Přeskočit na obsah

Kostel Povýšení svatého Kříže (Doubravník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Povýšení svatého Kříže
v Doubravníku
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-venkov
ObecDoubravník
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanstvítišnovské
FarnostDoubravník
ZasvěceníPovýšení svatého Kříže
Datum posvěcenísnad 1548 a určitě 1583
Architektonický popis
Výstavba1535–1557
Další informace
Kód památky34766/7-4018 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický chrám v městysu Doubravník v okrese Brno-venkov. Stojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem doubravnické farnosti.

Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel pernštejnského rodového ženského kláštera a pohřebiště, založeného kolem roku 1230. Tehdy v Doubravníku existovaly dva sousední malé románské kostelíky, zřejmě původní sv. Kříže a nově založený ke cti sv. Františka. Půdorys prvotního klášterního chrámu byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným kněžištěm a věž nebo předsíň před západním průčelím. V průběhu 14. a 15. století byl zřejmě přestavován (upravován a zvětšován), ale po husitských válkách klášter zanikl a jeho církevní pozemkový majetek se vrátil rodu. Vilém z Pernštejna si proto v závěti z roku 1515 přál obnovení kláštera s uvedením katolických řeholníků, ale v jejím doplnění roku 1520 ponechal rozhodnutí na svých dědicích, Janovi a Vojtěchovi.[2] Z konfesijních důvodů (oba bratři byli stoupenci reformace)[3] k tomu nedošlo, ale byl vystavěn současný "mramorový" chrám nákladem Vilémova syna Jana "Bohatého" z Pernštejna a jeho tří synů Jaroslava, Vratislava a Vojtěcha v letech 1535–1557,[4] o čemž svědčí "základní" kámen z roku 1535 i nápis nad hlavním heraldickým vstupním portálem z roku 1557.[pozn. 1]

Vysvěcen či požehnán mohl být již v roce 1548[5] ještě jako rozestavěný, ale určitě olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským po Velikonocích roku 1583 ke svátku Nalezení sv. Kříže 3. května (viz též oltářní obraz), jak dokládá torzo dobového pamětního nápisu na omítce vedle hlavního oltáře i dochované konsekrační kříže[6] na stěnách a především zápis na přídeští renesančního římského misálu z historické farní knihovny.[7] V letech 2020 až 2024 proběhla péčí farnosti nákladná komplexní revitalizace celého chrámu s mnoha stavebně historickými poznatky, včetně obnažení základů zdiva předešlého kostela, odstraněním okolní metrové navážky bývalého hřbitova.[8] Farní pouť se slaví na svátek Povýšení sv. Kříže.

Jedná se o goticko-renesanční síňové trojlodí s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem se nachází pernštejnská hrobka s mnoha kosterními pozůstatky (na hromadě v severovýchodním rohu), která žel byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645. V kněžišti je umístěno šest náhrobních kamenů z 15. a 16. století. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. V chrámové lodi se nachází druhá (mladší) podzemní hrobka, sloužící majitelům panství (včetně pohřbů kněží) v 17. a 18. století. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.

Na hlavním oltáři je mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře Franze Anton Maulbertsche, které nahradilo starší (dnes deponovaný) obraz z roku 1676 od Jana Křtitele Spiesse (+1688).[9] V roce 1792 bylo původní dřevěné zvonové patro věže nahrazeno zděným s rokokovým štukem a nízkou bání. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě Vladimír Mitrovský přistavět k severozápadní stěně trojlodí novogotickou hrobku Mitrovských (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu[10]) a dal do ní převézt tělesné pozůstatky svých předků. Dnes se v ní nachází 19 litinových sarkofágů.[11][12][4][13]

Odraz v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Areál kostela posloužil pro natáčení klíčových scén televizního seriálu Labyrint (2015).[14]

  1. Nápis zní: Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-31]. Identifikátor záznamu 146500 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Filozofický ústav AV. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  3. VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy /. Vyd. 2.. vyd. Praha :: Rybka, Dostupné online. ISBN 978-80-87067-21-5. 
  4. a b Kostel v Doubravníku [1] [online]. Doubravnik.cz, 2004-04-01 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  5. OHAREK, Václav. Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Brněnský kraj. Tišnovský okres /. Brno :: Musejní spolek v Brně, Dostupné online. 
  6. Konsekrační kříž – Wikimentum. www.unitis.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online. 
  7. Doubravník, kostel farní Povýšení sv. Kříže | Biskupství brněnské. katalog.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online. 
  8. Doubravník - Revitalizace kostela Povýšení sv. Kříže v Doubravníku [3]. www.doubravnik.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  9. Farní kostel [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online. 
  10. ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. Dostupné online. ISBN 80-85227-49-5. S. 132. 
  11. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 
  12. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 285–289. 
  13. BĚLÍK, Petr. Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Lukáš Fasora. Dostupné online.
  14. SEYFERT ST., Václav. Tišnovsko kinematografické ... podruhé [online]. Tisnoviny.cz, 2015-12-24 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Svazek Abtheilung 2, Brünner diöcese: Band 2. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1858. Dostupné online. Kapitola Doubrawnik (Daubravník), Pfarre, mit Filialkirche in Czeuwier und Kapelle in Boracz, s. 356–366. 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]