Kostel Nejsvětější Trojice (Český Dub)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nejsvětější Trojice
v Českém Dubu
Českodubský kostel Nejsvětější Trojice
Českodubský kostel Nejsvětější Trojice
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresLiberec
ObecČeský Dub
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostČeský Dub
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Výstavbado roku 1681
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky31680/5-4196 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice v Českém Dubu je raně barokní sakrální stavbou uvnitř hřbitovního areálu na vyvýšenině severně od náměstí Bedřicha Smetany, za bývalými hradbami. V architektonicky podobném stylu jsou i kaple Nejsvětější Trojice, márnice a hrobka českodubské průmyslnické rodiny Schmittů, které se v hřbitovním areálu také nalézají. Tyto stavby obklopuje hřbitov a celý areál, který patří do městské památkové zóny, je obklopen ohradní zdí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je hřbitovní kostel zmiňován v urbáři dubského panství z roku 1590 z něhož plyne, že kostel byl vystavěn po roce 1570. Tento nevelký bezvěžový původní kostel byl využívali němečtí luteráni, kteří přišli do Českého Dubu ve velkém počtu. V období rekatolizace byl zase využíván německými katolíky. Za třicetileté války byl téměř celý zničen a zachovalo se z něj snad jen západní vstupní průčelí. Současnou raně barokní podobu získal kostel nejpozději v roce 1681.[2] Nechal jej postavit Norbert Knauth z Fahnenschwungu, který byl majitelem dvora v Hořením předměstí Dubu a Cyril Agricola z Limburku, který byl pánem na Rovni, na poděkování za to, že za velké morové epidemie v 70. a 80. letech 17. století nebyly postiženy jejich rodiny. Po roce 1945 kostel značně zchátral. Dnes se využívá jen výjimečně, a to převážně pro pohřební obřady.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Českodubský kostel Nejsvětější Trojice z boku s hrobkou Schmittů (vpravo)

Zděná jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu. Kostel má odsazenou apsidu polokruhově uzavřenou, která je částečně zapuštěna do hmoty lodi. Vnějšek kostela je členěn lizénami a segmentovými okny. Sedlovou střechu se zvalbením nad presbytářem kryje plech, který v 60. letech 20. století nahradil původní šindelovou krytinu. Ve východní části lodi na střechu nasedá oktogonální lucerna s cibulovou bání, makovicí a vrcholovým křížem. K severnímu průčelí je přistavěna přízemní sakristie s valbovou střechou rovněž krytou plechem. Kostelní loď prosvětlují segmentově zakončená okna zasazená v kamenných ostěních. Hlavní vstupní průčelí vrcholí dvouetážovým po stranách probíraným štítem s trojúhelným zakončením. Štít je ve spodní část opatřený prázdnou nikou zasazenou do lizénového rámce. Nad vstupním portálem se pod zazděným oknem nachází kamenná deska s vytesaným nápisem: „ÆETERNO TOTIUVS VNIVERSITATUS / AVCTORI / TRINO ET VNI / IVSTITIÆ ET PROVIDENIÆ ABUSSO / MISERICORDIE PATRI PRINCIPIO ET / FINI EX QVO PER QVEM ET IN QVO SVNT / OMNIA / [ANNO 1681]“. Vnitřek kostela je hladký, v chrámové lodi je kazetovaný strop. V presbytáři je křížová klenba. Po obvodu kostela jsou osazeny kamenné náhrobky pocházející většinou z 19. století a na severním průčelí se nalézá pamětní deska připomínající smrti tří pruských vojáků roku 1866.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení kostela je z větší části původní. Hlavní oltář je raně barokní pocházející z roku 1663. Je portálový, sloupový, s rokokovými portály na kterých se nacházejí sochy sv. Tomáše a sv. Dominika. Oltářní obraz je současný s obdobím výstavby kostela, avšak nepředstavuje umělecky významné dílo. Pravý boční oltář je raně barokní z roku 1680. Je portálový, sloupový s obrazem Morových patronů. Levý oltář je rokokový, panelový z 2. poloviny 18. století. V kostele se nacházejí obrazy sv. Františka z Pauly z období kolem roku 1720, který má původní řezaný rozvilinový rám, a obraz Kmen Jesse z období kolem roku 1700, který je v původním řezaném rámu. Oválný pohřební štít rodiny Knauthů z roku 1771 je malovaný.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Hrobka rodiny Schmittů

Vedle kostela se nachází hrobka rodiny Schmittů v klasicistním stylu. Nad kryptou, která je obklopena volný schodištěm s balustrádou a sochou zpodobňující Lásku, je čtvercová kaple sklenutá kopulí s lucernou. Na jejích třech bocích je členěná edikulami s mramorovými alegorickými sochami od F. Schwarze z Drážďan. Vnitřek je prázdný.

V areálu hřbitova se nachází také hrobka rodiny Lehrerů. Jedná se o pseudorenesanční edikulu s mramorovou sochou Madony od bratří Schwarzů z Drážďan.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-01]. Identifikátor záznamu 143213 : Kostel Nejsvětější Trojice, Český Dub. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 41. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EDEL, Tomáš. Českodubsko v památkách 12.-20. století. Vyd. 1. Český Dub: Podještědské muzeum, 2006. 167 s. ISBN 80-239-6186-1. S. 70.
  • KŘÍŽKOVÁ, Olga. Soupis nemovitých kulturních památek v libereckém kraji (A-Le). Liberec: Národní památkový ústav, 2010. 272 s. ISBN 978-80-903934-2-4. S. 47. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 212. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]