Košťálov (okres Semily)
Košťálov | |
---|---|
Obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Lomnice nad Popelkou |
Obec s rozšířenou působností | Semily (správní obvod) |
Okres | Semily |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°34′18″ s. š., 15°24′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 646 (2024)[1] |
Rozloha | 20,01 km²[2] |
Nadmořská výška | 359 m n. m. |
PSČ | 512 02, 512 51, 514 01 |
Počet domů | 520 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Košťálov 201 512 02 Košťálov obec@kostalov.cz |
Starosta | Milan Havlík |
Oficiální web: www | |
Košťálov | |
Další údaje | |
Kód obce | 577235 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Košťálov se nachází v okrese Semily, kraj Liberecký. Je největší obcí v mikroregionu Pojizeří. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel (1061 v r. 1869, vlastní ves Košťálov bez později připojených obcí 785; 2427, resp. 1280 v r. 1950; 1985, resp. 1494 v r. 1970).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]- První zmínka o místě je z roku 1361[4] (podle jiných zdrojů 1374[5]); v této době si Valdštejnové postavili hrad Košťál. Jméno hradu přešlo na obec později a podle obce je naopak nově jmenován hrad.
- Ze 14. století je také původně gotický kostel sv. Jakuba[5] (plebánie zmíněna k r. 1350[6]).
- Při sčítání v roce 1890 měla ves Košťálov (bez později připojených obcí) 826 obyvatel (z toho 810 Čechů, 16 Němců), 128 domů, dvoutřídní školu, pískovcové lomy, cihelnu, 2 mlýny a provozovalo se zde tkalcovství.[6]
- 19. května 1895 byl v obci založen hasičský sbor (první stříkačka byla za 800 zlatých zakoupena již o dva roky dřív zároveň se vznikem zakládajícího správního výboru hasičského sboru).
- Počátkem 20. století došlo k rozvoji obce v souvislosti se zakládáním textilních továren.
- V roce 1923 byla v obci zahájena těžba melafyru. Téhož roku byl založen oddíl žen hasičského sboru o počtu 14 členek.
- V roce 1936 byl založen samostatný hasičský sbor Valdice-Kamínka.
- V roce 1942 bylo v obci postaveno koupaliště (kvůli válce a souvisejícím hospodářským problémům bylo deklarováno jako nádrž pro plavení koní).
- Mezi roky 1957–1964 probíhala stavba nové hasičské zbrojnice.
- Od roku 1999 je jako největší obec členem mikroregionu Pojizeří.
- V roce 2000 obdržel Košťálov ocenění Vesnice roku Libereckého kraje. Od téhož roku je členem svazku měst a obcí Krkonoše.
- Od 25. března 2005 používá obec znak a vlajku.
Vývoj po roce 2005
[editovat | editovat zdroj]Obec žije bohatým kulturním životem, a to především díky místním spolkům. Častým cílem návštěvníků je koupaliště s autokempem,[7] které je považováno za jedno z nejhezčích v regionu. Některé části obce jsou též hojně využívány k rekreaci. Bylo rekonstruováno hřiště a postaveny nové tribuny, vybudováno centrum volného času, rekonstruována budova obecního úřadu, sokolovny a školy, vznikl plán na výstavbu obecní kanalizace, která se má stát největším projektem v následujících letech (uvedeno 2020).
Rychlý rozvoj obce je možný i díky skládce komunálního odpadu, ze které jdou značné příjmy do obecní pokladny. Melafyrový lom a skládka se nacházejí ve spodní části obce v Želechovském údolí. Lom přitahuje zájem sběratelů nerostů žilných výplní a drúz v melafyru (pektolit).[8]
Kulturní a přírodní památky
[editovat | editovat zdroj]- Hrad Košťálov – zbytky zříceniny původního hradu Košťál ze 14. století (pustý již roku 1514).
- Kostel sv. Jakuba Většího – původně gotický kostel ze 14. století byl roku 1717 barokně přestavěn; má plochostropou loď, na kazatelně obrazy evangelistů z konce 17. století, věž z roku 1722 a dva zvony, z nichž starší z roku 1378 se řadí mezi nejstarší v ČR.
- Kalvárie před kostelem z 1. pol. 19. stol.[5]
- Kovářův mlýn – chráněné území v malém lomu na levém břehu říčky Olešky o rozloze pouhých 0,3 ha, regionálně významné paleontologické naleziště.
- Kovářův mlýn – ze mlýna s mansardovou střechou (postavený roku 1815, zbořený 1980) zůstal jen portál, dílo Jana Culíka, umístěný v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech.
- Janatův mlýn č.p. 63
- Lípa velkolistá zvaná Grafkova u domu č. p. 17 s obvodem kmene 620 cm. Dalších devět lip, rostoucích na návsi, je starších 100 let.
- Dvě borovice lesní (jedna u č. p. 126, druhá u polní cesty) byly vyhlášeny chráněnými přírodními útvary.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Košťálov
- Čikvásky
- Kundratice
- Valdice
Spolky působící v obci
[editovat | editovat zdroj]- FK Košťálov (web Archivováno 25. 10. 2020 na Wayback Machine.)
- SDH Košťálov (web)
- SDH Kundratice (web)
- MO ČRS Košťálov (web)
- TJ Sokol Košťálov (web)
- TJ Sokol Kundratice (web)
- Myslivecké sdružení Skalice (web)
- Český zahrádkářský svaz – místní organizace Košťálov (web)
- Výtvarná skupina Košťál (web Archivováno 31. 1. 2011 na Wayback Machine.)
- Dechová hudba Táboranka (web)
Osobnosti spjaté s obcí
[editovat | editovat zdroj]- Věra Řepková (1910–1990) – klavírní virtuozka
- Jindřich Kolowrat-Krakowský (1897–1996) – politik
- Vlastislav Housa (1932–2004) – výtvarník (medailér)
- Ing. arch. František Skřípek (* 1923) – akademický architekt, kulisový výtvarník (ČT Praha)
- Jaroslav Klápště (1923–1999) – malíř a grafik
- František Vancl (1911–1974) – pilot RAF
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b NOVÁKOVÁ, Božena (ed.) a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 604 s. ISBN 80-200-0316-9. S. 439.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel (ed.) a kol. Umělecké památky Čech 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 604 s. S. 119.
- ↑ a b Ottův slovník naučný, XIV. díl. Praha: Paseka/Argo, 1899, reprint 1998. 1068 s. ISBN 80-7185-200-7. S. 969.
- ↑ Archivovaná kopie. www.kostalov.cz [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-30.
- ↑ Pektolit z Košťálova. Ryzí měď, kuprit a analcim ze Studence | Sběratel nerostů. sberatelnerostu.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Košťálov na Wikimedia Commons
- Košťálov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na stránce ČSÚ
- Katastrální mapa Košťálova[nedostupný zdroj]
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Košťálova v roce 1842[nedostupný zdroj]
- Mikroregion Pojizeří
- Krkonoše – svazek měst a obcí
- Sbor dobrovolných hasičů Košťálov
- Hrad Košťálov (zřícenina) na Hrady.cz
- Hrad Košťálov (zřícenina) na Wikimapách