Korunáč vějířový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKorunáč vějířový
alternativní popis obrázku chybí
Korunáč vějířový v zoologické zahradě v Bristolu
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Řád měkkozobí (Columbiformes)
Čeleď holubovití (Columbidae)
Binomické jméno
Goura victoria
Fraser, 1844
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korunáč vějířový (Goura victoria), nesprávně nazýván holub vějířový je pták z čeledi holubovití. Dorůstá velikosti 58-73 cm. Svým zbarvením patří k nejkrásnějším ptákům ve své čeledi; má dva příbuzné: Korunáče modrého a Korunáče červenoprsého.

Rozšíření a způsob života[editovat | editovat zdroj]

Korunáč vějířový se vyskytuje severně nad Novou Guinejí, řekou Siriwo až po zátoku Astrolabe, na ostrovech Yapen a Biak, kam byl pravděpodobně vysazen. Jeho přirozeným biotopem jsou deštné lesy a bahnitá údolí nížin.

Korunáč vějířový v útočném postavení.

Většina korunáčů se vyznačuje především robustní postavou a jsou podobně velcí jako krocan. Dalším jejich charakteristickým znakem je chocholka z peří, ze stran zploštěná. Její pera jsou dlouhá, na konci mají chomáček a opravdu připomínají vějíř. Obě pohlaví se od sebe neliší, jen mláďata jsou méně vybarvená než dospělí. O chování korunáčů v jejich přirozeném prostředí toho není příliš známo, ale lze se domnívat, že se chovají jako jiné příbuzné druhy v podobném areálu rozšíření.

Jako ostatní holubovití je to společenský druh, obvykle cestují v párech nebo malých hejnech, ve kterých hledají potravu. Živí spadlým ovocem a bobulemi a možná i občas drobnými bezobratlými živočichy, které hledá na zemi. V zajetí je možno korunáče úspěšně chovat, jestli dostávají jako krmení hlávkový salát, rýži, mrkev a burské oříšky, ale má velmi rád hlavně divoké fíky. Korunáči žijí na stromech, kam se také schovávají, když hrozí nebezpečí.

Samci se pravidelně účastní agresivních bojů s cílem vytvořit vládu. V těchto bojích holubi nafouknou hrudník a opakovaně zvedají svá křídla jako by se chystali udeřit protivníka. Občas se opravdu udeří, ale většinou se sebe ani nedotknou a jen se snaží navzájem zastrašit. Většinou jsou vůči ostatním mírumilovní, boje se stupňují k začátku namlouvání. V toku samec předvádí před samicí tance a uklánění. Samice vyadřuje svou ochotu k partnerství tak, že roztáhne křídla do šířky a zdvihne je, běhá také s mírně pokrčenýma nohama kolem samce a vydává krátké sykavé zvuky. Hnízdo je ve srovnání s jinými hnízdy holubů poměrně silné a korunáč ho staví z větví na stromě. Z chovu v zajetí je známo, že samice snáší jediné vejce na němž sedí oba rodiče a pravidelně se střídají. Hnízdění trvá 30 dní, asi po měsíci mládě opustí hnízdo, ale rodiče je krmí až do stáří 13 měsíců.

Korunáč vějířový se může dožít i 50 let.

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-20]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]