Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny)
Opevněný kostel sv. Štěpána Krále v městské části Dolní Rudiny
Místo
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Žilinský
Okres Žilina
Obec Žilina
Souřadnice
Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny)
Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie Západní
Diecéze Žilinská
Děkanát Žilina
Farnost Žilina-Závodie
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Typ stavby románský
Výstavba 13. století
Specifikace
Stavební materiál kámen
Odkazy
Oficiální web http://zavodie.fara.sk/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Štěpána Krále je římskokatolický kostel v Žilině na Slovensku, postavený v pozdněrománském slohu. Jde o nejstarší architektonickou památku na území města a podle pověsti dal tento kostel postavit první uherský král sv. Štěpán na památku bitvy, kterou měl vybojovat s vojsky polského krále Boleslava Chrabrého někdy na počátku 11. století (uvádějí se roky 1018 i 1025). Původně sloužil kostel jako bohoslužebné místo pro několik okolních osad. Dnes je součástí žilinské městské části Dolní Rudiny. Kostel je ohrazen kamennou zdí se vstupní branou a kruhovou baštou z poloviny 16. století.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Fresky v kostele (kolem 1260)

Kostel se poprvé vzpomíná v roce 1429 v Žilinské knize. Podle archeologických výzkumů (v roce 1995 a 2000) byl kostel postaven počátkem 13. století a v jeho okolí se nacházelo šest nebo sedm středověkých osad, známých jako terra de Selinan.

V roce 1762 změnila vzhled kostela rozsáhlá barokní přestavba, která přemístila původní vstup z jižní strany na západní, strop byl nahrazen klenbami a malé románské okna byla zazděny a nahradily je velké, barokní.

Unikátní jsou také malby apoštolů v interiéru, datované přibližně do roku 1260, podobné těm, jaké můžeme najít v rukopisech ze 12. století. Mladší malby představují uherské krále, sv. Ladislava, sv. Imricha, sv. Štěpána a sv. Alžbětu. Při výzkumech bylo objeveno i 15 kostrových hrobů ze 17.–18. století.

V areálu kostela se nachází i Kaple Božího Těla z konce 14. a počátku 15. století, která sloužila jako kostnice. V jejím okolí a interiéru se našlo až 80 kostrových hrobů datovaných od 12. do konce 19. století (nejmladší mince je z roku 1899). V nich se našlo několik mincí, dva železné srpy, hlavice rychtářské hole a bronzový prsten s nápisem IOACIVE z přibližně 12.–13. století. Nápis může být zkratkou latinského Ioannes cives (občan Ján).

Kostelík i areál jsou v poměrně dobrém stavu. Jsou přístupné během bohoslužeb a kulturních akcí, nebo na objednávku. V noci je osvětlený.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Štefana Kráľa (Rudiny) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]