Kostel svaté Alžběty (Třeboň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svaté Alžběty
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Třeboň
Souřadnice
Základní informace
Provincie Česká
Diecéze českobudějovická Dieceze České Budějovice CoA.jpg
Farnost Třeboň
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 45146/3-2346 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Alžběty je hřbitovní a filiální kostel v Třeboni. Nachází se v jižní části Třeboně II poblíž sídliště Hliník. Spravuje jej Římskokatolická farnost Třeboň.

V roce 2009 byl jediným kostelem v českobudějovické diecézi, ve kterém se pravidelně konala tzv. tridentská mše - vždy první neděli v měsíci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Alžběty byl vystavěn z popudu rožmberského vladaře Viléma z Rožmberka, jako renesanční stavba jednolodní, jakožto náhrada za starší zrušený gotický kostel stejného zasvěcení, který stál na nynějším ostrově v rybníce Svět, tehdy nově budovaném rybníce "Nevděk". Byl slavnostně vysvěcen v den svátku Sv. Anny, matky Panny Marie 26. července l.p. 1576 s požehnáním papeže Řehoře XIII.

Dva roky po Bitvě na Bílé Hoře byl u tohoto kostela dojednán mír mezi vítězi bělohorskými, reprezentovanými generálem Baltasarem Marradasem i Vich a Anglickou posádkou města Třeboně, která mu v klidu a pokoji odevzdala spořádaně celé město za volný odchod a slušné zacházení.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Závěr i presbytář chrámu nese výrazné pozdně gotické prvky, včetně oken, přestože úprava omítek je typicky renesanční. Sanktusník je proveden barokně, stejně jako dvojitá báň hlavní věže.

V kostele se nachází hlavní barokní oltář s obrazem "Umírání Páně" od Petra van Roye z roku 1666 a dva barokní oltáře, přemístěné sem v druhé polovině 18. století z hlavního děkanského kostela (oltář svatého Jana Nepomuckého) a ze zrušeného kostela svaté Barbory (oltář sv. Barbory). Také pěkný zvon z roku 1654 je zasvěcen patronce chrámu a svaté Barboře. Byl sem přenesen ze zrušeného gotického kostela svaté Barbory poblíž Chlumu u Třeboně a Majdalény. Protože unikl pozornosti při rekvírování za světových válek, na rozdíl od ostatních kostelních třeboňských zvonů, jedná se v roce 2018 o nejstarší zvon v Třeboni.[1]

Třeboňský městský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov Sv. Alžběty, nalézající se poblíž, má též hrobky a hroby významných třeboňských osobností, mezi něž patří i místa posledního spočinutí třeboňských opatů a děkanů. V sobotu 20. května 2017 byl tam též pochován třeboňský pan děkan Hugo Josef Pitel (1928–2017), po zádušní mši v kostele Pannny Marie Královny a průvodu Sokolskou ulicí za účasti biskupského sboru a církevní i světské veřejnosti.[2] Nalézá se nedaleko sídliště Hliník. Uprostřed hřbitova je v malém hrobě pochován i "lékař lidumil" MUDr. Jiří Walter (léčil mimo jiné i herečku Lubu Skořepovou, herce Lubomíra Lipského a řadu dalších osobností), někdejší vynikající chirurg, primář a lázeňský lékař humoru Vlasty Buriana, jemuž byl i fyzicky podoben, který dobrovolně odešel z našeho světa na "Třeboňské dálničce" nedaleko od Kotěrova vodojemu 25. června 2007 ve věku 58 let (i v poslední těžké chvíli dbal ve svém automobilu na to, aby krom sebe nikoho neohrozil) . Pozoruhodný je pomník třeboňského rodáka spisovatele Františka Heřmánka (2.8. 1901 - 15.9. 1946) se sochou básníkovou vpravo vedle hlavního vchodu.

Hřbitov má dva vchody, jeden u hlavního vjezdu a druhý u kostela Sv. Alžběty s barokní bránou a brankou pro pěší. Vpravo od ní je výklenková kaple s polychromovanou barokní kamennou sochou Panny Marie, Matky Boží.

Poblíž cesty k vedlejšímu vchodu a ke kostelu sv. Alžběty najdeme ještě v ulici Svobody směrem k Hliníku barokní kříž s Ježíšem a Pannou Marií (a nápisem: "Já jsem světlo, pravda a život"), zajímavý renesanční dům Krčínova správce s původní pamětní deskou a barokní dvůr. Průčelní dům Třeboň II., čp.80 má dvě desky připomínající jeho historii (postaven 1709 Schwarzenberským hejtmanem Karlem Siebertem Hoffbauerem z Liliensteinu) a pěkné barokní sluneční hodiny. Téměř na druhém konci této ulice jsou v zahradě dnes již zbořené kotelny (jež kdysi dominovala městu svým stometrovým komínem) domečková kamenná boží muka a poblíž pensionu "Sally" velký železný kříž s Ukřižovaným, postříbřenou soškou Panny Marie pod křížem a nápisem "INRI", stojící na pískovcovém podstavci z roku 1842.

Dvě funkcionalistické vilky z roku 1929 proti hřbitovu byly v nedávné době rovněž zbořeny, nově však naproti nim, přímo vedle hřbitova, vznikl lázněmi provozovaný penzion "Babeta", s pěknou cukrárnou a kavárnou.

Na druhé straně hřbitova jsou apartmány "Elisabeth".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jubileum třeboňských zvonů, Třeboňský svět 11/2018, str. 19, registrace Ministerstva kultury ČR evid.č. MK ČR E 14913
  2. Sdělení o skončení pozemské pouti pana P. Hugo Josefa Pitela, O. Praem. 14. května 2017, Diecéze českobudějovická a P. Filip Lobkowitz, opat tepelský

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]