Košumberk
| Košumberk | |
|---|---|
 Zřícenina hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | kolem roku 1300 |
| Stavebník | Slavatové z Chlumu a Košumberka |
| Další majitelé | Thurn-Taxisové, jezuité |
| Současný majitel | Město Luže |
| Poloha | |
| Adresa | Košumberk (Luže),  Česko |
| Souřadnice | 49°53′2,8″ s. š., 16°2′4,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38789/6-905 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Košumberk je dnes z větší části zřícenina gotického hradu založeného ve druhé polovině 13. století nad údolím říčky Novohradky v okrese Chrudim, na kopci Košumberk (374[1] m n. m.). Jediná zachovalá část je purkrabství, kde je také muzeum. Hrad leží asi 10 km na jihozápad od Vysokého Mýta, 6 km severozápadně od Skutče a patří do správy města Luže.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Založení hradu je odhadováno na druhou polovinu 13. století (nejstarší dendrochronologicky datované dřevo bylo skáceno po roce 1255), první písemné zmínky jsou z roku 1312. Roku 1372 jsou uváděni jako vlastníci páni z Chlumu, zakladatelé rodu Slavatů (Slavatové z Chlumu a Košumberka). Ti hrad přestavěli do pozdně gotického stylu. V roce 1573 hrad vyhořel. Zhruba v roce 1600 zde byl přistavěn velký renesanční zámek, který se stal v roce 1684 majetkem jezuitů, kteří zde zřídili kostel i svou rezidenci.
Koncem 18. století je uváděn jako pustý a postupně se měnil na zříceninu. Ta byla roku 1922 zakonzervována Družstvem pro záchranu hradu Košumberka, kterému jej v témže roce daroval vlastník košumberského panství - kníže z Thurn-Taxisů. Nyní stojí torzo čtvercové věže, část zdí paláce, brána a zbytky opevnění. V areálu je renesanční budova purkrabství, kde bylo zřízeno hradní muzeum a odkud jsou prováděny prohlídky s průvodcem.
V letech 1868 a 1869 se zde konaly tábory lidu k uctění Jana Husa.[2].
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Hrad je dostupný pěšky z města Luže chodníkem přes park léčebny (asi 1,5 km) nebo autem silnicí od Luže směrem na obec Bílý Kůň, zaparkovat lze přímo u hradu. Autobusové spojení je z Chrudimi, Vysokého Mýta i Skutče(v pracovní dny), nejbližší zastávka vlaku je ve Skutči, vzdálené 8 km (trať 261).[3] Nově je z jižní strany hrad Košumberk zpřístupněn dřevěnou bezbariérovou lávkou.
V roce 2017 si zříceninu hradu prohlédlo 9 604 návštěvníků.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Purkrabství od východu -
Zřícenina hradu Košumberk, pohled od Luže -
Kaple sv. Jana Nepomuckého pod hradem Košumberk -
Paletínská kaple u Košumberku
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Na hradě se vzdělával Albrecht z Valdštejna.
- Hrad byl dějištěm románu Aloise Jiráska V cizích službách.
- Konaly se zde festivaly folkové a rockové hudby.
- Pod hradem je mohutný javor klen.
- Dějiště románu Jiřího Šotoly Tovaryšstvo Ježíšovo
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Košummberk, s. 234.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Košumberk, s. 53.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš – SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Východní Čechy. Praha 2012, 52‒55.
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980, 119.
- Jiří Šotola. Tovaryšstvo Ježíšovo. Praha: Eminent, 2000. 276 s. ISBN 80-7281-033-2. (čj)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Košumberk na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Košumberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Košumberk
- Web hradu Archivováno 26. 12. 2015 na Wayback Machine.
- Web Hrady-zámky
- https://www.hradkosumberk.cz/
- https://www.luze.cz/
