Korunovace ruských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korunovace cara Mikuláše II. a Alexandry Fjodorovny, 1896.

Korunovace ruských panovníků je někdejší církevní obřad Ruské pravoslavné církve, státní církve Ruského impéria, při kterém byl ruský panovník (obvykle car) korunován, byly mu svěřeny panovnické symboly a poté byl pomazán chrismatem, čímž byl formálně stvrzen a duchovně požehnán počátek jeho vlády. K praktickému výkonu vlády nebyla korunovace nutná a nový panovník nastoupil na trůn po smrti předchozího panovníka.

Ačkoli je pravděpodobné, že již starší panovníci Moskevského knížectví byli korunováni před dobou vlády Ivana III., známý korunovační rituál zjevně vycházel z byzantských zvyklostí, což bylo výsledkem vlivu manželky Ivana III. Sofie Paleologovny a také imperiálních ambic jeho vnuka, Ivana IV. [1] Tyto byzantské prvky přetrvaly až do doby, kdy se Moskevské knížectví transformovalo nejprve na Ruské carství,  poté na Ruské impérium až do konce monarchie v roce 1917. Protože si carské Rusko dělalo nároky na titul "Třetí Řím" a na nástupnictví Byzance jako pravého křesťanského státu,[2] byl ruský obřad koncipován jako spojení panovníků a pravoslavného duchovenstva s tradicemi tzv. "Druhého Říma" včetně imperiální poslání ochrany pravoslaví.[3][p 1]

Průběh korunovace[editovat | editovat zdroj]

Místo korunovace[editovat | editovat zdroj]

Tradičním místem korunovace byl uspenský chrám, který se nachází v Moskevském Kreml. První korunovace zde proběhla v roce 1548, kdy velkokníže moskevský Ivan III. nechal korunovat tzv. čapkou Monomachovou svého vnuka Dmitrije na velikého knížete "Moskvy a Vladimiru a vší Rusi". Roku 1547 následovala první carská korunovace Ivanа IV. Od té doby až do svržení monarchie se zde konaly panovnické korunovace. Korunovace posledního cara Mikuláše II. a jeho manželky carevny Alexandry Fjodorovny proběhla 26. května 1896.

Korunovace cara[editovat | editovat zdroj]

Korunovace carevny[editovat | editovat zdroj]

Carevna Marie Fjodorovna korunována v roce 1797 byla teprve třetí korunovanou manželkou cara. Před ní to byly Marina Mniszková (žena Lžidimitrije I.) v roce 1606 a Kateřina v roce 1724 (žena Petra I.). Před reformami cara Petra I. se ruská pravoslavná církev bránila korunování manželek panovníků. Petr Veliký se zavedením korunovace carevny snažil přiblížit západním monarchiím.

Seznam korunovací carů a careven[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam korunovací ruských panovníků.
Jméno (data) nástup na trůn korunovace poznámky ke korunovaci
Dmitrij Ivanovič
(* 1483; † 1509)
- 4. února 1498 Vnuk velkoknížete Ivana III., který si nárokoval od roku 1478 nekorunovaný titul „car“. Ten jako první v ruských dějinách nechal při korunovačním obřadu korunovat spoluregent. Obřad byl silně ovlivněn vzorem ze spoluregentství v Byzantské říši 10. století. Zde se již také objevuje zasypávání carů mincemi.
Vasili III.jpg Vasilij III.
(* 1479; † 1533)
27. října 1505 14. dubna 1502 Zda byl Vasil III. skutečně korunován, není z dějinných listin zřejmé.
Iioan4.jpg Ivan IV. „Hrozný“
(* 25. srpna 1530; † 18. března 1584)
4. prosince 1533 16. ledna 1547 Ivan IV. byl prvním korunovaným carem na Rusi. Jeho obřad se zakládal na korunovačním obřadu byzantských císařů 14. století. Ivan byl korunován šapkou Monomacha z rukou metropolity.
Feodor I of Russia - Project Gutenberg eText 20880.jpg Fjodor I.
(* 31. května 1557; † 6. ledna 1598)
18. března 1584 31. května 1584 Poslední korunovaný car z dynastie Rurikovců. Jako první car obdržel svaté přijímání před oltářem
Boris Godunov by anonim (17th c., GIM).jpg Boris Godunov
(* 1552; † 13. dubna 1605)
17. února 1598 3. nebo 9. března 1598 Zvolen za cara a korunován Zemským soborem. Korunovace je poprvé celebrována moskevským patriarchou.
Lžidimitrij I..jpg Dimitrij II., zv. „Lžidimitrij“
(* ca 1580; † 17. května 1606)
20. června 1605 21. července 1605 Podvodník korunovaný jako car „Dimitrij“. Nechal korunovat také svou manželku Marinu, čímž zavedl tradici, která se ustálila po celou dobu carství.
Basil IV.jpg Vasilij IV.
(* 22. září 1552; † 12. září 1612)
19. května 1606 1. června 1606 žádné
Mikhail fjodorovich.jpg Michal I.
(* 12. července 1596; † 13. července 1645)
21. února 1613 11. července 1613 Zakladatel dynastie Romanovců. Michal I. byl zvolen carem. Nakolik byla jeho korunovace slavnostní po smutných letech není známo.
Alexis I of Russia (Hermitage).jpg Alexej I.
(* 10. března 1629; † 29. ledna 1676)
13. července 1645 28. září 1645 žádné
Feodor III of Russia.jpg Fjodor III.
(* 30. května 1661; † 27. dubna 1682)
30. ledna 1676 16. června 1676 Jako první car přijal Fjodor III. svaté přijímání před oltářem. Zasypávání carů mincemi se změnilo tak, že mince byly rozhazovány před panovníkem.
Ivan V.jpg Ivan V.
(* 27. srpna 1666; † 29. ledna 1696)
26. května 1682 25. června 1682 Dvojkorunovace s Petrem I. První a jediná dvojkorunovace v Rusku. Byl zhotoven zvláštní dvojtrůn.
Young Peter the Great of Russia.jpg Petr I. Veliký
(* 30. května 1672; † 28. ledna 1725)
27. dubna 1682 25. června 1682 Dvojkorunovace s Ivanem V. Pro účely tohoto ceremoniálu musely být částečně zhotoveny nové regálie, jako např. druhá šapka Monomacha.
Jméno nástup na trůn korunovace poznámky
Antropov Petr 1.jpg Petr I. Veliký
(* 30. května 1672; † 28. ledna 1725)
22. října 1721 Po ukončení velké severské války, která Ruskému impériu přineslo značné územní zisky v Pobaltívelmocenské postavení v Evropě, využil Petr příležitosti a v roce 1721 zavedl císařský (imperátorský) titul, aby tak dodal důraz rostoucímu významu a nárokům. Zároveň korunoval svou druhou manželku císařovnou (carevnou).
Catherine I of Russia by Buchholz.jpg Kateřina I.
(* 15. dubna 1683; † 6. května 1727)
28. ledna 1725 květen 1724 Byla korunována již za života Petra I. carevnou. Vedle der korunovace Mariny 8. května 1606 to byla teprve druhá korunovace ženy v Rusku. U příležitosti její korunovace vyšlo první korunovační album. Poprvé nebyla ke korunovaci použita šapka Monomacha, nýbrž nově vytvořená mitrová koruna.
Tsar Peter II.jpg Petr II.
(* 22. října 1715; † 18. ledna 1730)
6. května 1727 7. března 1728 Petr II. byl prvním ruským carem, jenž okázale ukončil činnost v Moskvě a poté se v roce 1713 přesunul do Petrohradu, které se stalo novým hlavním městem impéria.
Louis Caravaque, Portrait of Empress Anna Ioannovna (1730).jpg Anna
(* 28. ledna 1693; † 17. října 1740)
15. února 1730 28. dubna 1730 Jediná korunovace po Petrovi II., kdy bylo upuštěno od průvodu do Moskvy. Anna nechala pro svou korunovaci zhotovit novou korunu. Touto korunou byly korunovány také carevny Alžběta a Kateřina II.
Carle Vanloo, Portrait de l’impératrice Élisabeth Petrovna (1760).jpg Alžběta
(* 18. prosince 1709; † 25. prosince 1761)
25. prosince 1741 25. dubna 1742 Alžběta zavedla samokorunovaci carů v Rusku.
Peter III by A.Antropov (1762, Tretyakov gallery).jpg Petr III.
(* 21. února 1728; † 17. července 1762)
25. prosince 1761 posmrtně Jeho syn Pavel I. jej nechal korunovat posmrtně.
Catherine II by Alexey Antropov (18th c, Tver gallery).jpg Kateřina II. Veliká
(* 2. května 1729; † 6. listopadu 1796)
28. června 1762 22. září 1762 Kateřina II. dala zhotovit novou carskou korunu, ta však ještě v době korunovace nebyla dokončena. Navíc oslavy v souvislosti s korunovací se značně prodloužily.
Borovikovskiy PtPavla1GRM.jpg Pavel I.
(* 20. září 1754; † 12. března 1801)
6. listopadu 1796 5. dubna 1797 Pavel založil tradici vjezdu do hlavního města na bílém koni a znouzavedl pravidlo primogenitury. Od doby korunovace Pavla byla jeho koruna používána stále.
Alexander I by S.Shchukin (1809, Tver).png Alexandr I.
(* 12. prosince 1777; † 19. listopadu 1825)
12. března 1801 15. září 1801 Poprvé byla korunována carevna novou imperátorskou korunou.
Franz Krüger - Portrait of Emperor Nicholas I - WGA12289.jpg Mikuláš I.
(* 25. června 1796; † 18. února 1855)
14. prosince 1825 22. srpna 1826 Při korunovaci Mikuláše I. se poprvé panovnický pár třikrát poklonil z červeného schodiště svému lidu. Zavedení carské hymny se také váže k této korunovaci. Mikuláš se rovněž v roce 1829 nechal ve Varšavě korunovat korunou Anny také králem polským. Tento postup však zůstal kvůli dalšímu politickému vývoji Polska ojedinělý.
Alexander II by Ivan Tyurin (1860s, GIM).jpg Alexandr II.
(* 17. dubna 1818; † 1. března 1881)
19. února 1855 26. srpna 1856 žádné
Shilder AlexanderIII.jpg Alexandr III.
(* 26. února 1845; † 20. října 1894)
2. března 1881 27. května 1883 Nejdelší časové rozestup mezi nástupem na trůn a korunovaci, a také nejkratší pobyt v Moskvě.
Nicholas II of Russia painted by Earnest Lipgart.jpg Mikuláš II.
(* 6 května 1868; † 17. července 1918)
21. října 1894 14. května 1896 Poslední korunovanýr car. Mikuláš uvažoval také o korunovaci šapkou monomacha. U příležitosti korunovace Mikuláše a jeho manželky byla pro její matku Marii Fjodorovnu zhotovena nová koruna carevny. Při veřejné slavnosti na oslavu korunovace nového cara došlo masové panice, při níž zemřely tisíce lidí. Tento incident je znám jako tragédie na Chodynském poli

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Muscovy, Výňatky z "The Evolution of the Russian Aristocracy" (Vývoj ruské aristokracie) a "Ivan IV." O korunovacích raných panovníků na Rusi viz Alfred Rambaugh Rambaud on the Rise of the Grand Princes of Moscow.
  2. Moscow the Third Rome březen 2010. Viz též Moscow Becomes the Third Rome.
  3. WORTMAN, Richard. Scenarios of Power: Myth and Ceremony in Russian Monarchy. Volume One: From Peter the Great to the Death of Nicholas I. Princeton : Princeton University Press, 1995. 432 s. ISBN 9780691034843. S. 10. (anglicky)  
  4. PIPES, Richard. Rusko za starého režimu. Praha : Argo, 2004. 404 s. ISBN 80-7203-559-2. S. 287. (česky)  

.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Politická teorie Moskvy jako Třetího Říma byla koncipována Filofejem ze Pskova a dále rozpracována metropolitou Makarijem, autorem korunovačního ceremoniálu pro Ivana IV.[4]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli pořizování fotografických snímků nebylo v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice během korunovace Mikuláš II. ani jiných ruských carů povoleno, několik uměleckých ztvárnění obřadu bylo pořízeno (z nichž některé byly reprodukovány v tomto článku), existuje množství fotografií a dokonce jeden němý film z korunovačního procesí, korunovačních oslav a dalších událostí, které se konaly před chrámem a přilehlých místech Moskvy.

Video[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]