Košařiska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Košařiska
Košařiska - Milíř
Košařiska - Milíř
Znak obce KošařiskaVlajka obce Košařiska
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel357 (2023)[1]
Rozloha17,18 km²[2]
Katastrální územíKošařiska
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ739 81
Počet domů112 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKošařiska 88
739 81 Milíkov u Jablunkova
kosariska@tiscali.cz
StarostaJanuš Klimek
Oficiální web: www.kosariska.cz
Košařiska
Košařiska
Další údaje
Kód obce507458
Kód části obce70700
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Košařiska (v místním nářečí a polsky Koszarzyska německy Kosarzisk) leží na potoce Kopytnáokrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde 357[1] obyvatel. Značnou část obyvatel (téměř 40 %) tvoří polská menšina.

Ve vzdálenosti 9 km severně leží město Třinec, 17 km severně město Český Těšín, 23 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 26 km západně město Frýdek-Místek.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je množné číslo obecného košařisko - "místo, kde stojí košáry". Košár bylo označení pro lehký plot pro ovce složený z přenosných, z proutí pletených dílů; pravděpodobně jde o slovo jihoslovanského původu.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1643. Osadníci z této vesnice byli poprvé zmiňováni v urbáři z roku 1657. Ve vzpomínkách katolických kněží z Jablůnkova a Vendryně z roku 1663, kteří se pokusili připojit k vesnici farnost, se Košařiska  nazývají „nový dvůr“. Nakonec se katolíci z Košařisk připojili k farnosti jablunkovské a evangelici k farnosti v Bystřici. V roce 1828 byla ve vesnici zřízena veřejná škola. Ondřej Kotas byl prvním učitelem. V roce 1841 ho následoval Pavel Chudoba. Dalšími učiteli byli Jiří Pomykasz (1846-1850), Jan Macura (do roku 1852), Adam Henczołka (1852-1853) a Jan Marosz (1853-1888).[5]

V roce 1837 se živilo zemědělstvím  44% obyvatel Košařisk  a ostatní žili výhradně z chovu skotu. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měla Koszarzyska 471 obyvatel, z toho 466 (98,9%) polsky, 4 (0,8%) německy a 1 (0,2%) česky mluvicích,  61 (13%) byli katolíci a 410 (87%) byli protestanti.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koszarzyska (Czechy) na polské Wikipedii.

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází poměrně mimo frekventovanější dopravní tahy v ústraní hor. Jedinou větší cestou která do obce přichází je ta od obce Milíkov, která následně pokračuje pod vrch Kozubová, kde její zpevněná část končí. Celá zástavba obce je situována právě okolo této cesty. Okolím obce pod vrcholy hor však prochází několik desítek lesních cest, využívaných zejména lesníky.

Autobusová doprava je v obci zajišťována dopravcem Z-Group bus a.s. ve dvou linkách vedoucích z Jablunkova a Třince. Obyvatelům jsou k dispozici celkem tři zastávky (Host.Samiec, Vodárna, Milíř). Železniční dopravu obec nemá, nejbližší železniční zastávka je v Bocanovicích, či v Návsí.

Katastrem obce je vedeno několik značených tras, čemuž napomáhá poloha obce mezi významnými beskydskými vrcholy Ostrý a Kozubová. Turisticky jsou Košařiska lákající též díky cyklostezkám. Vyznačena je zde taktéž Naučná stezka Po stopách salašnictví dlouhá 6,1 km. s devíti zastaveními.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 430.
  5. KUBOK, Beata. Kościół ewangelicki augsburskiego wyznania na Śląsku Cieszyńskim na przełomie XIX i XX wieku a poszukiwanie tożsamości językowo-narodowej. Sprawy Narodowościowe. 2019-12-23, čís. 51. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. ISSN 2392-2427. DOI 10.11649/sn.1897. 
  6. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]