Kostel Narození Panny Marie (Doksany)
| Kostel Narození Panny Marie v Doksanech | |
|---|---|
 Kostel Narození Panny Marie v Doksanech | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Doksany |
| Souřadnice | 50°27′19,04″ s. š., 14°9′32,91″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Doksany |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | Královská kanonie premonstrátů na Strahově |
| Zasvěcení | narození Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Architekt | zřejmě Tomáš Haffenecker (přestavba 1710–1720) |
| Stavební sloh | románský sloh a baroko |
| Typ stavby | trojlodní bazilika |
| Výstavba | 1710–1720 |
| Specifikace | |
| Délka | lodi 60 m; kruchty 17 m; kněžiště 21 m |
| Šířka | kněžiště 8 m |
| Výška | hlavní a příčné lodi 13 m; postranní lodi něco přes 6 m |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly |
| Další informace | |
| Adresa | Doksany 1 |
| Oficiální web | stránky farnosti |
| Kód památky | 20225/5-1994 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter Doksany) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Narození Panny Marie v Doksanech je klášterní kostel s unikátní románskou kryptou, v níž byla pohřbena zakladatelka kláštera[1] česká kněžna Gertruda Babenberská, manželka Vladislava II. Je chráněn spolu s celým rozlehlým komplexem budov doksanského kláštera jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V klášteře byly vychovávány dcery z významných šlechtických rodů, mezi nimiž byla i sv. Anežka Česká. Svatyně je původně románskou bazilikou z doby kolem roku 1200, která byla v letech 1710–1720 patrně Thomasem Haffeneckerem přestavěna.[1] V roce 1718 se díky novým omítkám změnil vnější vhled kostela, ale také v této době byla vztyčena kopule nad křížením a vystavěna věž ve východním závěru. Při stavbě kopule je T. Haffenecker dokonce konkrétně uveden. Doplňkovou štukovou dekoraci provedl roku 1720 Rochus Bayer a fresky na starozákonní témata namaloval v letech 1720–1732 Jan Hiebel. V roce 1774 doplnil kostel oltářní architekturou mramorář František Lauermann, který zhotovil i další oltáře roku 1777, kdy současně do kostela dodal obrazy Ludvík Kohl.[3]
Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 6 700 000 Kč.[4]
| rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
|---|---|---|---|---|
| částka | 1 800 | 1 100 | 2 800 | 1 000 |
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Jedná se na trojlodní baziliku[1] s příčnou lodí[5] s přilehlými kaplemi.[1] V západním průčelí jsou dvě čtyřboké věže, které byly zvýšené v roce 1729. Při závěru obdélného presbytáře se nachází další věž z roku 1718. V západní části stavby pod terénem je románská krypta. Nad křížením hlavní a příčné lodi je barokní kupole. V čelech příčné lodi jsou románské apsidy. Mezi příčnou lodí a presbytářem jsou malé kaple s dalšími apsidami.[5]
V románské kryptě z počátku 13. století, která byla renovována v roce 1889, jsou čtyři řady románských sloupků a pilířků s válcovitými, polygonálními i zdvojenými dříky a hlavicemi různých tvarů, dva svazkové pilíře, původní křížové klenby mezi kamenným půlkruhovými pásy a schodiště v síle zdi.[5] Nad kryptou je umístěn kůr, původně empora konventu premonstrátek, která je přístupná právě schodištěm v tloušťce zdiva. Tak jako to bylo i v jiných klášterech, i doksanské sestry se musely usilovně bránit kontaktu s laickým světem, což se jim v běžném dni umožňovalo pouze separovanou tribunou.[3] Kostel si zachoval románskou dispozici. Uvnitř mezi hlavní a jižní lodí je románský pilíř, zevně a jižní apsidě příčné lodi je románské okénko. Na severní apsidě zbytek románských vysokých slepých arkád a vedle do severní boční lodi románský portál s akantovým ornamentem v profilované archivoltě a se zbytky sloupků v ústupkovém ostění.
Naproti do jižní lodi vede barokní kamenný portál bohatých tvarů s oválným oknem v supraportě. V jižní kapli u kruchty je dvouramenné barokní schodiště s balustrovým zábradlím. Na klenbě je fresková malba ze 16. století.[5]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vnitřek kostela je barokně upraven. Jsou zde vysoké pilastry[5] a četné štukové doplňky od R. Bayera[1] z roku 1720. Na valené klenbě s lunetami mezi pásy jsou štukové rámy[5] s freskami J. Hiebela[1] z období kolem roku 1721–1722. V presbytáři se nacházejí postavy a výjevy ze Starého zákona, jako je např. Ruth s klasem, David a kmen Jesse, nebo Šalomoun na trůně. V kupoli je vymalované nebe s anděly, Bohem Otcem a starozákonními postavami: Davidem, Mojžíšem a Josefem. V hlavní lodi jsou výjevy z Mariánské legendy. V příčné lodi jsou vymalovány perspektivní pohledy do iluzívních kupolí. V kaplích při presbytáři je vymalována oslava sv. Jukunda a sv. Jukundy. V severní boční lodi je zobrazena loď na moři a v kapli při kruchtě oslava sv. Jana Nepomuckého. V jižní boční lodi je vymalována Panna Maria v oblacích. Kruchta a empory v chóru i v příčné lodi mají zvlněné poprsníky se štukovými ornamenty a dřevěné mříže velmi bohatě řezané s plastickými doplňky.[5]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
V presbytáři se nachází barokní hlavní oltář od F. Preisse z roku 1703.[1] Jedná se o mohutnou portálovou architekturu se dvěma bočními průchody, čtyřmi sloupy a velikými sochami sv. Víta, sv. Augustina, sv. Norberta a sv. Václava. V horní části se nacházejí další plastiky: sv. Prokop, sv. Vojtěch, andělé a zobrazení Nejsvětější Trojice. Titulní obraz Narození Panny Marie[5] a oválný obraz Nanebevzetí Panny Marie v nástavci jsou dílem Petra Brandla.[1] Po stranách oltáře jdou dva barokní dřevěné reliéfy Nesení kříže a Ukřižovaný pocházející ze 17. století. Pontifikální barokní křeslo s řezanými nohami pochází z období kolem roku 1720–1730. Šest chórových lavic, z toho dvě třísedadlové a čtyři dvousedadlové jsou barokní s letopočtem 1723. Jsou bohatě řezané s pilastry, vázami, anděly a ornamentem akantu s pentlí. Barokní tepané mříže z 1. poloviny 18. století jsou opatřené akantem a páskou. V hlavní lodi se nachází barokní kazatelna z období kolem rok 1720-1730. Řečniště s točenými sloupky je doplněno plastikami andílků a řezbami akantu s pentlí. Křtitelnice je kamenná s profilovaným balustrovým dříkem a mušlovitou nádrží. Na dřevěné víku se zde nacházejí festony, voluty a plastika sv. Jana Křtitele. Cínová mísa křtitelnice nese letopočet 1788.[5]
V příčné lodi při triumfálním oblouku jsou dva pozdně barokní oltáře z roku 1774 zasvěcené sv. Vavřinci a sv. Josefovi od F. Lauermanna. Oba jsou portikového typu se dvěma sloupky a čtyřmi pilastry. U každého jsou dvě zlacené sochy: sv. Gertrudy a bl. Bronislavy, a sv. Hermanna a sv. Jakuba. Oba titulní obrazy: Upálení sv. Vavřince a Sen sv. Josefa jsou dílem L. Kohla z roku 1773. Na oltáři sv. Josefa dole se nachází ještě malý obraz Madony na dřevěné destičce z roku 1711. V apsidách příčné lodi jsou dva oltáře zasvěcené sv. Norbertu a sv. Augustinovi. Jsou pozdně barokní z roku 1777, a jsou dílem F. Leuermanna. Oba oltáře jsou portikového typu, stejně jako předešlé, se zlacenými sochami sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Markéty a sv. Ludmily, a s plastikami andělů. Nad titulními obrazy z období kolem roku 1700[5] od Jana Kryštofa Lišky[1] jsou v nástavcích ještě další obrazy sv. Mikuláše a sv. Vojtěcha.[5]
Na západních stěnách příčné lodi jsou dva barokní náhrobníky z roku 1729 s obelisky pod baldachýny a s plastikami. V severním křídle je postava biskupa Jindřicha Břetislava s andílkem, v jižním křídle kněžny Gertrudy s poprsím sv. Ludmily. Naproti na východních stěnách příčné lodi jsou barokní štukové kartuše z roku 1721 se znaky probošta a konventu. Po jejich stranách jsou vždy dvě polychromované, zlacené a stříbřené sochy církevních otců. Mřížové dvéře v jižním a severním křídle příčné lodi jsou barokní z 1. třetiny 18. století. V apsidách jsou malované mřížové dvéře s letopočtem 1777. V bočních kaplích po stranách presbytáře je po dvou barokních oltářích ze 2. čtvrtiny 18. století. V každé kapli je jeden oltář hlavní, který má točité sloupky s plastickými doplňky, a jeden boční oltář s pilastrovou edikulou. V jižní kapli se nacházejí ostatky sv. Jukunda ve skleněné rakvi s chronogramem 1733[5] a gotická dřevěná polychromovaná plastika Madony s dítětem z počátku 15. století. Po roce 1711 byla přestěhována do hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla, ale v období přelomu 20. a 21. století se vrátila náhradou za ukradenou Madonu doksanskou.[1] V severní kapli jsou ostatky sedící sv. Jukundy z 18. století. U hlavního oltářiku jsou dvě bílé barokní sochy a malá dřevěná plastika sv. Jana Nepomuckého. Poblíž jižního vstupu do kostela jsou polychromované sochy Krista na kříži a sv. Dismase. Jedná se o barokní dílo z 1. poloviny 18. století. Před sakristií je románský kamenný krakorec s motivem lví hlavy a část románské palmetové hlavice. V sakristii je zčásti vykládaná barokní skříň na liturgická roucha z 18. století. Na klenbě v sakristii je fresková malba sv. Norberta, signovaná „Hiebel pinx. 1732“. Na stěnách lodi, presbytáře i příčné lodi je celkem devět barokních obrazů ze života sv. Norberta z 18. století. Dalších 37 obrazů různých námětů a úrovně, většinou barokních ze 17.-18. století, byly přivezeny ze Strahovského kláštera.[5]
Čtyři barokní zpovědnice jsou trojosé. Dvě z nich jsou s plastikami sv. Petra a sv. Marie Magdalény z počátku 18. století. Druhé dvě zpovědnice s letopočtem 1708 jsou s plastikami Ztraceného (marnotratného) syna a podobným kajícím motivem. Na kruchtě jsou barokní varhany z 1. poloviny 18. století s velmi bohatými řezbami a plastickými doplňky. Barokní lavice s oddělenými sedadly pocházejí z 1. poloviny 18. století. Jsou bohatě řezané.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Barokní křtitelnice -
Interiér krypty -
Nové varhany v původní barokní skříni -
Výzdoba kopule -
Obrazy Petra Brandla na hlavním oltáři -
Kazatelna a postranní oltář
_14.jpg)
_05.jpg)
_02.jpg)
_27.jpg)
_25.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 50.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-09]. Identifikátor záznamu 131042 : Klášter Doksany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 784 s. ISBN 80-85983-17-6. Kapitola Doksany (Litoměřice), s. 214–215.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Doksany /Litoměřice/, s. 283–287.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostel Narození Panny Marie, Doksany (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostel Narození Panny Marie, Doksany na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Doksany, kostel Narození Panny Marie
- Klášter premonstrátek s kostelem Narození Panny Marie, Doksany na webu Hrady.cz
- Doksany – Chrám na webu Depositum.cz
