Konopice velkokvětá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKonopice velkokvětá
alternativní popis obrázku chybí
Konopice velkokvětá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod konopice (Galeopsis)
Binomické jméno
Galeopsis speciosa
Mill.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konopice velkokvětá (Galeopsis speciosa), známá také jako konopice zdobná či sličná, je středně vysoká jednoletá bylina rostoucí především na pasekách, v lesích a křovinách.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Konopice velkokvětá dorůstá výšek od 20 do 100 cm[1] a má dutou,[2] větvenou a chlupatou lodyhu s výrazně štětinatými uzlinami.[1]

Díky svým výrazným světležlutofialovým květům s tmavší žlutou skvrnou ve středu, jež se objevují v době od července do září,[1] působí dekorativně. Květy s pyskatou korunou rostou v lichopřeslenech.[2]

Listy konopice mají eliptický až vejčitý tvar s pilovým okrajem a na koncích jsou protaženy do delší špičky. Plody jsou hnědé hladké tvrdky.[2]

Konopice velkokvětá je rozšířena po celé Evropě, do Severní Ameriky byla zavlečena.[3] V Česku hojně roste především ve středních a vyšších nadmořských výškách.[4]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Konopice velkokvětá patří mezi léčivé byliny. Její nať se využívá při léčbě zánětů horních cest dýchacích, protože povzbuzuje vykašlávání[5] a rozpouští hleny,[6] také působí močopudně, a během rekonvalescence podporuje apetit.[5]

Rostlina je významná i pro včelaře, neboť včely rostlinu vyhledávají a na květech sbírají pyl a nektar, ve kterém je vysoké množství sacharózy. Příznivá je pro včely i poměrně dlouhá doba jejího květu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Dr. Jiří Čihař a kol.: Příroda v ČSSR, Nakladatelství Práce, Praha 1976, 24-110-76, s. 239
  2. a b c d naturabohemica.cz, [cit. 2012-12-22]. Dostupné online.  
  3. botany.cz, [cit. 2012-12-22]. Dostupné online.  
  4. borec.cz, [cit. 2012-12-22]. Dostupné online.  
  5. a b Bylinkové řádění [online]. na-septande.cz, [cit. 2012-12-22]. Dostupné online.  
  6. a b Oldřich Haragsim: Včelařské byliny, nakl. GRADA, 2007, ISBN 978-80-247-2157-6, s. 44-45

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]