Kopidlno
Souřadnice: 50°19′51″ s. š., 15°16′13″ v. d.
(přesměrováno z Kopidlno (okres Jičín))
| Kopidlno | |
|---|---|
 Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kopidlno |
| Obec s rozšířenou působností | Jičín (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′51″ s. š., 15°16′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 190 (2023)[1] |
| Rozloha | 29,14 km²[2] |
| Nadmořská výška | 219 m n. m. |
| PSČ | 507 32 |
| Počet domů | 764 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Hilmarovo 13 507 32 Kopidlno kopidlno@kopidlno.cz |
| Starosta | Ing. Karel Žižka |
| Oficiální web: www | |
  Kopidlno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573060 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kopidlno (německy Copidlen) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije přibližně 2 200[1] obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.
Etymologie názvu[editovat | editovat zdroj]
Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu[4].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn[5]. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozla[6], která je vyobrazena na sklomalbách z Nadslavského kostela[7] a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kopidlnu.
- Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
- Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
- Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
- Pomník Tomáše Svobody - před zámkem
- Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod[8]
- Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 1704 až 1705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
- barokní budova fary
- Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
- Tělocvična Sokol- funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
- Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
- Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988[9]. Budovy cukrovaru prošly demolicí[10], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[11].
- Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60. letech 20. století.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se[kdy?] připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.[zdroj?]
- Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[12] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
- zahradnická škola s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní dostupnost je nadprůměrná:
- Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je Toyota (bývalá TPCA) na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov.
- Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
- Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva[13] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[14]
Části města[editovat | editovat zdroj]
Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kopidlanští z Kopidlna – starý český vladycký rod. Své jméno odvozovali od Kopidlna na Jičínsku.
- Petr a Zdenata z Kopidlna (15. století) – kališníci, stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
- Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z Češova, hraběcí myslivec, popraven roku 1729 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4. června 1729 v Kopidlně.
- Josef Antonín Štěpán – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
- V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20. června 1828 v Kopidlně
- František Alois Vacek (Wacek)– kněz a učenec, buditel, historik a genealog, konzervátor Českého muzea; nar. 12. května 1780 v Jablonném, zemřel 4. února 1854 v Kopidlně
- Jan Nepomuk Filcík – vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
- František Matěj Hilmar – učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěné české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.[15]
- František Jan Goebl (Kopidlanský) – český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. 1826 v Kopidlně
- Václav Antonín Crha – český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný; nar. 27. září 1836 v Kopidlně
- Béda Křídlo – klavírní virtuos a hudební skladatel: nar. 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11. srpna 1902
- J. Křídlo – řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara; zemřel v Kopidlně 13. září 1909
- Metoděj Bejr – první ředitel měšťanské školy v Kopidlně; zemřel 25. června 1919
- Jan Štelcar Želetavský – spisovatel, protestantský farář
- MUDr. Anna Honzáková – první česká lékařka promovaná na Univerzitě Karlově, nar. 16. října 1875 v Kopidlně, zemřela 13. října 1940. Její otec Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
- PhDr. Albína Honzáková – významná profesorka prvního středoevropského soukromého gymnázia Minerva, kde vyučovala 34 let. Nar. 8. dubna 1877 v Kopidlně, zemřela 11. července 1973. Sestra MUDr. Anny Honzákové.
- Dr. František Kadavý – ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze; nar. 1908 v osadě Ledkov
- Ing. Vilém Kafka – akademický malíř, narozen v Kopidlně
- Zdeněk Svěrák – žil zde dva roky, pocházel odtud jeho otec; inspirace pro některé filmy[16]
Odkaz ve filmografii[editovat | editovat zdroj]
Město je v seriálu Pojďte pane budeme si hrát zmiňováno jako bydliště dědečka dvojice medvědích bratří.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Chalupy v části Pševes -
Řeka Mrlina -
Kostel v Drahorazi -
Železniční zastávka v Ledkově -
Kostel v Kopidlně
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [1]
- ↑ Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.
- ↑ JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. 2. vyd. Praha: Albatros, 1988. 367 s. S. 156, 157.
- ↑ SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275
- ↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru[nedostupný zdroj]
- ↑ https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html
- ↑ demolice cukrovaru
- ↑ brownfield Cukrovar Kopidlno. www.brownfieldy.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-07.
- ↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
- ↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce. spz.logout.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-05.
- ↑ vlečka do libáňského cukrovaru. trat063.blog.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-03.
- ↑ František Matěj Hilmar[nedostupný zdroj]
- ↑ Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Kopidlno na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopidlno na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kopidlno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kopidlno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
