Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vlkoš)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Hodonín |
| Obec | Vlkoš |
| Lokalita | na malé vyvýšenině uprostřed obce |
| Souřadnice | 48°59′26,73″ s. š., 17°9′56,45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | olomoucká |
| Děkanát | Kyjov |
| Farnost | Vlkoš u Kyjova |
| Status | farní kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Datum posvěcení | 1780 |
| Světitel | Bartoloměj Goltman |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1773–1780 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | severovýchod |
| Azimut | 20° |
| Další informace | |
| Kód památky | 46409/7-2482 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši je římskokatolický farní kostel postavený v pozdně barokním slohu v letech 1773–1780. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V první písemné zmínce o obci z 18. října 1248 je zmíněno sloužení mše ve zpustošeném kostele. V roce 1397 byl patronem kostela Hynek z Ronova. Vlkoš byl součástí milotické farnosti a milotický kaplan Tomáš Fiala byl pověřen stavbou nového kostela v obci. Starý kostel byl rozebrán a František Ludvík Serényi na jeho místě položil 19. června 1773 základní kámen k novému kostelu.[p 1] Výstavba s několika přestávkami trvala sedm let. Ludvík Serényi zemřel 4. března 1780 a jako patron byl v kryptě nedokončeného kostela pohřben. (Při pozdějším průzkumu krypty byly nalezeny kosterní pozůstatky dvou dospělých osob a jednoho dítěte společně se zbytky ozdobných tkanin.) V témže roce byl kostel vysvěcen milotickým děkanem Bartolomějem Goltmanem.[p 2] Okolo kostela se nacházel hřbitov ohraničený kamennou zídkou, která je samostatně památkově chráněna. Po epidemii cholery v roce 1831 se zemřelí začali pochovávat na jiném místě. Kostel byl v roce 1856 celkově opraven. V roce 1860 byla při vichřici poničena střecha a shozen kříž.[3] Rozsáhlou rekonstrukci kostela společně se stavbou fary provedl v letech 1903–1904 kyjovský stavitel Eusebius Cibulka. Ve 20. století byly instalovány věžní hodiny. Tři zvony byly rekvírovány během první světové války. V roce 1927 byly pořízeny nové, ale za druhé světové války byly opět zabaveny. Současné zvony pochází z roku 1973.
Při osvobozování obce na konci druhé světové války v dubnu 1945 byl kostel během 10 dnů těžce poškozen, když dostal 56 dělostřeleckých zásahů.[4] Roku 1989 byla opravena fasáda a v roce 1996 instalováno plynové vytápění. Celková rekonstrukce kostela proběhla v letech 2001–2003, při níž byla opravena střecha, fasáda a vymalován interiér. Bylo také zřízeno venkovní osvětlení.[5]
V roce 2019 se pravidelné bohoslužby konaly v neděli v 9:00 hodin a ve čtvrtek v 18:00 hodin.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pozdně barokní jednolodní kostel byl postaven na mírném návrší uprostřed obce a tvoří dominantu okolí. Vede k němu schodiště o 25 stupních, na jehož konci jsou umístěny sochy sv. Cyrila (vlevo) a sv. Metoděje (vpravo). Na schodišti stojí kříž s textem "Já jsem cesta, pravda a život" (Jan 14, 6 (Kral, ČEP)). Asi 15 metrů před schodištěm je kaple sv. Floriána. V těsné blízkosti kostela se přes cestu nachází budova přízemní fary.
Hlavní oltář, kazatelna a křtitelnice pocházejí z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ František Ludvík Serényi (1705–1780) byl proboštem olomoucké kapituly.
- ↑ Bartoloměj Josef Goltmann (cca 1724–1797), rodák ze Bzence, byl v letech 1747–1757 milotickým kooperátorem a od roku 1757 do své smrti milotickým farářem a děkanem.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-19]. Identifikátor záznamu 158913 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ LUNGA, Václav. Dle Počtů chrámu Páně milockýho: příspěvek k uměleckému vybavení kostela Všech svatých v Miloticích. S. 82–95. hdl.handle.net [online]. 2015 [cit. 2019-10-19]. Roč. 64, čís. 1, s. 82–95. Dostupné online. ISSN 1211-7390.
- ↑ ČECHOVÁ, Petra. Lípa ohrožuje zídku kolem kostela. Hodonínský deník [online]. 2014-12-17 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online.
- ↑ HURT, Rudolf. Kyjovsko. [s.l.]: Musejní spolek v Brně a Okresní muzeum v Hodoníně, 1970. 537 s. Kapitola Vlkoš, s. 453.
- ↑ Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Vlkoš [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VLASÁKOVÁ, Olga. 750 let obce Vlkoš. [s.l.]: Obecní úřad Vlkoš, 1998. 131 s.
- CVRKAL, Marek. Varhany kyjovského děkanátu. 2007 [cit. 2019-10-19]. Master's thesis. Masaryk University, Faculty of Education. Vedoucí práce doc. Mgr. Ivo Bartoš. s. 63–68. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Římskokatolická farnost Vlkoš u Kyjova
