Kostel Navštívení Panny Marie (Borovany)
Kostel Navštívení Panny Marie je součástí Borovanského kláštera (zámku), bývalého kláštera augustiniánů v obci Borovany okres České Budějovice. Založen byl Petrem z Lindy na místě původního kostela sv. Václava a budován v letech 1459–1466. Je chráněn jako kulturní památka České republiky od 3. 5. 1958.[1]
| Kostel Navštívení Panny Marie | |
|---|---|
 Pohled na Škapulířovou kapli | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | České Budějovice |
| Obec | Borovany |
| Souřadnice | 48°53′53,12″ s. š., 14°38′33,45″ v. d. |
  Borovany | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Českobudějovická |
| Vikariát | České Budějovice – venkov |
| Farnost | Borovany |
| Zasvěcení | Navštívení Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Architekt | neznámý; severní a východní křídlo ambitu - Mistr trhosvinského trojlodí |
| Stavební sloh | gotický barokní přístavby (věž 1729, klenba presbytáře 1746) |
| Výstavba | 1466 |
| Další informace | |
| Adresa | Žižkovo náměstí 220, 373 12 Borovany |
| Kód památky | 20118/3-35 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie[editovat | editovat zdroj]
Založení kostela probíhalo v roce 1455, jeho dokončení kolem 3. čtvrtiny 15. století.
Kostel byl založen Petrem z Lindy († 1473) na místě původního farního kostela sv. Václava (připomínaného v roce 1339). Vybudován byl v roce 1466, poté se začalo se stavbou kláštera.
Proběhly zde barokní přístavby v 18. století (věž 1729, klenba presbytáře 1746). Protáhlé jednolodí s vtaženými pilíři v lodi je zaklenuto čtyřmi poli jednoduchých síťových hvězdových kleneb, žebra hruškového profilu vybíhají z válcových přípor s římsovými hlavicemi. Kruchta je podklenuta hvězdovou klenbou se stejným vzorcem jako v lodi.[2]
Umístění[editovat | editovat zdroj]
Na severní straně přiléhá ke kostelu klášter – z 3. čtvrtiny 15. století, byl vybudován po roce 1466 (po smrti zakladatele za patronátu Rožmberků). Křížová chodba je klenutá síťovými žebrovými klenbami předhusitských vzorců (východní a severní křídlo srv. Žumberk a Horní Stropnice). V patře jsou pozdně gotické pravoúhlé portály s okoseným ostěním a diamantovými patkami. Jedná se o jediný příklad jihobavorského vlivu u nás (Líbal).[3]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Popis exteriéru[editovat | editovat zdroj]
Chrám Navštívení Panny Marie (farní) je budova orientovaná, omítnutá. Jižní stěna lodi je rozčleněna čtyřmi dekorativními pilíři, které vystupují ze soklu v různé výšce od země bez podpory, klínovitě dvěma stranami (0,35 m) trojbokého hranolu a dvakrát jsou přerušeny malou římsou.[4] Dva vybíhají do štítků, lemované záclonovým obloučkem a zakončené bambulkou, dva mají na vrcholu cimbuří tři zuby. Rohový, částečně zazděný pilíř na jihozápadním konci vyniká pravidelně třemi stranami čtyřbokého hranolu, přerušen římsami a zakončen štítkem. Zdivo presbytáře je rozčleněno pilastry.
V jižní zdi lodní jsou čtyři velká gotická okna, zbavená prutů a kružeb. Presbytář má z každé strany jednoduché barokní okno. V západním průčelí je patrno původní gotické okno, později v okrouhlé proměněné a nakonec úplně zazděné. Vysoký průčelní štít je proveden z neomítnutých cihel a rozčleněn na způsob panelu, zdoben lesénkami a hrotitými obloučky. Profilována obruba je čistě vypracována z granulitu a nahoře se nachází ozdobný kříž. Barokní věž je kryta ozdobnou cibulovitou bání.
Vstup z exteriéru a popis vnitřních prostor[editovat | editovat zdroj]
Z předsíně později přilepené k jižní straně, vcházíme upravenými dveřmi do kostela. Kostel je 32,68 m dlouhý, 8,10 m široký a 12,20 m vysoký. Uvnitř jsou tři páry opěrných pilířů s příporami, vystupujícími z líce zdi. Tyto přípory rozdělují opticky loď na čtyři nestejně dlouhá travé (6,30-5,20-6,10-6,30 m).
Kruchta[editovat | editovat zdroj]
Západní travé vyplňuje empora, na níž bývala mnišská kruchta. Patky jejího podklenutí jsou založeny u roviny dlažby. Z každého koutu vystupují dvě silná, hruškovitě profilovaná žebra rozvětvující se v čtyřcípou hvězdovou klenbu s vloženým obrazcem. Při výšce 3,80 m působí klenba tísnivě ale otevírá se do lodi bohatě profilovaným hrotitým obloukem.
Loď[editovat | editovat zdroj]
Pilastry jsou 0,73 m široké, mají hrany otupené žlábkem a šikmým páskem a na čelní straně válcovitou příporu, vystupující dvěma třetinami obvodu; ta leží na 0,45 m vysokém, osmihranném podvalu, má antickou patku a hlavici složenou z oblounů a žlábků, krytou polygonální deskou.
Klenba v lodi[editovat | editovat zdroj]
Od hlavic pilastrů se rozvětvují hruškovitě profilovaná žebra síťové klenby, ve vrcholech se nachází několik svorníků různé velikosti a podoby. Presbytáři nejbližší, veliký lichoběžníkový, svorník nese znak Petra z Lindy. Následující je ozdoben jetelovým čtyřlistem, třetí trojlistem a ve čtvrtém je otvor.
Presbytář[editovat | editovat zdroj]
Barokní kněžiště(presbytář) má eliptický závěr, stěny rozčleněné pilastry a římsami. Strop tvoří báňovitá klenba, zdobená zašlými freskami. Původní presbytář byl polygonální a měl navenek pilíře se dvěma ústupky.
Sakristie[editovat | editovat zdroj]
Z prvního travé lodi vedou jednoduché dveře do sakristie zbudované v 18. století. V ní je veliká kredenční síň, na hořejší části zdobená intarsiemi, a cínová, porouchaná lavatoř v podobě koule s dračí hlavičkou na výtoku.
Oratoř[editovat | editovat zdroj]
Nad sakristií se nachází oratoř se dvěma okny ven, dvěma menšími okny do prostoru kostela a dveřmi vedoucími přes emporu na kazatelnu Škapulířové kaple. Oratoř je spojena se sakristií kamenným točitým schodištěm, vedle kterého jsou zároveň dveře vedoucí do prostor horního patra kláštera.
Vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]
Ve vnitřních prostorách kostela Navštívení Panny Marie jsou umístěny tři oltáře. V čele kostela, na jeho podélné ose, se nachází hlavní oltář z roku 1679. Jako další lze vidět po stranách novogotický oltář sv. Anny z roku 1861 a také oltář sv. Maří Magdaleny z 18. století. Nachází se zde taktéž sochy sv. Ludmily a Piety z pozdně gotického období. V průběhu 18. století byly do kostela pořízeny nové varhany, za kterými se nacházejí místa pro sezení chóru. Dalším příbytkem vybavení byla kamenná křtitelnice a nástropní freska v presbytáři. Tuto desku zhotovil známý jihočeský malíř František Jakub Prokyš.[5]
Věž se zvony[editovat | editovat zdroj]
Po levé ruce před vstupem do oratoře najdeme dveře vedoucí k dřevěnému schodišti do věže se třemi zvony.
Zvon Nejsvětější Trojice z roku 1498[editovat | editovat zdroj]
Průměr 105 cm, výška 84 cm, má kolem čepce minuskulní nápis:
Ξ ad honorem Ξ somme frinifati † 7 † individve † vnifati † anno † domini † milesinno † quadringentesimo † nanjesimo † vetavo iohanes cantarista (lvíček.)
Na plášti je vyobrazen sv. Jan Evangelista.
Dva menší zvony byly r. 1890 v Českých Budějovicích od R. Pernera (přelity)[editovat | editovat zdroj]
Zvon sv. Václava z roku 1437[editovat | editovat zdroj]
Průměr zvonu je 73 cm a jeho hmotnost čítala 245 kg. Kolem čepce byl minuskulní nápis:
† anno domini † m° † ccc° † χ χ χviii † fufa † elt † Campana † in honore fci † menceflan † amen
Na plášti byl čtverhraný relief, 13 cm dlouhý a 10 cm široký, v něm vyobrazen kříž a na jeho koncích pelikáni. U patky je lebka, po stranách P. Maria a sv. Jan Nepomucký, nahoře jsou andělé s odznaky slunce a měsíce a kolem drobný nápis:
A vos amnes qui tran
litis figuram hanc conlpicite
Memores mei lemper li
Tis et mundom nune delpicite
Reliéf byl vyříznut a uložen v městském českobudějovickém muzeu, odlitek pak i se starým nápisem byl dán na nový zvon.
Zvon Panny Marie[editovat | editovat zdroj]
Zvon má průměr 69 cm, vážil 200 kg a měl kolem čepce nápis:
X ave % maria % grafia % plena % dominos % tecum % bene
Škapulířová kaple[editovat | editovat zdroj]
K severní straně kostelní sakristie byla v roce 1747, kde se pod podlahou nalézají základy středověké kaple Panny Marie Kramelské, postavena Škapulířová kaple. Tato kaple je přístupná také z křížové chodby kláštera. Nad lavicemi se nachází cibulovitá báň, zdobená nástropní freskou a nad oltářem je křížová klenba s freskami andělíčků. Oltář má vyřezávané antické motivy. Tvarosloví portálu a také to, že není umístěn na osu klenebného pole ambitu, ukazuje, že kapitulní síň byla dokončena kolem roku 1490, v době kdy ještě nestálo východní křídlo křížové chodby.[4]
Ambit[editovat | editovat zdroj]
Z neveliké stavby bývalého konventu stojí za zmínku ambit, do něhož se vstupuje z kostelní lodi zmodernizovanými dveřmi prolomenými v severní zdi. Čtvercová chodba, 4 m široká obkličuje 10 m dlouhé a široké nádvoří. Do tohoto nádvoří z líce zdi vystupují, po každé straně, dva široké opěrné pilíře. Až do výše prvního patra mají obyčejný tvar, dále jsou však osazeny prohnutou, římsovitě přečnívající kosinou, nad níž klínovitě vynikají ze stěny, ostrou hranou pětibokého hranolu. Nahoře jsou pilíře koso seříznuty a patrně pozdějšími opravami porouchány. Mezi pilíři se po každé straně nad čistě vypracovaným soklem otevírají tři okna, bez prutů a kružeb.
V severním, východním a jižním křídle jsou okna tvořena hrotitými oblouky s téměř přímými rameny, v západním křídle jsou polokruhové okenní oblouky, nad nimi se však přepínají vysoké oslí hřbety téměř záclonového tvaru.
Pilíře, sokl, ostění i oblouky jsou čistě provedeny z jemného granulitu.. Rovněž jsou provedeny rozmanitě s hravým tvarem klenby ambitu. V jižním křídle, z jehož stěny vynikají slabé trojboké kostelní přípory, je hvězdová klenba, zdobená na svornících erbem Petra z Lindy a pětilistou růží, v západním křídle je poloviční hvězdová klenba, jejíž konzoly jsou zapuštěny na jedné straně v pilířích, na druhé ve stěnách proti osám oken. V severním a východním křídle jsou klenby síťové se spletenými žebry v rohových polích.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Památkový katalog - 1000130928 - kostel Navštívení P. Marie s farou. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online.
- ↑ HOMOLKA, Jaromír. Jihočeská pozdní gotika 1450-1530. Ilustrace Alšova jihočeská galerie. 1926-2017. vyd. Hluboká nad Vltavou, Česko: Alšova jihočeská galerie, 1965. 365 s., iv s. S. 114.
- ↑ LÍBAL, Dobroslav. Gotická architektura v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948. 290 s. (Cesta k umění - průvodce po dějinách národního umění).
- ↑ a b BRANIŠ, Josef. SOUPIS PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH V POLYTICKÉM OKRESU ČESKOBUDĚJOVICKÉM. 1. vyd. Praha: ARCHEOLOGICKÁ KOMISE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ, 1900.
- ↑ S.R.O., Jiri Cizek, Atthero. klášter augustiniánů s kostelem Navštívení Panny Marie, Borovany. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Navštívení Panny Marie na Wikimedia Commons
