Přeskočit na obsah

Kostel svaté Máří Magdaleny (Benátky nad Jizerou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Máří Magdaleny, Benátky nad Jizerou
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecBenátky nad Jizerou
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátstaroboleslavský
FarnostBenátky nad Jizerou
Statusfarní kostel
ZasvěceníMarie Magdalena
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Další informace
UliceLadislava Vágnera
Kód památky32718/2-1466 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny v Benátkách nad Jizerou je římskokatolický farní kostel, který stojí na zrušeném hřbitově v ulici Ladislava Vágnera vedle barokní fary, severně od Husova náměstí nedaleko zámku. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je kostel, dvojice náhrobníků, hřbitovní zeď, trojice bran a pozemky vymezeného areálu.[1]

Kostel, v jádru gotický ze 14. století, byl v roce 1590 přestavěn renesančně.[1][2] Při vpádu švédských vojsk byl roku 1640 zpustošen, okna vytlučena a veškerý vnitřní mobiliář zničen. Ve druhé polovině 17. století byl zdejší původně farní kostel Narození Panny Marie zahrnut do zámeckého areálu a kostel svaté Máří byl povýšen na farní. Roku 1664 začal majitel Benáteckého panství Jan z Werthu s jeho generální opravou a nechal jej barokně přestavět. Během této opravy bylo přebudováno a zvýšeno průčelí s hlavním portálem, na východní straně přistavěna čtvercová sakristie a oratoř se štítem a okna byla opatřena novými vitrážemi.[3] V roce 1878 proběhla oprava interiéru. Roku 1892 byl zakoupen nový varhanní stroj z kostela svatého Václava v Praze.[3]

Jednolodní kostel je ukončen pětibokým presbytářem se sanktusní věžičkou s lucernou a cibulí s železným křížkem. Průčelí na západní straně tvoří dvojice pilastrů s římsovými hlavicemi. Uprostřed je portál s římsovým nástavcem, nad ním liché okno s barokně ohraničeným štítkem, po jehož stranách jsou pilastry s volutami stočenými dovnitř. Trojramenný vrchní štít má na nárožích pinie. Presbytář je ukončen pěti stranami osmiúhelníka. Jeho okna mají hrotitý podlouhlý oblouk, páté okno je zazděno.[1] Vchody jsou v západním a v jižním průčelí; v jižním je kamenná šambrána. Podélná loď je plochostropá se čtyřmi páry oken, páté je zazděno. Klenba v presbytáři je valená s lunetami. Vynášejí ji pilastry, v rozích lomené s římsovitými hlavicemi. Pravoúhlý vchod do plochostropé sakristie lemuje pískovcová šambrána, nad ním otevřená oratoř se segmentovým obloukem. Vítězný oblouk je polokruhový, dole sokl, v náběhu plochá římsa.[1]

Oltářní obraz pro kostel vytvořil ve své dílně Petr Brandl - představuje světici ozářenou prudkým světlem. Kazatelna z roku 1740 je zdobena reliéfy čtyř evangelistů. K ní přibyly o deset let později dva boční oltáře - oltář vlevo je zasvěcen svaté Barboře, oltář vpravo Svaté rodině. Rokokový hlavní oltář je z roku 1760.[3] Jedinou dochovanou částí původního interiéru je cínová křtitelnice z roku 1489 zhotovená mistry Jiljím a Matějem z Nového Města Pražského. V roce 1722 v ní byl pokřtěn Jiří Antonín Benda, pozdější hudební skladatel.[3]

  1. 1 2 3 4 Kostel sv. Maří Magdalény. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000144314, rejstříkové číslo ÚSKP 32718/2-1466. [cit. 2026-03-11]. Dostupné online
  2. Farní kostel sv. Maří Magdalény, Benátky nad Jizerou. Římskokatolická farnost Benátky nad Jizerou. Katalog Arcibiskupství pražského. © 2013-2026 Arcibiskupství pražské. [cit. 2026-03-11]. Dostupné online
  3. 1 2 3 4 Farní kostel sv. Máří Magdalény. Římskokatolická farnost Benátky nad Jizerou. Historie. 20. 12. 2011. [cit. 2026-03-11]. Dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXI. Politický okres Mladoboleslavský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. S. 309-315. Dostupné online.
  • WIRTH, Zdeněk, ed. et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 938 s. Umělecké památky republiky Československé; sv. 1., s. 711. Dostupné online (po registraci)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]