Kostel Božského srdce Páně (Hradec Králové)
| Kostel Božského srdce Páně v Hradci Králové | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Obec | Hradec Králové |
| Souřadnice | 50°12′47,18″ s. š., 15°48′54,37″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | královéhradecký |
| Farnost | Pražské Předměstí |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Nejsvětější Srdce Ježíšovo |
| Datum posvěcení | 14. srpna 1932 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Bohumil Sláma |
| Stavební sloh | funkcionalismus |
| Výstavba | 28. září 1928–14. srpna 1932 |
| Specifikace | |
| Výška | 45,4 metrů |
| Umístění oltáře | na osu |
| Stavební materiál | železobeton |
| Další informace | |
| Ulice | Náměstí 28. října |
| Oficiální web | http://www.farnosthkpp.cz/ |
| Kód památky | 25457/6-4535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Božského srdce Páně se nachází v Hradci Králové na Náměstí 28. října a se svou 46 metrů vysokou věží je dominantou nejen Dukelské třídy, ale také celého Pražského Předměstí. Byl postaven jako památník padlým vojínům v 1. světové válce a z velké části byl financován z veřejné sbírky. Základní kámen byl položen 28. září 1928 a hrubá stavba byla dokončena v srpnu 1932. K samotnému vysvěcení a dovybavení kostela došlo až 28. září 1938.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pražské Předměstí bylo v letech 1850–1889 součástí Kuklen[1], poté samostatnou obcí a více než polovina obyvatel se hlásila ke katolické víře, ve svém městě ale neměli vlastní kostel. Ten zůstal totiž v Kuklenách. Roku 1921 tak začala sbírka. Nynější vzhled kostela nebyl prvním návrhem, původně se počítalo se stavbou malé kaple s kopulí na jiném pozemku, a později s realizací historizujícího návrhu architekta Schneidera. Proti němu se však ohradila farnost v Hradci Králové a vybrán byl návrh architekta Bohumila Slámy.
Slavnostní položení základního kamene v září 1928 se stalo součástí oslav 10. výročí založení Československé republiky. V předvečer sv. Václava promluvil P. Domes o svatém Václavovi v kostele Panny Marie, poté se velkolepý průvod v čele s dr. Reylem odebral okolo sochy světce do katedrály sv. Ducha, kde byla vykonána pobožnost.
V den sv. Václava přistoupily katolické spolky ke svatému přijímání. O 9. hodině v přeplněné katedrále celebroval pontifikální mši prelát dr. Reyl, po jejímž ukončení procházel velký průvod z katedrály až na staveniště nového chrámu. V jeho čele jelo 32 jezdců z prvního jízdního odboru Orla čs. Následovala četa Orla, žactvo škol, družičky, základní kámen na květinami vyzdobeném voze, taženém 2 páry vraníků, dále kráčela deputace katolických legionářů v čele s kapitánem ruských legií poslancem Hintermüllerem. Dále duchovenstvo s katedrální kapitulou, zástupci místních státních a vojenských deputací, katolické spolky s prapory a nepřehledná řada věřících. Obřad svěcení vykonal sám biskup K. Kašpar, na který odpoledne v Adalbertinu navázala slavnostní schůze.
Kostel měl být slavnostně vysvěcen 28. září 1929 k tisíciletému výročí smrti sv. Václava, což se však nestalo. Překážkou se staly jednak finanční potíže a následně větrná smršť 4. července 1929, která strhla lešení a s ním i velkou část s kostrou, jež byla připravena k betonování. 23. listopadu 1930 byly vysvěceny zvony kostela a teprve 14. srpna 1932 byla stavba dokončena a vysvěcena.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Nedávno prošlo Náměstí 28. října rekonstrukcí, byly odstraněny vysoké topoly, a vyniklo tak průčelí stavby, které se mohlo stát dominantou Dukelské třídy, bylo instalováno i nové nasvětlení. V kostele se konají bohoslužby každý den v týdnu (v neděli, v pátek a v sobotu 2x, ostatní dny jednou). V současnosti je jedním z mála kostelů v Hradci Králové, který je celodenně otevřen veřejnosti a poskytuje věřícím duchovní zázemí.
Bohumil Sláma[editovat | editovat zdroj]
Autor návrhu kostela Božského srdce Páně nejprve vystudoval pražskou vysokou školu technickou a poté strávil několik let na studijních cestách po celé Evropě. Stavitelskou koncesi získal v listopadu 1918. Své stavby navrhoval zpočátku ve stylu moderny a purismu, později funkcionalismu. Za svou kariéru získal řadu ocenění, mezi jeho vůbec nejúspěšnější realizace patří budova Českého rozhlasu v pražské Vinohradské ulici a městské krematorium v Nymburce, na kterém spolupracoval s architektem Bedřichem Feuersteinem.
Farnost[editovat | editovat zdroj]
Královéhradecká diecéze byla založena roku 1664, dnes se dělí na 14 vikariátů a celkem 265 farností. Do farnosti na Pražském předměstí spadají kostely sv. Marka ve Stěžerách, sv. Petra a sv. Izidora v Plotišti nad Labem a kostel Božského srdce Páně na Pražském Předměstí. Farnost se každoročně zapojuje do Noci kostelů, pořádá varhanní koncerty a hodiny náboženství.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
V roce 1940 informovaly Lidové noviny o historii oltáře a jeho ceně. V roce 1866 měl egyptský král darovat císaři Františku Josefovi vzácný onyx, za který byl od italské vlády pořízen carrarský mramor pro oltář ve vojenském námořním kostele v Pule. Na oltáři měla hořická kamenická a sochařská škola pracovat 30 let a dokončen byl až po 1. světové válce. Byl proto darován kostelu Božského srdce Páně a jeho cena měla být v té době 2 milióny Kč.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 217
- ↑ Lidové noviny, 27.8.1940, s.5, Třicet let práce na oltáři
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMÍŠKO, Č.; DOSKOČIL, H. Církevní památnosti, budovy a ústavy v Hradci Králové. 1937.
- Nový kostel Božského srdce Páně. 1932.
- MENEC, Z. (ed.) Hradec Králové: proměny architektury a rozvoj města 1881-1981. Hradec Králové, 1981.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Božského srdce Páně na Wikimedia Commons
