Konfigurace náprav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konfigurace kol – Směr jízdy je zprava doleva. Kola nakreslená černě označují poháněná kola

Konfigurace náprav je uspořádání náprav automobilu se čtyřmi nebo více koly.

Tvorba vzorce[editovat | editovat zdroj]

Následující vzorec udává počet poháněných kol:

(počet kol) x (počet poháněných kol)

Prodloužený vzorec používaný u nákladních automobilů udává počet řízených kol :

(počet kol) x (počet poháněných kol) / * – (počet řízených kol)

to znamená

  • / : kola první zadní nápravy jsou řízena
  • * nebo  : kola poslední zadní nápravy jsou řízena
  • () : Čísla v závorkách označují nepoháněná, neřízená zadní kola.

U standardní konfigurace, ve které jsou přední nápravy řízené a zadní nápravy nikoliv, lze zadní část vzorce vynechat.

Příklady vzorců náprav[editovat | editovat zdroj]

Dvě nápravy[editovat | editovat zdroj]

Nejběžnější konfigurace je 4×2, tedy čtyři kola, z nichž jsou poháněna buď zadní nebo přední. Zejména u osobních aut se většinou mluví o pohonu předních nebo zadních kol .

Formulí 4×4 se označují dvounápravová vozidla s pohonem všech kol, jako jsou terénní vozy .

Tři nápravy[editovat | editovat zdroj]

Pokud je u třínápravového vozidla poháněna pouze jedna náprava, je formule pohonu 6×2. Speciálním případem jsou např. tahače ve Velké Británii, často s 6×2/4. Kloubové autobusy mají často 6×(2)2 s pohonem zadních kol („tlačený-kloubový autobus“), historické kloubové autobusy s hnací nápravou uprostřed před kloubem mají 6×2(2) („tažený-kloubový autobus“).

Vozidla se třemi nápravami a pohonem všech šesti kol mají vzorec pohonu 6×6. To se týká například nákladních automobilů, (upravených) terénních vozidel (např. B. Land Rover, Range Rover nebo Chevroletpick-upy ) nebo čtyřkolky od Polaris .

Čtyři nápravy[editovat | editovat zdroj]

Vozidla s celkem čtyřmi nápravami, z nichž pouze jedna je poháněna, se označují jako 8×2. Historické kloubové autobusy s dvounápravovým „návěsem“ za točnou se označují jako 8×2(4).

Vozidla se čtyřmi nápravami a pohonem všech kol jsou označována jako 8×8.

Pět a více náprav[editovat | editovat zdroj]

  • Těžké tahače, pokud jsou vybaveny čtyřmi nebo více nápravami, jsou stavěny jako 10×8, vzácněji 10×10 nebo 12×8.
  • Nákladní automobil Oshkosh HEMTT, obrněná vozidla generace Mowag Piranha II a IIIC, český těžký nákladní automobil Tatra T 816 Force a MAN HX resp. SX jsou nabízeny ve verzi 10×10.
  • Největší počet poháněných náprav najdeme u mobilních raketových nosičů pro sovětské rakety středního doletu, včetně MAZ-7916 (pro střely Pioner-3 ) s pohonem 12×12, MZKT-79221 (pro Topol- M střely) s 16×16, stejně jako zkušební vozidlo MAZ-7907 s počtem 24×24. V některých případech jsou všechny nápravy řiditelné.

Konfigurace některých automobilů je tak originální a ojedinělá, že vzorec konfigurace není možno uplatnit. Např. poháněné návěsy španělského Pegasa Multitrak nebo ruského ZIL-157W. Vzhledem k trvalému spojení kardanovou hřídelí není možno považovat tato vozidla za soupravu, tzn. tahač s návěsem. Právě nemožnost spřažení poháněného návěsu s jiným tahačem definuje toto vozidlo jako celek. Na rozdíl od přípojných vozidel traktoru, které mají poháněná kola nebo nějaký mechanismus (sekačka, lis na slámu). Toto spojení je totiž normalizováno (pomocný pohon – PTO).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antriebsformel na německé Wikipedii.