Konrád I. Hlohovský

Konrád I. Hlohovský
	kníže hlohovský a lehnický
	Konrádova pečeť. V opise: CONRADUS DEI GRA(tia) DUX ZLESIE ET POLONIE.
Hlohovský kníže
Období	1249/51 – 1273/74
Předchůdce	Jindřich II. Pobožný,; (jako kníže dolnoslezský)
Nástupce	Jindřich III. Hlohovský; Přemysl Stínavský; Konrád II. Hrbatý
Lehnický kníže
Období	1248 – 1251
Předchůdce	Boleslav II. Lysý
Nástupce	Jindřich V. Tlustý
Úmrtí	6. srpen 1273/74
Pohřben	hlohovská kolegiátní kapitula
Manželky	Salomena Odonicovna; Žofie Braniborská
Potomci	Anna Hlohovská; Eufémie Hlohovská; Hedvika; Jindřich III. Hlohovský; Přemysl Stínavský; Konrád II. Hrbatý
Rod	Piastovci
Dynastie	Slezští Piastovci
Otec	Jindřich II. Pobožný
Matka	Anna Přemyslovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád I. Hlohovský († 6. srpen 1273/74) byl hlohovský kníže pocházející z rodu slezských Piastovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem vratislavského knížete Jindřicha II. Pobožného a jeho ženy Anny, dcery českého krále Přemysla Otakara I. Po smrti otce v bitvě u Lehnice z roku 1242 vládl nad Vratislavským knížectvím jeho bratr Boleslav II. Lysý. Záhy mezi bratry vypukly spory o dělbě otcova území. Konrád měl nastoupit církevní dráhu, odmítl však post pasovského biskupa a s pomocí velkopolského knížete Přemysla, jehož sestru Salomenu si vzal za ženu, se snažil získat část dědictví pro sebe. Po následné válce a vyjednávání, do kterého zasáhl i Konrádův bratranec, český král Přemysl Otakar II., mu bylo z Vratislavska vyděleno Hlohovské knížectví.

Konrád měl se svým českým bratrancem poměrně těsné vztahy, Přemysl nemaje dost vlastního potomstva, jeho dcery využil k navázání dynastických spojenectví s bavorským vévodou Ludvíkem II. a gorickým hrabětem Albrechtem.^[1]V prosinci 1261 se zúčastnil jeho slavnostní korunovace v Praze, Konrád českého bratrance podporoval i za války s uherským králem Štěpánem V. Zemřel v létě roku 1273 či 1274 a byl pohřben v hlohovské kolegiátní kapitule, která byla jeho vlastní fundací.

Byl dvakrát ženat; po smrti Salomeny se oženil s Žofií Braniborskou. Jeho synové si po jeho smrti rozdělili Hlohovsko na menší části, která pak samostatně spravovali. Jindřich III. Hlohovský si podržel Hlohovsko, Přemysl Stínavský získal Zaháňsko a Konrád II. Hrbatý pak Stínavsko.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 155.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1.