Kostel svatého Víta (Kvílice)
| Kostel svatého Víta | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°15′34,19″ s. š., 14°0′0,41″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Provincie | Česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | Kladno |
| Farnost | Slaný |
| Status | Filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Vít |
| Datum posvěcení | 9. října 1887 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Rudolfa Štecha |
| Stavební sloh | novorománský |
| Výstavba | 1886–1887 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | cihla, kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Kvílice, Česko |
| Kód památky | 46658/2-3030 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Víta je římskokatolický filiální kostel římskokatolické farnosti Slaný, která se nachází v katastrálním území obce Kvílice v okrese Kladno. V roce 1978 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1][2] Památkově je chráněn hřbitov s ohradní zdí, kostelem svatého Víta a polygonální dřevěnou zvonicí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V severním okraji vesnice na nejvyšším místě se nachází hřbitov s kostelem svatého Víta a polygonální dřevěnou zvonicí. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1366. Původní kostel po zásahu bleskem v roce 1884 vyhořel a na jeho místě byl letech 1886–1887 postavený nový kostel podle plánů Rudolfa Štecha.[3][4] Kostel byl vysvěcen 9. října 1887.[2]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Kostel je novorománská jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s odsazenou půlkruhovou apsidou. Na jižní straně lodi je sakristie a boční vchod s předsíní. Zdivo je smíšené z cihel a otesaných kamenných kvádrů. Fasáda je členěna lizénovými rámy s obloučkovým vlysem. Okna a vchody jsou rámovány plochými šambránami s kvádrovou rustikou v záklenku. Podezdívka kostela je z neomítaného kamene. Západní průčelí je ukončeno trojúhelníkovým štítem s křížem, v ose průčelí je kamenný portál s vloženými sloupky a půlkruhovým tympanonem, ve kterém je reliéf kříže. Prolomený vstup je obdélný s dvojkřídlými dveřmi zdobenými kováním. Nad portálem je rozetové okno a nad ním slepá arkáda ve štítu s oknem ve středním poli. V severní stěně lodi jsou tři okna s půlkruhovým zakončením s kamennou kružbou a se středním sloupkem. V jižním průčelí jsou obdobná okna v první a třetí ose. V druhé a čtvrté ose jsou čtvercové přístavby (boční vchod a sakristie) ukončené trojúhelníkovým štítem s kamenným křížem ve vrcholu. Boční portál s vloženými sloupky v nárožích je ukončen půlkruhovým tympanonem s reliéfem Kristovy pravice.
Loď má sedlovou střechu, která byla krytá bobrovkami a na hřebeni byl plechový osmiboký sanktusník s lucernou a jehlanovou střechou.[5][6] Z fotografií (např. zdroj [7] z roku 2017) lze vidět, že střecha je krytá plechem a sanktusník je odstraněný.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér kostela je novorománský se dvěma pevně zabudovanými opukovými oltáři a dřevěnými lavicemi. Loď má obdélníkový půdorys a je zaklenuta čtyřmi poli křížových kleneb s půlkruhovými pasy, které vybíhají z přípor. Klenba je stažena táhly. Loď je osvětlena pěti okny s půlkruhovým záklenkem a v šikmo se rozevírajících špaletách. Na západní straně je rozetové okno. V levém okně v jižní stěně je vitráž znázorňující svatého Václava a svatou Terezii.
Na sloupy s krychlovou hlavicí nasedá půlkruhový triumfální oblouk. Užší půlkruhové kněžiště, které je zaklenuto konchou, je vyvýšené a vedou k němu tři schody. Ve třech půlkruhově ukončených oknech jsou vitráže z roku 1904. V severním je vyobrazen svatý Jan Nepomucký, v jižním Zvěstování Panny Marie a ve středním je ornamentální výzdoba.[5]
Hlavní vchod je obdélný v západním průčelí a vede pod zděnou obdélnou kruchtou, kterou podpírají sloupy s krychlovými hlavicemi a půlkruhovými arkádovými oblouky. Čelní stěna oblouků je zakončena římsou. Zábradlí kruchty je dřevěné. Na kruchtě jsou varhany z roku 1887 od varhanářské firmy Josef Rejna & Josef Černý z Prahy. Varhany mají jeden manuál a sedm rejstříků, mechanickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí.[8]
Sakristie má čtvercový půdorys, je zaklenutá křížovou klenbou a osvětlena jedním oknem s půlkruhovým zakončením v jižní stěně.[5]
V interiéru se nachází renesanční cínová křtitelnice z roku 1663.
Ohradní zeď[editovat | editovat zdroj]
Kolem kostela je hřbitov ohrazen kamennou zdí se dvěma vstupy. Na jižní straně je brána s lomeným obloukem, severní vchod je prostý obdélný.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-13]. Identifikátor záznamu 159177 : Kostel sv. Víta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b filiální kostel sv. Víta, Kvílice :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Víta, Kvílice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Pamětihodnosti - Oficiální stránky obce Kvílice. www.kvilice.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Evidenční list kostela. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list kostela. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ KINAŘ, František. galerie obrázků. www.hrady.cz [online]. 2017 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Štěpán. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 200.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Víta na Wikimedia Commons
