Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Planá)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plané
Planá (7).jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plané
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plané
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze plzeňská
Farnost Planá
Architektonický popis
Stavební sloh románský, gotika, baroko
Odkazy
Ulice Kostelní
Kód památky 18056/4-1841 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní římskokatolický chrám v Plané. Od 13. do 20. století prošel složitým stavebním vývojem, pro současnou podobu kostela měla význam barokní přestavba probíhající ve dvou etapách v 18. století. Spolu se sousední farou je kostel od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. V kostelní věži je umístěna městská galerie.

Historický a stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kostelní věž

Historie plánského kostela se datuje do doby počátků existence města. Město Planá je poprvé doloženo v roce 1251 a z této doby zřejmě také pochází první stavba kostela, původně pozdně románského. Jednolodní budova s pětibokým presbytářem a dvěma hranolovými věžemi byla upravena ve 14. století, kdy byly připojeny nižší boční lodě. Pozdně gotické křížové klenby v hlavní lodi pocházejí z první poloviny 16. století. Na současnou podobu kostela měla zásadní vliv radikální barokní přestavba, která probíhala ve dvou etapách v 18. století pod patronátem tehdejších majitelů panství, hrabat Sinzendorfů. František Václav Sinzendorf (1724-1792) hned poté, kdy po dosažení zletilosti převzal majetek, inicioval první etapu přestavby kostela v letech 1745-1747 za účasti stavitele Tomáše Pötzla. Tehdy byla vestavěna kruchta a boční tribuny, interiér byl vyzdoben bohatou štukaturou, autorem malířské výzdoby byl místní rodák W. Schmidt. Ve druhé etapě byl v letech 1765-1768 přestavěn presbytář včetně hlavního oltáře podle návrhu Adama Lauterera. Další úpravy interiérů se datují v letech 1872 a 1882. Zatímco jižní věž zanikla již za třicetileté války v důsledku nájezdů nepřátelských i císařských vojsk, severní věž byla kvůli špatné statice zbořena v roce 1902. Nynější věž byla postavena v novobarokním stylu v roce 1904.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Fara

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází jižně od náměstí v Kostelní ulici, ze tří stran jej obklopuje ohradní zeď bývalého hřbitova. Podél zdi jsou umístěny náhrobní kameny bývalých majitelů panství, například Šliků, jejichž hrobka se nachází před hlavním oltářem. Kostelní věž díky výšce 48 metrů patří k dominantám města a po rekonstrukci v roce 1995 je sídlem městské galerie. Pravidelné bohoslužby se v kostele konají třikrát týdně (úterý, pátek, neděle). Součástí areálu je fara (Kostelní č.p. 133) východně od kostela, která byla poškozena požárem v roce 2009 a poté nákladně obnovována. Nová fasáda fary pochází z roku 2014, v této době byly rekonstruovány také fasády kostela, v němž v letech 2013–2014 proběhly i restaurátorské práce.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]