Konstantin Dubský (mladší)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Další významy jsou uvedeny na stránce Konstantin Dubský.
Konstantin Dubský OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Osobní údaje
Datum úmrtí 27. květen 1708
Místo úmrtí Praha
Národnost česká
Povolání teolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Dubský byl literárně činný český[1] františkán a teolog působící na klášterních studiích tohoto řádu. V roce 1682 byl pravděpodobně kvardiánem kláštera v Kroměříži. V létě 1692 jej řádová kapitula ustanovila jedním ze dvou lektorů filozofie vyučujících františkánské kleriky na klášterní škole v Jindřichově Hradci a o dva roky později byl v této funkci potvrzen.[2] Záhy poté jistě přešel z výuky filozofie na teologii, kterou pravděpodobně vyučoval na významnější klášterní škole františkánů u P. Marie Sněžné v Praze nebo ve Vratislavi. Na provinční kapitule v říjnu 1704 v Praze, kde byl ustanoven definitorem, byl již titulován jako „lector theologiae generalis“.[3] Další řádná kapitula české františkánské provincie sv. Václava v roce 1707 jej pak zvolila provinčním sekretářem, což byla funkce udělovaná především řeholníkům se solidní orientací v teologii i organizaci církve.[4] Zřejmě současně byl ustanoven doživotním (habituálním) provinčním definitorem.[5] Další řádové kapituly se však již teolog Konstantin Dubský nedožil, když zemřel 27. května 1708 v Praze.[6]

Dubského přednášky z morální a scholastické teologie přednesené na klášterních studiích františkánů v Praze, kde spolu s ním částečně přednášel také Filip Pohl, si v letech 1704 až 1706 zaznamenal jako tehdejší žák Emerich Glaser († 1713):

  • Tractatus de virtutibus“ aj. (1704)
  • Liber de incarnatio verbo et Deo Uno et Trino (1705)
  • Liber de poenitentia, actibus humanis, legibus ac peccatis (1706)

Emerich Glaser si své zápisky z přednášek ponechal až do docela blízké smrti, po ní přešly do knihovny kadaňského kláštera a od počátku 21. století jsou uchovávány v bibliotéce františkánů u P. Marie Sněžné v Praze.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jako „Bohemus“ jej uvádí WRBCZANSKY, Severin. Nucleus Minoriticus. Vetero-Pragae: [s.n.], 1746. S. 35. 
  2. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 154 a násl. - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.
  3. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 154.
  4. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 156.
  5. Jako habituálního definitora jej uvádí nekrologium české františkánské provincie.
  6. Nekrologium české františkánské provincie.
  7. Srov.též BAJGER, Matyáš Franciszek. 'Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 6.8.2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. . s. 177-178, zde s. 107. Dostupné online. , kde jsou však tyto záznamy z přednášek chybně připsány františkánu Konstantinu Dubskému staršímu (provinciálovi).