Kostel Jména Panny Marie (Sepekov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Jména Panny Marie
2011.10.26. Sepekov Kostel jména Panny Marie 002.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostel Jména Panny Marie
Kostel Jména Panny Marie
Odkazy
Kód památky 37333/3-2733 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel Jména Panny Marie je římskokatolický farní kostel v jihočeské obci Sepekov. Barokní kostel postavený v letech 17301733 spadá pod správu římskokatolické farnosti v Sepekově, píseckého vikariátu českobudějovické diecéze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Věž a vstupní část kostela
Panorama obce s kostelem a farou
Medaile k posvěcení kostela
Revers s milostnou sochou

Původní farní kostel sv. Mikuláše[editovat | editovat zdroj]

Původní gotický farní kostel svatého Mikuláše v Sepekově byl postaven okolo roku 1321 z iniciativy pražského biskupa Jana IV. z Dražic.[1] Do roku 1384 patřil k bechyňskému děkanství.

V 16. století a 17. století byli katoličtí kněží nahrazeni evangelickými.[2] Místní katoličtí věřící konali pobožnosti v kapličce Panny Marie, která se nacházela nedaleko kostela. Podle pověstí prý tuto kapli založil sám opat Jarloch. Po bitvě na Bílé Hoře se kostel svatého Mikuláše stal opět katolickým.

V roce 1733, kdy byl kostel Panny Marie postaven, měl Sepekov dva kostely. Při regulaci far v rámci reforem císaře Josefa II. byl kostel svatého Mikuláše uzavřen jako nadbytečný. Zvony a vnitřní zařízení kostela byly darovány. Starý obraz svatého Mikuláše byl opraven a přenesen do nového kostela. V roce 1788 byl kostel s věží i přilehlým hřbitovem prodán ve veřejné dražbě. Pro sepekovskou obec jej zakoupili rychtář a čtyři místní obyvatelé. V roce 1789 byl kostel přestavěn na obytný dům se sedmi byty, kostelní věž byla zbourána, zůstaly pouze obvodové zdi. Veliký požár 16. prosince 1912, kdy vyhořelo 40 domů, přestály pouze kostelní zdi. Probíhala jednání s památkovým ústavem, avšak dříve než byla jednání dokončena, došlo ke zřícení klenby. Na místě pak byly postaveny nové domy. Gotické kružby byly odvezeny do Milevska, kde měly být uloženy v sále Hospodářské záložny a později vystaveny v muzeu. Ale během první světové války byly tyto prostory využívány pro vojenské účely a kružby byly vyneseny na dvůr. Některé byly použity při opravě místní kanalizace a jen část jich byla později umístěna u novějšího chrámu.[2]

Současný kostel Jména Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Poutní barokní kostel Jména Panny Marie z let 17301733 s deskovým obrazem Panny Marie Sepekovské [3]stojí na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch. V kapli se nacházela socha Panny Marie a obraz Bohorodičky, ke které putovaly zástupy věřících. Kaplička brzy kapacitně nepostačovala. V 16. století byla kaple rozšířena na kostelík. Za pánů z Hodějova kaple pustla. V roce 1654 byla kaple opravena a roku 1658 vysvěcena. Znovu sem byl přenesen obraz Bohorodičky. Ale prostory pro velké množství poutníků stále nebyly vyhovující. Roku 1730 byl položen základní kámen pod kaplí svatého Linharta. V roce 1733 byl chrám postaven a vysvěcen.

V roce 1760 se začalo na popud Gabriela Václava Kaspara se stavbou ambitů. O dokončení ambitů se v roce 1767 zasloužil opat František Michael Daller. Kostel připomíná chrám na Svaté HořePříbrami. Někdy se mu také říká jihočeská Svatá Hora. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Vnitřní prostor chrámové lodi je ve tvaru elipsy, delší strana měří 14,5 metru a kratší osa měří 12 metrů. Kostel Panny Marie má tři vchody. Nad hlavním vchodem je třípatrová věž. První věžní hodiny z roku 1749 byly prací milevského hodináře. Další hodiny byly pořízeny roku 1877.

Interiér kostela[editovat | editovat zdroj]

Malby v interiéru chrámu na kopulovité klenbě jsou od premonstrátského barokního malíře Siarda Noseckého [4] (kolem roku 1733, Kytka chybně uvádí 1772).[5]. Fresky zobrazují ve čtyřech skupinách přímluvy Panny Marie. Fresky byly opraveny v roce 1938. Na oltáři je deskový obraz Panny Marie ve zlatém rouchu, která drží Ježíška a stojí na srpku měsíce. Obraz z počátku 16. století je malovaný na jilmové nebo javorové desce. Obraz měří na výšku 1,19 m, na šíři má 30 cm. Ve spodní části oltáře se pod obrazem nachází vpravo socha svatého Václava a po levé straně socha svaté Ludmily. Oltář po pravé straně je zasvěcený Čtrnácti pomocníkům.[6] Postranní oltář vlevo byl zasvěcený svaté Ludmile. Vlevo se také nachází barokní kazatelna zdobená řezbami. Vyřezávané kostelní lavice jsou darem plukovníka Dessewfyho a zdobené jeho erbem. Ambity jsou zdobené křížovou cestou z roku 1805. Rohová kaple ambitů vlevo od hlavního vchodu je zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Kaple vpravo od hlavního vchodu je zasvěcená svatému Augustinovi. Kaple na jihovýchodní straně je zasvěcená svatému Linhartu a na severovýchodní straně je to kaple svatého Norberta.

Fara[editovat | editovat zdroj]

Budova fary byla postavená roku 1736. Schody vedoucí od fary do vesnice byly postaveny 1773. [7]Fara je uvedena na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Správu poutního místa vykonávají strahovští premonstráti, kteří mají jednu ze svých komunit v nedalekém klášteřeMilevsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 169. [dále jen Kytka]. 
  2. a b Kytka, str. 170.
  3. Toulavá kamera 1, str. 12, ISBN 80-7316-228-8
  4. Obrazový dokument výzdoby chrámu, 2014
  5. Kytka, str. 171.
  6. Kytka, str. 172.
  7. Kytka, str. 173.