Konstantin Sergejevič Merežkovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Konstantin Sergejevič Merežkovskij
Konstantin Mereschkowski cr.jpg
Narození 4. srpna 1855
Petrohrad
Úmrtí 10. ledna 1921 (ve věku 65 let)
Ženeva
Alma mater Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity
Pracoviště Kazaňská univerzita
Obor botanika
Příbuzní Dmitrij Sergejevič Merežkovskij (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Sergejevič Merežkovskij (rusky Константи́н Серге́евич Мережко́вский; 23. červencejul./ 4. srpna 1845greg. – 28. prosince 1920jul./ 10. ledna 1921greg.)[1] byl ruský biolog a botanik, který při výzkumu lišejníků formuloval teorii symbiogeneze, podle které se velké komplexní buňky vyvíjejí v symbiotickém vztahu s jednoduššími buňkami. Teorii zveřejnil v roce 1910 v ruštině v práci Theorie der zwei Plasmaarten als Grundlage der Symbiogenesis, einer neuen Lehre von der Ent‐stehung der Organismen,[2] základní myšlenky však publikoval již v roce 1905 v práci Über Natur und Ursprung der Chromatophoren im Pflanzenreiche.[3]

Konstantin se narodil v Petrohradě, do početné rodiny se šesti syny a třemi dcerami. Otec Sergej Ivanovič byl vyšším úředníkem několika ruských gubernátorů (m. j. I. D. Talyzina v Orenburgu) než se stal tajným radou na dvoře Alexandra II. Maminka Varvara Vasiljevna (née Čerkasovová), dcera petrohradského policejního úředníka, byla milovnice umění a literatury. Mezi sourozenci vynikl mladší bratr Dmitrij Merežkovskij (1866–1941), který byl spisovatelem.[4][5][1]

Mezi lety 1875 a 1880 studoval na Petrohradské univerzitě. Cestoval na sever k Bílému moři, aby zkoumal mořské bezobratlé a objevil druh polypovců. Po promoci odjel do Francie a do Německa, setkal se tam s uznávanými vědci, v Paříži publikoval z práce oblasti antropologie a zvířecího zbarvení.[6][7][8]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1883 se oženil s Olgou Petrovnou Sultanovovou a začal vyučovat na Petrohradské univerzitě. V roce 1886 z neznámých důvodů z Ruska emigrovali, snad bylo příčinou zneužívání dětí, ze kterého byl Merežkovskij později obviněn. Usadili se na Krymu, kde nalezl práci jako botanik, a zabýval se bobulemi vinné révy. Zároveň shromáždil rozsáhlou sbírku rozsivek z Černého moře. V roce 1898 zanechal manželku a mladého syna na Krymu a emigroval do Ameriky, kde si začal říkat William Adler. V Kalifornii pracoval jako botanik v Los Angeles a na Univerzitě v Berkeley, kde, s využitím vlastních sbírek z Černého moře, vypracoval nový způsob klasifikace rozsivek založený na jejich vnitřní struktuře. V roce 1902 se vrátil do Ruska a stal se kurátorem zoologických sbírek na Univerzitě v Kazani v Tatarstánu. Zde začal v roce 1904 vyučovat a počal rozvíjet myšlenky mutualismu složitých buněk. V roce 1914 byl stíhán pro znásilnění 26 dívek. Z univerzity byl vyhozen a uprchl do Francie. V roce 1918 odešel do Botanické zahrady v Ženevě, kde pracoval v Delessertově sbírce lišejníků.[6][9][10]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

V Ženevě trpěl těžkou depresí, ocitl se bez prostředků a 9. ledna 1921 byl ve svém hotelovém pokoji nalezen mrtev.

Symbiogeneze[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Symbiogeneze.
Konstantin Sergejevič Merežkovskij má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Mereschk..[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Mereschkowski na anglické Wikipedii.

  1. a b Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-12]. Heslo МЕРЕЖКО́ВСКИЙ. Dostupné online. (rusky) 
  2. MERESCHKOWSKY, Konstantin. Theorie der zwei Plasmaarten als Grundlage der Symbiogenesis, einer neuen Lehre von der Ent‐stehung der Organismen. Biol Centralbl. 1910, s. 353–367. Dostupné online. (německy) 
  3. Mereschkowski C. Über Natur und Ursprung der Chromatophoren im Pflanzenreiche. Biol Centralbl. 1905, s. 593–604. Dostupné online. (německy) 
  4. Mihaylov, Oleg. "The Prisoner of Culture". The Foreword to The Complete Work of D.S. Merezhkovsky in 4 volumes. 1990. Pravda Publishers.
  5. Zobnin, Yuri (2008). The Life and Deeds of Dmitry Merezhkovsky. Moscow. Molodaja Gvardija. Lives of Distinguished People series, issue 1091. pp. 15–16. ISBN 978-5-235-03072-5
  6. a b Mereschkowski (Merezhkowsky), Konstantin Sergejewicz (Constantin) (1854–1921). plants.jstor.org. JSTOR Global Plants. Dostupné online [cit. 1 May 2017]. (anglicky) 
  7. Briquet, J. Biographies des Botanistes a Genève. Bulletin de la Société Botanique Suisse. 1940, s. 318–320. (francouzsky) 
  8. SAPP, J.; CARRAPIÇO, F.; ZOLOTONOSOV, M. Simbiogenesis, the hidden face of Constantin Merezhkowski. History and Philosophy of the Life Sciences. 2002, s. 412–440. PMID 15045832. (anglicky) 
  9. Briquet, J. Biographies des Botanistes a Genève. Bulletin de la Société Botanique Suisse. 1940, s. 318–320. (francouzsky) 
  10. SAPP, J.; CARRAPIÇO, F.; ZOLOTONOSOV, M. Simbiogenesis, the hidden face of Constantin Merezhkowski. History and Philosophy of the Life Sciences. 2002, s. 412–440. PMID 15045832. (anglicky) 
  11. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]