Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kvasice)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, východní pohled
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, východní pohled
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresKroměříž
ObecKvasice
Souřadnice49°14′27,84″ s. š., 17°27′54,03″ v. d.
Map
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
Diecézearcidiecéze olomoucká
DěkanátKroměříž
FarnostKvasice
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohpozdní gotika
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky32248/7-6052 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích na Kroměřížsku pochází z poloviny 13. století[1][2] a od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3][4] V roce 1740 byl na náměstí v Kvasicích vysvěcen nově postavený kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého,[5] který se stal novým farním kostelem,[6] a původní kostel, který bývá kvůli svému umístění též nazýván „hřbitovní“,[1] se stal filiálním kostelem.[7]

Písemné zmínky o Kvasicích[editovat | editovat zdroj]

V listině olomouckého biskupa, která v roce 1141 sepisovala majetek farních kostelů a klášterů, jsou Kvasice zapsány pod kostelem ve Spytihněvi.[8][9] O sto let později v roce 1248 je jako první písemně doložený majitel Kvasic zmiňován Ondřej z Benešova a Kvasic, který pocházel z rodu Benešovců a připomíná jej zavinutá střela, tzv. odřivous,[10][9] na mladším z dvojice kamenných svatostánků na severní zdi kněžiště. Tento mladší svatostánek je datován do druhé poloviny 13. století.[11][12] Třetí písemná zmínka o Kvasicích je z roku 1387 a poukazuje na kvasického faráře Hanuše z Milékovic. Tou dobou již tedy naproti hřbitovního kostela stála původní fara.[10]

Původ kostela[editovat | editovat zdroj]

Boční vchod do lodi, gotické okno na místě původního románského okna a zazděný vchod na kůr

Kostel byl vystavěn v polovině 13. století pravděpodobně na místě domnělé nedochované románské kaple.[13][14] Nedaleko kostela byly při archeologickém průzkumu nalezeny artefakty z doby Slovanů a pravděpodobně již kolem 6. století se v těchto místech pohřbívalo.[1]

Nejstarší částí kostela je jeho loď, která byla původně vystavěna v románském či raném románském slohu, jak dokládá románské okno dochované v původní podobě v severní stěně lodi.[2][1] Ze stejného období jako severní okno pochází i okno v západní zdi lodi, které bylo později zaslepeno přístavbou věže.[15] Třetí okno je spolu s původním vstupem do kostela umístěno v jižní stěně lodi,[11] ale při pozdějších přestavbách bylo rozšířeno, doplněno lomeným obloukem a vedle něj směrem ke kněžišti bylo vestavěno čtvrté okno s jednoduchou kamennou kružbou.[15]

Již na přelomu 13. a 14. století byl presbytář přestavěn ve stylu rané gotiky,[16] ozdoben žebrovou klenbou a v kněžišti vedle staršího svatostánku, který je poměrně malý a tvoří jej výklenek vytesaný z jediného kusu kamene, přibyl výše zmíněný mladší svatostánek.[11][12] Navazujícími úpravami byly vybourání vchodu v západní stěně, který byl osazen kamenným portálem,[17] a přidání výše zmíněného čtvrtého okna s jednoduchou kružbou v jižní stěně.[18]

Další přestavba proběhla za Jana Kužela z Žeravic někdy před rokem 1434. Kromě nutných oprav po poškození kostela husity nechal upravit kněžiště a přistavět sakristii. Jihovýchodní okno kněžiště bylo upraveno do gotické podoby přidáním lomeného oblouku a jednoduché kamenné kružby a z vnější strany bylo kněžiště zpevněno třemi pilíři.[17]

Přistavění věže[editovat | editovat zdroj]

Západní vchod s portálem z roku 1577

Vzhled kostela se zásadně změnil přistavěním věže k západnímu průčelí kostela v době, kdy Kvasice vlastnil Kunata Kurovský z Vrchlabí.[19] Ten Kvasice získal 2. srpna 1574 a již v roce 1577 nechal ke kostelu přistavět třípatrovou věž jako zvonici.[20] Původní západní vchod s portálem spojuje průchozí přízemí věže s lodí kostela. Do přízemí věže se vstupuje novým pravoúhlým portálem, který má na překladu dobový český nápis: „LETA PANIE 1577 ZAPANOWANI VROZENEHO PANA RUNATA KUROWSKEHO Z WRCHLABE A NA KWASICICH TATO WEZE ZALOZENA ZGRVNTV A DOSTAWENA GEST“. Uprostřed překladu je erb Kunata Kurovského s jeho iniciálami „KK ZW“. Některé prameny datují výstavbu věže do roku 1571,[20] snad podle skloněné poslední číslice letopočtu, ale pokud byl Kunata majitelem Kvasic až od roku 1574, musela být věž postavena v roce 1577.[20]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Ve věži kdysi byly 3 zvony, ale v roce 2008 v ní nebyl žádný.[19] Nejstarší a zároveň jediný dochovaný je zvon z roku 1631. Je zasvěcený ke cti svatého kříže a zdobí jej nápis: „TEN TO ZWON GIEST SLIT DIEDINIE EIWANI Z NAKLADEM WSSECZKEI OBCZE A. 1631 ZA F WAWRZIN STUDN PVRM GIAKVBA ZILAKA BARTONIE ZABRANSKYHO IANA HVLECZKY GIRY HOSSTIALA“. Další dva zvony nazvané Marie a Jan byly posvěceny v letech 1667 až 1681, ale za první světové války byly v roce 1916 oba odvezeny do Vídně k přetavení na vojenské účely.[21][22]

Přestavba v roce 1867[editovat | editovat zdroj]

Za působení faráře Vincence Vaška proběhla rozsáhlá přestavba kostela, která potlačila středověký vzhled kostela. Byla zbourána sakristie a příslušný vstup do kněžiště byl zazděn. Také nejsevernější pilíř podepírající kněžiště byl zbourán. Jižní vstup do kostela byl zazděn a starší západní vstup byl upraven odstraněním druhé roviny kamenných kvádrů, takže z ústupkového portálu vznikl portál jednoduchý. Vnější vstup na kůr vedle jižního vchodu byl také zazděn a venkovní schodiště k němu bylo zbouráno. Všechna okna byla upravena na jednotný rozměr a pro dosažení souměrnosti bylo v severní stěně lodi směrem ke kněžišti vybouráno další okno.[23]

Oltář byl v kněžišti posunut asi o metr dále od lodi a sedilia na jižní straně kněžiště byla zazděna. Původní dřevěný trámový strom lodi byl podbit a omítnut.[24]

Kostel byl poškozen dvěma požáry, první v roce 1743 zachvátil také celé Kvasice kromě zámku a nového kostela a při druhém, který vznikl 14. října 1899, shořel kůr i s varhanami.[10]

Rekonstrukce ve 20. století[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel z východní strany

V roce 1968 bylo rozhodnuto, že se kostel přestaví na smuteční obřadní síň. Při rekonstrukci byl proveden restaurátorský průzkum, který odhalil nástěnné malby po stranách vítězného oblouku.[25]

Výraznou přestavbou byla rekonstrukce v 90. letech 20. století, která se snažila o navrácení středověkého vzhledu celé stavbě.[26] Při rekonstrukci byl obnoven původní jižní vchod včetně portálu a vchod do tehdejší sakristie. Dále byla obnovena kamenná kružba oken v jižní stěně lodi a jihovýchodní stěně kněžiště. Také všechna ostatní okna byla uvedena byla do podoby před přestavbou v roce 1867. Z vnější strany byla otlučena fasáda a kostel byl omítnut na bílo. Všechny kamenné prvky byly očištěny, a to z vnější i vnitřní strany kostela, včetně žebrové klenby. Podbitý strop lodi byl opět odhalen.[27]

Při zazdívání okna z roku 1867 v severní stěně lodi byla objevena poškozená freska Vraždění neviňátek. Veškerá dostupná malířská výzdoba kostela byla zrestaurována. Oltář byl navrácen do původního vzhledu, ale jeho dřevěná nástavba z roku 1641 byla rozebrána, zrestaurována a dočasně uložena ve farním kostele na náměstí.[28] Nástavba byla vrácena na místo a znovu požehnána 11. srpna 2018.[29]

Při rekonstrukci byly nalezeny a obnoveny i starší gotický svatostánek a sedilia. Kvůli vysoké vlhkosti zdiva byl z vnější strany kostela podél zdí vykopán příkop.[28]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d LANC, Miroslav. Bakalářská diplomová práce: Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2008-06-03 [cit. 2019-02-11]. S. 16. Dále jen „Lanc“. Dostupné online. 
  2. ↑ a b KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. S. 80. Dále jen „Klapil, Koutňáková“. 
  3. ↑ Lanc, s. 6.
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-08]. Identifikátor záznamu 143806 : Kostel Nanebevzetí P. Marie, hřbitovní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ Klapil, Koutňáková, s. 90.
  6. ↑ Lanc, s. 23.
  7. ↑ Lanc, s. 31.
  8. ↑ Lanc, s. 8.
  9. ↑ a b Klapil, Koutňáková, s. 25.
  10. ↑ a b c Lanc, s. 9.
  11. ↑ a b c Lanc, s. 17.
  12. ↑ a b Klapil, Koutňáková, s. 83.
  13. ↑ Klapil, Koutňáková, s. 21.
  14. ↑ Lanc, s. 30.
  15. ↑ a b Lanc, s. 11.
  16. ↑ KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. 
  17. ↑ a b Lanc, s. 18.
  18. ↑ Klapil, Koutňáková, s. 81.
  19. ↑ a b Lanc, s. 10.
  20. ↑ a b c Lanc, s. 19.
  21. ↑ Lanc, s. 14.
  22. ↑ Klapil, Koutňáková, s. 84.
  23. ↑ Lanc, s. 24.
  24. ↑ Lanc, s. 25.
  25. ↑ Lanc, s. 26.
  26. ↑ Lanc, s. 27.
  27. ↑ Lanc, s. 28.
  28. ↑ a b Lanc, s. 29.
  29. ↑ Požehnání obnoveného oltáře a obrazu Panny Marie Nanebevzaté [online]. obec Kvasice [cit. 2019-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-14. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LANC, Miroslav. Bakalářská diplomová práce: Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2008-06-03 [cit. 2019-02-11]. S. 16. Dostupné online. 
  • KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Kvasice)&oldid=22641413“