Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Grzawa)
| Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Grzawě | |
|---|---|
 Kostel v roce 2016 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské vojvodství |
| gmina | Miedźna |
| Obec | Grzawa |
| Souřadnice | 49°58′0,84″ s. š., 19°3′17,28″ v. d. |
  Kostel Stětí sv. Jana Křtitele Glrzawa | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | katovická |
| Děkanát | Miedźna |
| Farnost | Stětí sv. Jana Křtitele v Grzawě |
| Status | farní kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Stětí Jana Křtitele |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 16. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Kód památky | 2/30/48 a 437/65 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (polsky: Kościół Ścięcia św. Jana Chrzciciela) je dřevěný farní kostel ve vesnici Grzawa, gmina Miedźna, okres Pszczyna, Slezské vojvodství a náleží do děkanátu Miedźna, arcidiecéze katovická, je farním kostelem farnosti Stětí sv. Jana Křtitele v Grzawě.
Dřevěný kostel je zapsán v seznamu kulturních památek Polska pod číslem 437/65 z 14. 12. 1965 [1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel existoval pravděpodobně už v 14. století. Současný kostel byl postaven na začátku 16. století. V letech 1580–1628 byl využíván protestanty. Pravděpodobně v roce 1690 byl přestavěn katolíky.[2]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní orientovaná dřevěná stavba roubené konstrukce, jehož základ tvoří dubové trámy. Loď obdélníkového půdorysu s kruchou je ukončena čtvercovým kněžištěm. Ke kněžišti se přimyká na severní straně sakristie. Loď kostela je vyšší a širší než presbyterium. Dřevěná hranolová věž je sloupové konstrukce se zvonovým patrem, má sešikmené stěny, je přisazena k západnímu průčelí lodi. Věž má stanovou střechu s barokní osmibokou lucernou. Stěny věže jsou kryté šindelem, střecha a lucerna pobité plechem. Střecha lodi a kněžiště je sedlová krytá šindelem. Barokní sanktusník je tvořen lucernou s cibulovitou bání krytou plechem. Stěny lodi a kněžiště jsou bedněny deskami. Kolem lodi a kněžiště (mimo sakristii) jsou otevřené soboty, kolem věže jsou soboty kryté šindelem. Na jižní straně (v babinci) jsou veřeje se zachovaným fragmentem gotického nadpraží.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér je většinou barokní z 17. a 18. století. Barokní hlavní oltář z 17. století byl obnoven v roce 1870 Karlem Stankiewiczem z Kęt, s brankami na bocích, bohatou řezbářskou výzdobou, se sochami sv. Pavla a sv. Petra a obrazem z roku 1690 představující Marii s Dítětem. Dva boční oltáře a varhany jsou barokní z 17. století. Pánská lavice a lavice v lodi jsou barokní z roku 1798. Několik obrazů z 18. století. Hudební kruchta je podepřena čtyřmi sloupy a je mladšího data.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Kostel je ohrazen z jižní, západní a severní strany dřevěným trámovým oplocením se sedlovou stříškou pokrytou šindelem. V oplocení se nacházejí dvě zděné omítané branky s obloukovým ukončením kryté sedlovou šindelovou stříškou. Východní oplocení je provedeno z desek, které jsou vložené mezi zděné sloupky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Ścięcia św. Jana Chrzciciela w Grzawie na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2017-08-06]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 89 (polsky)
- ↑ PŁAZAK, Ignacy. Pszczyna. Zabytki miasta i regionu. Przewodnik po muzeum. Pszczyna: Muzeum Wnętrz Pałacowych w Pszczynie, 1974, s. 34. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Stětí svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
