Korouhevní panstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Od raného středověku se obyvatelstvo dělilo na čtyři politické stavy: praeláty, pány (magnáty), prosté šlechtice a královská svobodná města. Pouze tři prvé stavy náležejí k privilegovaným, tzn. jen jejich příslušníci jsou plnoprávnými občany státními. Jen oni tvoří populus, kdežto ostatní nešlechtické obyvatelstvo se nazývá plebs.

Praeláti[editovat | editovat zdroj]

Praeláti čili vyšší duchovenstvo tvořili původně jen součást panského stavu. Byli to jak arcibiskupové, biskupové. Teprve později se oddělili ve zvláštní stav.

Páni[editovat | editovat zdroj]

Druhým stavem byli velmoži, páni (magnáti) - (domini, barones, magnates), tj. vyšší šlechta k níž se počítali především nejvyšší říšští a dvorní úředníci (veri barones regni, též barones regni ex officio), a pak ostatní vyšší šlechtici, kteří nezastávali nejvyšší říšské a dvorní úřady (barones naturales, barones solo nomine). Jedni byli vyšší (praelati majores) čili korouhevní (praelati banderiati), druzí nižší (praelati minores).

Šlechta (zejména vyšší) jako hlavní složka vládnoucí třídy feudální společnosti se počala obklopovat družiníky, služebnými šlechtici. Svou moc zakládala na vlastnictví půdy, rodovém původu a výsadách. Ve 12. století se česká šlechta dělila na dva stavy: vyšší stav panský a korouhevní, nižší stav vladycký, zemanský a rytířský. Ke korouhevním náleželi ti, kteří mohli postavit vojsko pod vlastní korouhví a pod níž táhli (nejen do pole) - proto se jim později říkalo korouhevní páni - praelati banderiati (lat.).

Ve 2. polovině 17. století s uplatňováním německého práva pak byly zavedeny nové šlechtické hodnosti: hrabě, svobodný pán, baron.

Příslušníci korouhevního panstva účastni korunovace Karla IV.

Související články[editovat | editovat zdroj]