Konopice pýřitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKonopice pýřitá
alternativní popis obrázku chybí
Konopice pýřitá (Galeopsis pubescens)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Lamioideae
Rod konopice (Galeopsis)
Binomické jméno
Galeopsis pubescens
Besser, 1809
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Porost konopice pýřité

Konopice pýřitá (Galeopsis pubescens) je jednoletá, hluchavkovitá, nevysoká bylina, v české přírodě hojně rozšířená. Patří mezi původní druhy rodu konopice rostoucí v Česku. Na lidskou péči není náročná, roste planě a někdy je považována i za plevel. Občas se objevuje v jarních obilovinách a ostatních časně vysévaných plodinách, kde ale způsobuje nevelkou škodu.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste v převážné části Evropy, nevyskytuje se pouze na poloostrově Skandinávském, Pyrenejském a na jihu Balkánského poloostrova. Je původním druhem na území rozkládajícím se od Francie na západě po evropskou část jižního Ruska a severní oblasti Kavkazu na východě. Ze severu je její rozšířeni ohraničeno mořem Baltským a z jihu Středozemním a Černým.[2][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Včasně jarní, nitrofilní rostlina rostoucí v lesních lemech, křovinách, na březích vodních toků i nádrží a také na místech ovlivněných činností člověka, v zahradách, na rumištích, městských dvorech a někdy se objevuje i jako plevel na polích. Vyskytuje na mnoha místech, kde je průběžně vlhká, mírně kyselá půda dostatečně zásobená dusíkem. Je terofyt kvetoucí od července do října. Počet chromozomů 2n = 16, stupeň ploidie x = 2.

V české krajině se vyskytuje roztroušeně po celém území, od nížin po horské oblasti. Nejvýše byla zaregistrována ve Velké kotliněHrubém Jeseníku (1320 m n. m.) a u Labské boudyKrkonoších (1300 m n. m.). Je druhem, který je málo proměnlivý. Vzhled rostliny pouze někdy odráží ekologické vlastnosti stanoviště, mírně proměnlivé bývají zejména přítomnost a hustota žlázek na listech, barva jejich sekretu a tvar listové čepele. Od ostatních konopic rostoucích v Česku se odlišuje tím, že nemá štětinatě chlupatou lodyhu a barevná koruna je větší než 20 mm.[1][2][3][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina s jednoduše chlupatou lodyhou vysokou 20 až 50 cm, která vyrůstá z poměrně krátkého, rozvětveného kořene. Lodyha je mírně čtyřhranná, již od báze bohatě větvená, pod uzlinami je mírně ztlustlá, v horní části má stopkaté žlázky s tmavě červeným sekretem a celá je hustě pýřitě chlupatá. Je porostlá vstřícnými, křižmostojnými, řapíkatými, celistvými listy dlouhými 4 až 10 cm a širokými 2 až 4 cm. Jejich čepel je vejčitá až vejčitě kopinatá, na bázi srdčitá až široce klínovitá, po okraji má deset až dvacet párů drobných pilovitých zoubků, na svrchní straně je přitiskle chlupatá a na spodní má světle žluté žlázky.

Na vrcholu hlavní lodyhy i větví vyrůstají květy ve dvou až osmikvětých lichopřeslenech v několika řadách nad sebou, jejich listeny jsou jen drobné a listence čárkovité s hrotem. Květy jsou souměrné, oboupohlavné, pyskaté. Kalich je zvonkovitý, pěticípý, až 10 mm dlouhý, vně červená kališní trubka je stejně dlouhá jako hrotité kališní cípy s červenými žlázkami. Koruna je dvoupyská, chlupatá, 15 až 25 mm dlouhá, téměř třikrát delší než kalich, je purpurová či růžovofialová s tmavší kresbou na středním čtvercovém, slabě vykrojeném laloku dolního trojdílného pysku. Svrchní dvouplodolistový semeník je přepážkou rozdělen na čtyři pouzdra, v každém je po vajíčku, ukončen je delší čnělkou s dvouramennou bliznou, u jeho báze jsou žlázky vylučující nektar. Květy jsou samosprašné a jsou opylovány hmyzem.

Plody jsou vejčité až hruškovité tvrdky 2,5 mm dlouhé a 2 mm široké, hnědé, s černou mramorovou kresbou. Na vnější straně jsou zaoblené, na vnitřní mají vystouplý kýl a na povrchu jsou hrbolaté. Na rostlině jich dozrává průměrně několik stovek, obsahují po čtyřech plůdcích, semenech.[1][2][3][5][6][7]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Konopice pýřitá se rozmnožuje pohlavně, semeny. Tvrdky se obvykle vysemeňují ještě před sklizní plodiny a zůstávají v půdě životné po dobu několika let. Část tvrdek vzklíčí hromadně brzy z jara, ostatní nepravidelně v průběhu celé vegetační doby.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Galeopsis pubescens, s. 592-593. 
  2. a b c d CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Konopice pýřitá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 25.07.2011 [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d Herba, Atlas plevelů: Konopice pýřitá [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  4. POWO: Galeopsis pubescens [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Konopnica páperistá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2020-02-14]. S. 238-240. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  6. Rostlina: Konopice pýřitá [online]. ZO ČSOP 61/16, Hořepník, Prostějov [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  7. Wilde planten: Galeopsis pubescens [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (nizozemsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]