Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)
| Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Praze-Dolních Chabrech | |
|---|---|
 Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Praze-Dolních Chabrech | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Dolní Chabry |
| Souřadnice | 50°8′58″ s. š., 14°26′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Farnost | zanikla po třicetileté válce, kostelem je filiální při kobyliské farnosti salesiánů Dona Bosca u svaté Terezie |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | stětí svatého Jana Křtitele |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura, |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
| Ulice | Bílenecké náměstí |
| Kód památky | 44388/1-1698 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Dolních Chabrech je románský filiální kostelík stojící na malém návrší Bíleneckého náměstí v Praze-Dolních Chabrech. Jedná se o románský pravoúhlý kostel s apsidou a románskými malbami. Pod kostelem jsou zachovány základy tří starších svatyní, z nichž rotunda měla podlahu pokrytou reliéfně zdobenými dlaždicemi.
Předcházející stavby[editovat | editovat zdroj]
Archeologickým výzkumem v letech 1973-1974[1] bylo zjištěno, že se jedná již o čtvrtou sakrální stavbu na tomto místě.
Z nejstaršího kostela byly odkryty drobné zídky z opukových kamenů na nich se dochovaly zbytky spáleného dřeva, snad dřevěné hrobní kaple. Jeho výstavba je odhadována na počátek 11. století. Této dataci odpovídají i nejstarší hroby v blízkosti kostela[1].
Druhou stavbou byl podélný kostelík s půlkruhovitou apsidou na východ, stavěn z lomového kamene technikou klasového zdiva (opus spicatum).
Třetí stavbou byla rotunda s apsidou na východ z doby před polovinou 12. století[1] o průměru 12,60 m. To znamená, že se jedná o druhou největší známou románskou rotundu na území Čech (po rotundě svatého Víta na Pražském hradě)[1]. Podlaha rotundy byla vyskládána románskými reliéfními dlaždicemi, na kterých bylo asi 20 různých typů - geometrických, rostlinných, zvířecích i postav. Typická chaberská dlaždice je námět proroka Daniela "v jámě lvové" a stromy života s ptáky. Na další z dlaždic je zobrazeno poprsí vladaře s nápisem „REX N.“,[zdroj?] údajně se jedná o krále Nabúkadnesara II. z Danielova příběhu.[1]
Současný kostel[editovat | editovat zdroj]
Čtvrtou stavbou je současná románská podoba kostela ze 3. čtvrtiny 12. století vystavěný kvádříkovou technikou. Hlavní část kostela má pravoúhlý půdorys o rozměrech přibližně 8×13 metrů s osou orientovanou od východu na západ. Východní strana je zakončena půlkruhovou apsidou. Na severní straně poblíž apsidy přiléhá malá čtvercová sakristie o rozměrech asi 5×5 metrů. Ze sedlové střechy vyčnívá uprostřed štíhlá věžička; apsida je zastřešena odděleně. Hlavní vchod do kostela je malým portálem z jižní strany.
V apsidě kostela byly v roce 1905 objeveny vzácné románské malby, z let 1230-40 Kristus v mandorle a průvod apoštolů. Z roku 1250-60 se dochoval nejstarší nástěnný mariánský cyklus v Čechách. Nad vstupem do kostela se nachází renesanční malba mísy s uťatou hlavou svatého Jana Křtitele[1].
V roce 1352 při kostele vznikla plebánie.[2]
Kostel byl poškozen během husitských válek, kdy mimo jiné shořela střecha. Po válkách byl kostel pozdně goticky opraven a střecha zvýšena. Na půdě kostela se ukrývá kamenická značka s letopočtem A.D.1439.
Kostel byl opravován také po třicetileté válce, v jejímž průběhu farnost v Dolních Chabrech zanikla a kostel je od té doby je filiálním k farnosti u kostela svatého Václava na Proseku. V těsné blízkosti kostela se nachází dřevěná zvonice s původními zvony, ulité rodinou Bellmanů. Zvonici můžeme datovat podle nejstaršího zvonu od Josepha Schöenfeldta z roku 1695.
V barokní době byla zbudována nová kruchta a po roce 1729 byl proti dveřím namalován iluzivní oltář Panny Marie[1].
V roce 1905 byl zrušen zdejší hřbitov, pohřbívat se začalo na nově zřízeném hřbitově v ulici Pod Zámečkem.
Stav na začátku 21. století[editovat | editovat zdroj]
Současný stav kostela vyžaduje náročnou rekonstrukci: je narušena statika zdiva, krovy napadené škůdci byly již koncem roku 2010 opraveny.
Základy starších staveb jsou z opukových kamenů spojovaných hliněnou nezpevněnou maltou. Po jejich odkrytí při archeologickém výzkumu docházelo z důvodu kolísání teploty a zemní vlhkosti k jejich degradaci a hrozila celková destrukce základů. Proto bylo v září a říjnu 2014 podzemí kostela pod odborným vedením památkářů zpětně zasypáno drceným štěrkem a viditelná zůstala pouze románská patka sloupu empory.[3]. O získání finančních prostředků na další opravy se snaží Občanské sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech a Pražské arcibiskupství[4].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g anonymní. Kostel Stětí svatého Jana Křtitele. Praha: Úřad městské části Praha 8, 2013. (Památky Prahy 8). Dostupné online. (česky, anglicky)
- ↑ filiální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Praha-Dolní Chabry :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva o průběhu zasypávání podzemí kostela
- ↑ Stránky Občanského sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRADOVÁ Eva a kol: Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, Nakladatelství XYZ, Praha 2011, ISBN 978-80-260-0416-5
- MERHAUTOVÁ Anežka: Raně středověká architektura v Čechách, 1. vydání, Academia, Praha 1971
- MERHAUTOVÁ, Anežka: Románské umění v Čechách a na Moravě, 1. vydání, Odeon, Praha 1983
