj byla zbudována schodiště k zvýšenému kněžišti. Interiér také dostal novou řezbářskou výzdobu.[2]
V 19. století[1] byla dřevěná nástavba jižní věže nahrazena dnešní kamennou ve stylu alpských kostelů. V roce 1948 byl na jižní vnější zdi odhalen původní románský portál kostela, který byl roku 1971 restaurován.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Interiér kostela tvoří jednotná barokně-gotická řezbářská výzdoba (oltáře, kazatelna, oratoř) z lipového dřeva od sochaře Lazara Widemanna z doby pozdně barokních úprav před polovinou 18. století.
Hlavní oltář stojí ve východní apsidě kostela na zvýšeném kněžišti. Zdobí jej obraz sv. Havla z roku 1750 od plzeňského malíře Františka Luxe. Na severní straně hlavního oltáře stojí sousoší sv. Libora a klečícího kajícníka, v němž se prý měl zpodobnit sám Widemann. Na jižní pak sousoší sv. Jana Nepomuckého s žebrákem, jenž prý zas nese podobu Widemannova pomocníka Daniela Piláta z Poříčí.[2]
Na severní straně chóru je umístěn oltář Pražského Jezulátka se sádrovou soškou, po stranách pak sochy sv. Františka z Assisi a sv. Kajetána. Při jižní stěně chóru se nachází oltář sv. Anny se sochami římských vojáků sv. Donáta a sv. Teodora po stranách.[2]
Na severní zdi lodi je umístěna dnes již nevyužívaná kazatelna, nesoucí tři plastické reliéfy s biblickými motivy (podobenství o rozsévači, konec světa a útěk Lota a jeho ženy ze Sodomy). Pod kazatelnou stojí cínová křtitelnice z roku 1629 s českým nápisem. Na jižní straně lodi se nachází oratoř, kterou zdobí sošky dvou andělů a lidská hlavu s trojí tváří (mladickou, mužskou a stařeckou) symbolizující běh lidského života.[1] Na zdi mezi oratoří a kruchtou visí pozdně gotický kříž. Naproti němu visí obraz sv. Havla, který se původně nacházel na předešlém hlavním oltáři z roku 1680. Na kruchtě stojí varhany z roku 1868. Pod kruchtou se nacházejí dvě dřevěné sochy, Božského srdce Páně a Panny Marie, z roku 1901. Z téhož roku pochází i čtrnáct zastavení křížové cesty, které zdobí loď kostela.[2]
Ve věži visí dva zvony z roku 1673. Větší nese jméno Havel, a menší Václav. Na obou je latinský nápis s německým dodatkem.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Památky [online]. Poříčí nad Sázavou [cit. 2014-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16.
- ↑ a b c d e f g h Farnost Poříčí nad Sázavou [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-03.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-03]. Identifikátor záznamu 158328 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Havla v Poříčí nad Sázavou na Wikimedia Commons
