Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Velvary)

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské
Místo
Stát	Česko
Souřadnice	50°16′53,04″ s. š., 14°14′4,92″ v. d.
Základní informace
Církev	katolická církev
Zasvěcení	Kateřina Alexandrijská
Další informace
Adresa	Velvary, Česko
Ulice	Pivovarská
Kód památky	31306/2-641 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je římskokatolický kostel ve Velvarech, dříve děkanský, který vznikl přestavbou původního gotického kostela, poprvé zmiňovaného v roce 1337. Kostel prošel renesanční i barokní úpravou, na jeho současné podobě se však nejsilněji podepsala regotizace z počátku 20. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Gotika[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší částí kostela je přízemní místnost ve věži, která původně sloužila patrně jako soukromá kaple a nyní se využívá jako sakristie. V roce 1487 byl kostel upravován mistrem Linhartem, při té příležitosti zřejmě došlo ke zvýšení lodi.

Renesance[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. dubna 1580 došlo zásahem blesku k poškození věže, jejíž horní část vyhořela. Při opravách získal kostel svaté Kateřiny řadu renesančních prvků. Kolem roku 1600 byla dokončena klenba kostela a vybudována kruchta, v roce 1604 došlo i k opravě věže. Mecenášem těchto přestaveb byl Jan Adam Hrobčický z Hrobčic a na Hospozíně. V roce 1610 (podle jiných pramenů až v roce 1620) však byla věž opět poškozena zásahem blesku při bouřce.

Baroko[editovat | editovat zdroj]

V letech 1692 až 1694 opravil chátrající kostel stavitel Pavel Ignác Bayer, v roce 1701 došlo k znovuvysvěcení kostela světícím biskupem pražským Janem Seipelem. Další oprava proběhla v roce 1785.

Regotizace[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 20. století byl kostel regotizován. Tím kostel ztratil velkou část své barokní podoby. Poslední velká oprava se uskutečnila v 90. letech 20. století; při ní byly také zrestaurovány nástěnné malby, jejichž fragmenty byly objeveny v 70. letech 20. století.

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Severně od kostela stojí renesanční zděná zvonice s dřevěným patrem, která v minulosti plnila i obrannou funkci. Její zděná část má zdi až 1, 7 m silné. Dřevěné patro ukrývá vzpěradlovou konstrukci, nesoucí zvony ze 17. a 18. století. Zvonice byla postavena pravděpodobně v 16. století. Na zvonici i na kostelní věži viselo před třicetiletou válkou devět zvonů. Osm z nich bylo roku 1639 zničeno císařskými vojáky a jejich zvonovina byla spolu s devátým zvonem další rok odvezena do Prahy. Další zvon byl pořízen roku 1660, který je zde osazen dodnes a roku 1755, který byl rekvírován ve 2. svět. válce.

Podoba[editovat | editovat zdroj]

Asymetricky umístěná věž kostela čtvercového půdorysu o výšce 45 metrů je dominantou města. Jediná loď má obdélníkový tvar a je z vnitřní strany 17,5 metru dlouhá a přes 9 metrů široká. Její zadní třetinu zabírá renesanční kruchta, která po stranách vybíhá svými dvěma rameny do prostoru lodi. Odsazený presbytář má z vnitřní strany délku 11,5 metru a šířku 7 metrů. Na vyvýšeném prostranství kolem kostela se dříve nacházel hřbitov.