Kontejnerová architektura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kontejnerová architektura je poměrně mladou větví modulární architektury, která jako konstrukční prostorové prvky využívá ocelové přepravní kontejnery. Primárním účelem těchto kontejnerů je intermodální, lodní a železniční doprava zboží na dlouhé vzdálenosti. Po docela krátké době používání (některé kontejnery absolvují pouze jednu cestu tam, neboť se finančně nevyplatí poslat je prázdné zpět) se však odstavují a tak mohou být recyklovány a upraveny pro modulární výstavbu. Výhodou použití těchto kontejnerů v architektuře je především jejich relativně nízká pořizovací cena, optimální rozměr jednotlivých kontejnerů pro pobyt člověka, velká statická odolnost a žádaná industriální estetika.

Historie přepravního ISO kontejneru[editovat | editovat zdroj]

Annette Spillmann a Harald Echsle - Freitag Shop Zurich

První využití ocelového přepravního kontejneru v intermodální nákladní dopravě se datuje do 60. let 20. století a znamenalo ve své době obrovskou revoluci. V 70. letech došlo ke standardizaci a sjednocení tohoto modulárního systému dopravy zboží, kdy základní přepravní jednotkou je jeden modul – jeden kontejner, čímž došlo ke značnému zrychlení a zjednodušení přepravy. Oproti dřívějšku, kdy záleželo na druhu zboží a při překládání různě baleného nákladu byla nutná fyzická a manuální lidská práce, dnes vše zajišťují stroje. Kontejnery se s maximální úsporou prostoru skládají a fixují do sloupců na zemi a na lodích a nakládají na uzpůsobené dopravní prostředky - lodě, vlaky i nákladní automobily. Překládací terminály jsou plně automatizované s centrálním ovládáním a v zásadě nezáleží jaké zboží je uvnitř kontejneru přepravováno. Dnešní kontejnery se většinou vyrábějí v Asii a to ve velikostech, které vycházejí z angloamerické měrné soustavy. Kontejnery mají jednotnou výšku 8 stop a 6 palců (2,59 m) a šířku 8 stop (2,44 m). Rozdíly jsou tedy pouze v délce – existuje pět možností: 20 stop (6,1 m), 40 stop (12,2 m), 45 stop (13,7 m), 48 stop (14,6 m) a 53 stop (16,2 m), ačkoli vyšší “High Cube” kontejnery měřit 9 stop a 6 palců (2,90 m) stali se velmi obyčejní v uplynulých letech. V architektuře se nejčastěji využívají kontejnery dlouhé 20 a 40 stop. Materiálem vnějšího pláště je v naprosté většině ocelový plech s povrchovou úpravou tzv. COR-TEN.

Výhody a nevýhody přepravního kontejneru jako stavebního modulu[editovat | editovat zdroj]

Prvními příklady alternativního využití kontejnerů byly různé sklady pro nářadí, dílny apod., kdy se kontejner pouze přemístil na zvolené místo a bez větších úprav posloužil novému účelu. Pro dnešní občanskou a obytnou výstavbu se kontejnery v závislosti na plánovaném účelu stavby samozřejmě upravují. Úpravy jsou poměrně komplexní a bývají potřeba jednak z důvodů mechanického opotřebení, stavebně fyzikálních požadavků a uzpůsobení interiéru i exteriéru záměru a vkusu architekta a klienta. Téměř vždy se mění nebo zatepluje opláštění, vylehčuje konstrukce, osazují se otvory – okna, dveře a montují se zdravotechnické a elektro- instalace. Proces přeměny dopravních kontejnerů na obytné stavby si nechal patentovat v 80. letech 20. století američan Phillip C. Clark, patent vešel v platnost v roce 1989.

Úpravy do podoby obytného kontejneru – tzv. building container mohou samozřejmě být finančně náročnější než pouhá investice do koupi použitého kontejneru. O kontejnerové architektuře se hovoří jako o levné, recyklovatelné a ekologické architektuře, což ovšem tyto leckdy finančně a provozně náročné úpravy mohou nabourat. Zcela jasnou výhodou kontejnerů je samozřejmě vysoká únosnost, stabilita a jednotný rozměr, který umožňuje snadné skládání modulů do prostorových celků. Také doprava modulů na pozemek je velmi rychlá a snadná, stejně jako samotná stavba a případná demontáž. Recyklovatelnost spočívá především v možnosti objekty rozebrat a znovu složit, převézt, nebo snadno některou část vyměnit. Nevýhodou nákladních kontejnerů oproti jiným formám modulární architektury a tradičnímu stavebnictví může být znečištění a intoxikace materiálu v interiéru převáženým zbožím – nikdy nevíme, jaké zboží v kontejneru dlelo, proto je vhodné interiér vždy vyčistit a opatřit novým nátěrem nebo obkladem.

Současné využití kontejnerů v architektuře[editovat | editovat zdroj]

Kontejnerová architektura ve světě, především v USA a v Evropě, celkem rychle zdomácněla a stala se svébytným fenoménem, o který mají zájem média, odborná i laická veřejnost. Existuje spousta realizací, které se i přes unifikovanost kontejnerového systému liší jak designem, tak účelem využití. Jednou ze sfér architektury, ve které se kontejnery běžně s výhodou uplatňují, jsou dočasné stavby. Kontejnery lze najít jako kavárny a veřejné WC na festivalech, kulturních i sportovních akcích, stejně jako mobilní obchodní domy nebo výstavní sály. Vzniklo také mnoho obytných objektů přes poměrně rozsáhlé areály, až po jednotlivé buňky „parazitující“ na střešní krajině velkoměst. Kontejnery v architektuře se na rozdíl od situace před pár lety, kdy byly spojovány spíše s nouzovým laciným nehezkým a nepříjemným bydlením pro okrajové sociální skupiny, staly téměř ikonickými. Díky kreativním architektům a designerům se vymanily ze své nelichotivé pověsti, ba naopak byly povýšeny na kvalitu a začínají být vnímány pozitivně i ve většinové společnosti.

Container City, Londýn

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOTNIK Jure: Container Architecture, Barcelona 2008
  • KALKIN Adam: Quik Build: Adam Kalkin’s ABC of Container Architecture, London 2008
  • SLAWIK Han: Container Atlas, Handbuch der Container Architektur, Berlin 2010
  • LEVINSON Marc: The Box (How the Shipping Container Made the World Smaller and the World Econom
  • I LOVE MODUL, soubor autorů portálu EARCH.CZ

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Realizace a projekty[editovat | editovat zdroj]