Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Kostel svatého Salvátora, evangelický chrám v Salvátorské ulici.
Kostel Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu
Kostel Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu, pohled od Křižovnického náměstí
Kostel Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu, pohled od Křižovnického náměstí
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Staré Město
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Ritus západní římský
Status farní kostel
Užívání pravidelně
Architektonický popis
Architekti Carlo Lurago a Francesco Caratti
Stavební sloh baroko
Výstavba 1578-1581
Specifikace
Stavební materiál kámen, zdivo,
Odkazy
Adresa

Křižovnické náměstí 4/1040

110 00 Praha 1-Staré Město
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Ikona portálu Portál Praha

Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Salvátor znamená latinsky Spasitel, Nejsvětějším Salvátorem je tedy míněn Ježíš) je chrámem největšího někdejšího pražského sídla jezuitů, Klementina. Je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dříve též plnil úlohu hlavního jezuitského chrámu v Čechách[1]. Jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě. Vchod se nachází bezprostředně před Karlovým mostem, na adrese Křižovnické náměstí 4/1040.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela
Kostel Nejsvětějšího Salvátora
Kostel v noci
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie v zadní části kostela Nejsv. Salvátora, Karlova ulice

Kostel byl postaven na základech gotického dominikánského chrámu sv. Klimenta. V dlouhých letech ho postupně budovali Carlo Lurago a Francesco Caratti. V letech 1578-1581 byly položeny základy, poté vzniklo kněžiště a příčná loď. Na začátku 17. století byla vybudována celá trojloď, mramorový portál. Kostel dostal vestavěné empory a štukovou výzdobu. Výstavbu řídil Carlo Lurago. Na konci 40. let 17. století byla nad svatyní zavěšena kopule, zdobená štuky Jana Jiřího Bendla. Věže kostela byly upraveny a navýšeny v roce 1714 architektem Františkem Maximiliánem Kaňkou.[2]

Mezi lety 1805-1819 byl zde univerzitním kazatelem Bernard Bolzano. Na varhany zde v 80. letech 18. století hrával Jakub Jan Ryba.[3] V kostele příležitostně kázal i jiráskovský protireformační archetyp Antonín Koniáš. V roce 1950 se zde pastoraci vysokoškolské mládeže věnoval Oto Mádr.[4] V přilehlé koleji působil mj. misionář Karel Slavíček, pozdější biskup František z Ditrichštejna, Tomáš Pešina z Čechorodu, světec Jan Sarkander, ale i obrozenec Josef Dobrovský.[3] Po sametové revoluci v kostele působili mj. kněží Aleš Opatrný (1990–1991), Jan Jandourek (1993–1995) a Milan Norbert Badal OP (1995–1996).[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Fasáda kostela je zdobena sochami Jana Jiřího Bendla z let 1655-1660:

Bendl je také autorem štukatérské výzdoby kupole pocházející z let 1648-1649.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1990 byla v kostele obnovena duchovní správa pro studenty, v říjnu roku 2004 tu byla založena první akademická farnost (jako personální farnost) v Česku pro pastoraci studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol a jejich rodinných příslušníků.[5]

Rektorem kostela (od roku 1990) a farářem akademické farnosti (od roku 2004) je Tomáš Halík.[5] [6] Jako farní vikáři (kaplani) zde působí Marek Vácha, Jan Regner a Petr Vacík, jako titulární varhaník a regenschori Robert Hugo a varhanice Eva Bublová. V letech 2009-2011 proběhla rozsáhlá rekonstrukce varhan.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslava Staňková, Svatopluk Voděra: Praha gotická a barokní, Praha : Academia, 2001, ISBN 80-200-0866-7, str. 106-107
  2. Eduard Škoda: Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 243-244
  3. a b Dějiny farnosti
  4. K plnosti života – dokument z cyklu Cesty víryOto Mádrovi (11. března 2012, čas 5:20)
  5. a b c Akademická farnost Praha
  6. Tomáš Halík - životopis
  7. Barokní varhany v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora prošly náročnou rekonstrukcí, ČRo; Zrekonstruované barokní varhany, ČT

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]