Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Neustupov)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Benešov |
| Obec | Neustupov |
| Souřadnice | 49°36′57,54″ s. š., 14°41′49,45″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | táborský |
| Farnost | Neustupov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Další informace | |
| Kód památky | 20660/2-142 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově je farní kostel v neustupovské farnosti.[1] Stavba má románské jádro, ale dochovaná podoba je výsledkem renesanční přestavby a především puristických úprav z dvacátých let dvacátého století. Existence kostela je písemně doložena ve druhé polovině třináctého století. Od patnáctého do začátku sedmnáctého století byli v kostele pohřbíváni příslušníci šlechtických rodů Vidláků ze Slavkova a Kaplířů ze Sulevic. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o kostelu pochází z osmdesátých let třináctého století a nachází se ve formulářové sbírce biskupa Tobiáše z Bechyně. Ze zmínky vyplývá, že patronátní právo zprvu vykonávala nejspíše vyšehradská kapitula, ale ve čtrnáctém století přešlo na zástupce lokálních šlechtických rodů, kterými byli například Mikuláš z Vlčkovic (1385) nebo Jan Unka z Neustupova (třicátá léta patnáctého století). Ve druhé polovině čtrnáctého století kostel spadal do štěpánovského děkanátu.[3]
Od padesátých let patnáctého století do roku 1620 vesnice patřila rodu Vidláků ze Slavkova a jejich dědicům Kaplířům ze Sulevic. Vrchnostenským sídlem byla neustupovská tvrz, později přestavěná na zámek. Kostel stojí v těsném sousedství a sloužil jeho majitelům jako rodová hrobka.[4]
Během třicetileté války byl kostel vyloupen. Otevřeny byly dokonce i rakve, ve kterých vojáci hledali prsteny a jiné předměty z drahých kovů. Ostatky zemřelých přitom nechal Jan de Areyzaga, tehdejší majitel panství, vložit do jakési šachty poblíž věže.[5]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Neustupovský kostel byl podle Emanuela Pocheho postaven v románském slohu v jedenáctém století,[6] ale podle stavebního průzkumu je zdivo nejstarší stavební fáze až pozdně románské.[7] Kostel má obdélný půdorys. Na západě z obrysu vystupuje hranolová věž a na východě loď uzavírá půlkruhová apsida.[6] K severní straně přiléhá větší dvouprostorový přístavek, jehož část u apsidy slouží jako sakristie. Západní část přístavku měla ve středověku nejspíše funkci sakristie, ale byla upravena na kapli, v níž je z kamenů vyskládán náznak Lurdské jeskyně. Menší přístavek s předsíní se nachází na jižní straně lodi.[8]
Loď a apsida v dochovaných rozměrech pochází z první poloviny čtrnáctého století.[9] Renesanční úpravy se dotkly především interiéru. Loď osvětlila pětice nově prolomených oken a původně plochý strop nahradila valená klenba s hřebínkovým obrazcem. Apsidu od lodi oddělil půlkruhový vítězný oblouk a pravděpodobně současně vznikla také klenba apsidy.[10] Pod lodí byly vyhloubeny krypty.[7]
Nejlépe dochovanou románskou částí je západní hranolová věž.[11] Při barokní přestavbě byla zvýšena o zvonové patro, ale to bylo opět strženo při puristických úpravách a její stanová střecha pochází až z dvacátých let dvacátého století.[12] Původní vstup do věže se nacházel v prvním patře na severní straně. V devatenáctém století už byl zazděný a do věže se vcházelo vchodem zřízeným v západní stěně přízemí, odkud vedl žebřík do vyšších pater. Zaslepeny byly také dva vstupy (přízemní a v prvním patře) z lodi. Hlavní vstup do kostela se nachází v jižní stěně lodi. Vchod je osazen raně gotickým ostěním a pochází ze druhé stavební fáze.[13]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
V kostele se nachází rokokový hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1859 od Bedřicha Kamarýta. Další dva protějškové oltáře jsou zdobené novodobou soškou Panny Marie a sochou Spasitele na jižní straně a obrazem Madony čenstochovské z roku 1738 na jižní straně. K dalšímu vybavení patří barokní kazatelna ze druhé čtvrtiny osmnáctého století nebo cínová křtitelnice z roku 1611.[6]
Náhrobníky[editovat | editovat zdroj]
Podle dochovaných a identifikovaných náhrobníků byli v kostele pohřbeni:
- 1545: Jan Vidlák Radimský ze Slavkova[14]
- 1554: Eliška ze Slavkova[14]
- 1559: Jan Vidlák ze Slavkova[14]
- 1550 (nebo 1556): Anna Malovcová z Nezpečova[14]
- 1562: Zdeněk Vidlák ze Slavkova[14]
- 1563: Kuneš Vidlák Radimský ze Slavkova a na Neustupově[15]
- 1571–1573: Vojtěch, Želibor a chlapec beze jména (synové Petra Kaplíře a Alžběty Malovcové)[15]
- 1576: Petr Kaplíř ze Sulevic a jeho manželka Alžběta z Malovic († 1616/1617)[16]
- 1584: Alžběta Dráchovská z Malovic[16]
- 1585: Kateřina Malovcová z Nezpečova[16]
- 1616–1618: Albrecht Kaplíř ze Sulevic († 1616) a Eva Kaplířová ze Sulevic († 1618)[16]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Římskokatolická farnost Neustupov [online]. Biskupství českobudějovické [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-04-27]. Identifikátor záznamu 131502 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan. Kostel v Neustupově jako nekropole renesanční šlechty. Mikrosvět rezidenční vsi (1450–1620). Průzkumy památek. 2015, roč. 22, čís. 1, s. 8. Dále jen Kypta, Šimůnek, Veselý (2015). Dostupné online [cit. 2022-04-27].
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 9.
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 25.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Neustupov, s. 472.
- ↑ a b Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 15.
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 12.
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 8.
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 14.
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 11.
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 12–13.
- ↑ Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 13.
- ↑ a b c d e Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 22.
- ↑ a b Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 23.
- ↑ a b c d Kypta, Šimůnek, Veselý (2015), s. 24.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
