Komutační síť
Komutační síť je síť s přepojováním okruhů. Jedná se o starší technologii, která se využívá již od počátků telegrafie a telefonie a od pozdějších let i v architektuře ISDN (Integrated Services Digital Network). Jejím hlavním úkolem je zajistit spojení mezi zdrojovým a cílovým uzlem a tato nově vzniklá cesta je jim k dispozici po celou dobu, dokud spojení neukončí.[1]
Komutační sítě lze používat i pro přenos dat. V komutační síti se datový okruh mezi dvěma komunikujícími koncovými zařízeními přenosu dat (KZ) skládá ze dvou přípojných okruhů (každý zajišťují připojení jednoho KZ k místní ústředně) a žádného, jednoho nebo více spojovacích okruhů. Tyto okruhy se dočasně propojují v přepojovacích zařízeních ústředen nebo koncentrátorů. Vytvořený řetězec tvoří datový okruh mezi dvěma uvažovanými KZ.[2]
Přípojný okruh[editovat | editovat zdroj]
Přípojný okruh je část infrastruktury, která zajišťuje připojení účastníka do sítě. Může být realizován účastnickým vedením nebo rádiovou přístupovou sítí.
Spojovací okruh[editovat | editovat zdroj]
Spojovací okruh je část infrastruktury, která zajišťuje vnitřní propojení sítě (mezi ústřednami).
Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]
Hlavní nevýhodou je menší limitovaná rychlost. Dále že komunikace probíhá pouze mezi koncovými zařízeními a tím spadá záležitost s bezpečností na uživatele, nikoliv na síť. Výhodou jsou poměrně nízké pořizovací a provozní náklady.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PUŽMANOVÁ, Rita. Věčné téma: přepojování okruhů či paketů? (1) [online]. 18. dubna 2006 [cit. 2011-11-27]. Dostupné online.
- ↑ KUBÍN, Boris; PUŽMAN, Josef. Veřejné datové sítě. Praha: NADAS, 1989. 420 s. ISBN 80-7030-033-7. Kapitola 2.1, s. 26–27.
- ↑ Druhy počítačových sítí (ISDN, LAN..) [online]. [cit. 2011-11-27]. Dostupné online.