Kostel Rozeslání svatých apoštolů (Písařov)
| Kostel Rozeslání svatých apoštolů | |
|---|---|
 kostel v roce 2006 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Písařov |
| Souřadnice | 50°0′23,2″ s. š., 16°47′56,31″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Provincie | Moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Farnost | Písařov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | rozeslání Apoštolů |
| Datum posvěcení | 1793 |
| Další informace | |
| Adresa | Písařov, Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barokní římskokatolický kostel Rozeslání svatých apoštolů v Písařově byl postaven v r. 1785 a nahradil starý dřevěný kostelík. Kostel je spoluzasvěcen svaté Barboře.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Písařov měl kostel již ve 14. století a zdejší fara byla připojena k nově zřízenému biskupství v Litomyšli. Kolem roku 1446 byla vrácena olomoucké diecézi. Dřevěný kostelík zasvěcený Rozeslání svatých apoštolů stál v místě nynějšího hřbitova. Tato dedikace se připomíná v děkanské šumperské matrice již v r. 1672. [1]Jelikož značně chátral, byl roku 1682 na stejném místě vystavěn nový, rovněž dřevěný, ale se zvonicí. V roce 1785 byla zahájena výstavba nového zděného kostela za podpory knížete Lichtenštejna. Původní dřevěný kostelík byl již velmi sešlý, s nedostačujícím vybavením, hrozilo jeho zřícení a proto bylo zakázáno konat zde bohoslužby. Nový kostel byl vysvěcen v r. 1793. Zasvěcen byl opět památce Rozeslání apoštolů.[2] Kostel byl pokryt šindelem, měl pěknou kupolovitou věž a patřil k nejpěknějším kostelům v okolí. Za hlavním oltářem bylo ponecháno místo pro obraz sv. Barbory, k jejíž poctě byl kostel spoluzasvěcen.
V roce 1838 byla pro špatný stav snesena báň z věže kostela a nahrazena z úsporných důvodů dnešní jehlanovou střechou. Ještě kolem roku 1860 byl v kostele mimo hlavního oltáře ještě jeden. V dalším období byly po stranách chrámové lodi zřízeny další oltáře, dva na každé straně. Boční oltáře i lavice po obou stranách před oltářem byly odstraněny v roce 1974. [3]V roce 1996 byla zahájena generální oprava střechy. Od roku 2013 postupně probíhají v kostele další opravy (varhany, hlavní oltář, fasáda).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednoduchá jednolodní stavba obdélníkového půdorysu zakončená mírně zaobleným kněžištěm s přistavěnou nízkou čtvercovou sakristií. Osvětlení lodi je zajištěno vysokými okny. Nad průčelím je postavena hranolová věž s jehlanovou střechou a zvonicí. Ve věži je zavěšen starý renesanční zvon z roku 1550, ostatní původní zvony z r. 1817 byly zabaveny za 1. světové války. Po válce byly navráceny, ale v roce 1942 byly opět zrekvírovány a již se nevrátily. Teprve v r. 1976 byl pořízen druhý zvon. Hlavní vchod do kostela tvoří nízká předsíň. U vchodu stojí po straně kamenný kříž.
Vstupní útvar na severozápadní straně má uvnitř po stranách točité schodiště na kruchtu a do podkroví a na protější straně zpovědní kapli, která byla upravena z bývalé márnice.
Interiér lodi je klenutý, 18 sáhů dlouhý, 7 sáhů široký (32m x 12,5m ). V obvodních zdech lodi jsou vysoké, mělké oltářní niky, oddělené pilastry. V zrcadlech na klenbě lodi byly kolem roku 1910 namalovány biblické scény: Zázračný rybolov, Rozeslání apoštolů, Kristus na Olivové hoře. [4]
Nad hlavním oltářem je zavěšen obraz Stětí svaté Barbory, jehož autorství je připisováno Ignáci Oderlickému. [4] Roku 1799 byl darován Písařovu ze zrušeného kláštera v Šumperku a je památkově chráněný. Vlastní titulární obraz Rozeslání apoštolů, který je umístěn přímo na oltáři, byl pořízen až ve 20. století (kolem r. 1905).[2] Hlavní oltář z 1. poloviny 19. století byl kompletně restaurován v roce 2013 z prostředků získaných veřejnou sbírkou.
Současné varhany v kostele vyrobila firma J. Kloss z Krnova a do kostela byly osazeny v roce 1946. Generální oprava byla provedena v roce 2014. Původní barokní varhany od Karla Welzla z Králík byly v kostele od roku 1798 a sloužily v kostele téměř 150 let. [5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963. S. 306.
- ↑ a b farnost-písařov.cz [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-04.
- ↑ JURENKA, Jan. Písařov - minulost obce. [s.l.]: obec Písařov, 2003. ISBN 80-239-1759-5. S. 58.
- ↑ a b SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3. O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 737–738.
- ↑ Obecní zpravodaj pro Písařov a Bukovici č. 3 r. 2014 [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-04.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963.
- JURENKA, Jan. Písařov-minulost obce. Vyd. Obec Písařov, 2003. ISBN 8023917595
- SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3. O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 737–738.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Rozeslání svatých apoštolů na Wikimedia Commons - http://www.farnost-pisarov.cz/ Archivováno 17. 9. 2017 na Wayback Machine.
- http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/olomoucky-kraj/opravene-pamatky/kostel-rozeslani-apostolu-v-pisarove-ma-restaurovany-oltar/1613/
- http://www.pisarov.cz/
- https://www.youtube.com/watch?v=gVrKxkMOL8c
